Washington – Členové amerického Kongresu budou o případném vojenském zásahu v Sýrii hlasovat příští pondělí. Obamova administrativa proto už teď začíná s přesvědčováním zákonodárců o nutnosti rozhodného zásahu proti Bašárovi Asadovi. Ačkoliv si prezident ani jeho nejbližší nepřipouštějí neúspěch, výsledek hlasování jistý rozhodně není. Důležité veřejné zasedání zahraničního výboru Senátu začne v půl deváté středoevropského času.
Schválí Kongres vojenský úder v Sýrii? Je to „padesát na padesát“
Dřív než dnes večer Barack Obama odletí na státní návštěvu Švédska, setká se v Bílém domě s předsedy významných výborů amerického Kongresu. Bude se je snažit přesvědčit o tom, aby senátoři a kongresmani schválili jeho dvoustránkový dokument vymezující vojenský úder proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Ještě předtím odpoledne budou za to samé před osmnácti členy důležitého zahraničního senátního výboru bojovat ministr Kerry, ministr obrany Chuck Hagel a šéf sboru náčelníků štábů Martin Dempsey.
Ačkoliv není výsledek hlasování v Kongresu pro Obamu závazný, souhlas poslanců k rozhodnutí o útoku prezident podle ústavy nepotřebuje, případné veto nelze jen tak ignorovat. I pro premiéra Davida Camerona byl souhlas parlamentu s britskou účastí na intervenci spíše symbolický, přesto se Británie po jeho „ponižující porážce“ z mezinárodní koalice plánující útok oficiálně stáhla.
Obamovi v jeho úsilí do karet může hrát včerejší prohlášení jeho někdejšího soupeře o prezidentský post v roce 2008 Johna McCaina. Ten se po setkání s prezidentem nechal slyšet, že by odmítnutí Kongresem mělo „katastrofální“ následky, jež by oslabily Spojené státy na další roky. „Důvěryhodnost této země by byla mezi přáteli i protivníky rozcupována nejen pro toto prezidentství, ale i pro ty následující,“ konstatoval McCain.
Američtí senátoři John McCain a Lindsey Graham
Ani názor vlivného senátora ale nemusí předznamenat konečný výsledek. I když řada demokratických i republikánských zákonodárců Obamovo sobotní rozhodnutí zeptat se Kongresu, zda útočit na Sýrii, přivítala, mezi mnoha republikány mu může tento krok paradoxně spíše uškodit. Především „jestřábové“ tradičně prosazující aktivnější zapojení USA ve světě totiž považují Obamovo odložení leteckých úderů na vojenské cíle v Sýrii za projev slabosti.
„Když něco řeknete, musíte si za tím stát. Prezident ale zřetelně ustoupil ze své pozice,“ myslí si oklahomský senátor Jim Inhofe. Podle newyorského kongresmana Petra Kinga Obama dotazováním se poslanců rezignoval na svou vůdcovskou roli. „Bude obtížné protlačit návrh Kongresem, zvlášť když zde bude několik dní času, aby se zformovala opozice proti němu,“ poznamenal republikán.
Kobercový nálet na Kongres
Aby tomu zabránili, rozjíždí prezidentovo nejbližší okolí „kobercový nálet“ na americký Kongres, aby pro věc získali co nejvíce zákonodárců. Sám Obama, jeho viceprezident Joe Biden i šéf prezidentské kanceláře Denis McDonough celý uplynulý víkend intenzivně kongresmany osobně obvolávali.
Vynaložené úsilí má své opodstatnění zřejmě především v horní komoře Kongresu. Jak vyplynulo z průzkumu deníku Washington Post, právě v Senátu prozatím převažují dosud nerozhodnutí zákonodárci. Ze stovky členů Senátu se proti intervenci přímo postavili tři republikáni, přičemž dalších 17 je také spíše proti. Pro Obamův návrh zřejmě zvedne ruku 23 senátorů, ale zbývajících 57 zatím neví.
V září 2013 odložil plánovanou vojenskou intervenci v Sýrii po útoku tamních vládních vojsk chemickými zbraněmi, jemuž podlehlo 1400 civilistů. Po tom, co se mu o intervenci nepodařilo přesvědčit americkou veřejnost, začal hledat diplomatické řešení.
Ovšem vyvíjet tlak má pro Obamu smysl i ve Sněmovně reprezentantů, kde se ze dvou stovek oslovených poslanců (celkem jich je v dolní komoře 435) pro či proti jasně vyjádřilo 48 členů (32 proti : 16 pro). Přestože 62 poslanců je spíše proti intervenci, stále dohromady 90 „reprezentantů“ nemá vytvořený názor.
Tyto počty jsou přitom ovlivněny nejen samotným postojem poslanců k tématu, ale i stranickým rozložením v jednotlivých komorách. Zatímco v Senátu mají většinu Obamovi demokraté, Sněmovnu reprezentantů ovládají republikáni. A logicky právě především z tohoto tábora se v dolní komoře rekrutují odpůrci vojenského řešení. Komentátoři se proto shodují, že na prosazení rezoluce oběma komorami v totožném znění je šance minimální.
Fifty-fifty
Tento polovičatý výsledek předpokládá například další vlivný republikánský senátor Rand Paul, jenž v minulosti kritizoval Obamovo rozhodnutí dodávat syrským rebelům zbraně jako „neuvěřitelně pobuřující“. Připustil, že by senátoři mohli Obamův návrh schválit, společně s dalšími zákonodárci však vyjádřil pochyby ohledně stejného výsledku ve Sněmovně reprezentantů. „Myslím, že to je tak padesát na padesát, zda bude sněmovna hlasovat pro zapojení se do války v Sýrii,“ odhaduje kentucký člen zahraničního výboru, který patří mezi tři senátní odpůrce zásahu.
Nejvyšší velitel americké armády Martin Dempsey
Před senátory dnes promluví i nejvyšší velitel americké armády Martin Dempsey. Při přesvědčování poslanců o nutnosti zásahu se ale proti němu může obrátit jeho vlastní dopis, který ještě před údajným chemickým útokem zaslal jednomu ze členů Kongresu. Dempsey v dopise potvrdil, že americká intervence - byť letecká - by mohla situaci na bojišti syrské občanské války změnit ve prospěch opozice. Američané by tím ale zároveň zabředli do další války v arabském světě, aniž by měli pro zemi mírovou strategii.
„V Sýrii nyní nejde o to vybrat si ze dvou, ale z mnoha stran (konfliktu). Myslím si, že ta strana, pro niž se my rozhodneme, musí být připravena prosazovat své i naše zájmy, jakmile se situace obrátí v její prospěch. A to opozice není,“ napsal Dempsey 19. srpna demokratickému poslanci Eliotovi Engelovi.
Obamovo balancování
Aby si Obamova administrativa podporu v Kongresu zajistila, bude muset sáhnout k ústupkům a znění rezoluce ještě přepracovat. Část členů Kongresu se totiž obává toho, před čím varoval v dopise generál Dempsey: vtažení Spojených států do další zdlouhavé války. Dokument tak asi bude muset obsahovat výslovné ujištění, že na horké syrské půdě nebude bojovat žádný americký voják.
A Obama je k těmto ústupkům připraven. Bílý dům to naznačil, když prohlásil, že je vláda připravena předložit návrh takové rezoluce, která by nevykročila z rámce toho, co Obama sám předtím nastínil. Prezident přitom v minulých dnech hovořil o „odpovědi“ omezené v čase i rozsahu, který předpokládal výhradně zásah prostřednictvím řízených raket, maximálně podpořených strategickými bombardéry.
Barack Obama k zástupcům Kongresu:
"To, co nyní předkládáme, je omezené. Je to přiměřené a rozloží to Asadovy
(vojenské) možnosti. Zároveň máme širší strategii, která nám dovolí posílit možnosti opozice."
Zároveň ale bude muset americký prezident vybalancovat požadavky těch amerických zákonodárců, kterým omezený, „chirurgický“ zákrok nestačí. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner minulý týden Obamu požádal, aby Kongresu i veřejnosti vysvětlil, jak vojenská akce zabrání budoucímu použití chemických zbraní a jak bude součástí širší americké politiky a strategie.
Bojovník opoziční Syrské svobodné armády
Po širší strategii v Sýrii volá i senátor McCain a jeho kolega Lindsey Graham. Plánovaný útok by podle nich neměl být pouze nahodilým potrestáním Bašárova režimu za užití chemických zbraní, ale cílem by měla být změna na bojišti ve prospěch povstalců a postupný rozklad Asadových sil.