Washington – Americkým a britským tajným službám se údajně podařilo prolomit šifrování e-mailů, bankovních transakcí a telefonických hovorů. Vyplývá to z dalších dokumentů, které poskytl americký přeběhlík Edward Snowden listům The New York Times, ProPublica a The Guardian. Podle nich byly rozvědky schopné dešifrovat data dokonce i v případě ochrany údajně bezpečným kódováním, jež má zajistit soukromí. Vedení amerických rozvědek v reakci uvedlo, že zveřejněné články pravděpodobně zpravodajské služby poškodí.
Ani šifrování nepomůže, rozvědky sledují celý internet
Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) pracující společně se svým britským protějškem GCHQ toho dosáhla s využitím superpočítačů, soudních příkazů a do jisté míry i díky spolupráci technologických společností, naznačují zveřejněné dokumenty. Společnost Google nicméně odmítla, že by si americká vláda našla přístup do jejich systémů.
Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, pak by tento vysoce utajovaný program rozvědky mohl být schopný přemoct většinu ochrany, která se používá, aby ochránila data a soukromí na internetu od e-mailů přes chaty až po komunikaci prostřednictvím chytrých telefonů.
Kódovací programy se zadními dvířky
List The Guardian s odvoláním na zveřejněné dokumenty uvedl, že zmíněné dvě špionážní agentury měly „utajené partnerství“ s technologickými společnostmi a poskytovateli internetového připojení, což jim umožnilo vsunout „tajná zranitelná místa - známá jako backdoors nebo trapdoors (zadní nebo sklápěcí dvířka) - do komerčních kódovacích programů“.
Bezpečnostní expert Andor Šándor:
„Pokud informace, které byly dnes zveřejněny, se zakládají na pravdě, je bezpečnost a filozofie fungování internetu vážně narušena. Provideři, kteří zabezpečují přenos a komunikaci v kryptovaném režimu, spolupracují s tajnými službami na tom, aby kryptovaný systém nebyl nepřekonatelný.“
Ilustrační foto
Rozvědky požádaly o nezveřejňování informací
Podle zveřejněných zpráv oficiální činitelé americké rozvědky požádali list The New York Times a ProPublica, aby o této záležitosti nepsaly. Žádost odůvodnili obavou, že zveřejnění této informace přiměje zahraniční cíle „přepnout“ na jiné formy šifrování nebo komunikace, které by bylo těžší získat či přečíst.
ProPublica, nezávislá a nezisková organizace věnující se investigativní žurnalistice, uvedla, že se rozhodla článek přesto vydat, protože jde o záležitost důležitou pro veřejnost. „Tento příběh, jak věříme, je významný. Ukazuje, že předpoklady milionů uživatelů internetu ohledně soukromí jejich elektronické komunikace jsou mylné,“ napsali redaktoři tohoto média.
Zveřejněné zprávy mimo jiné uvádějí, že NSA pracovala na prolomení internetového šifrování více než deset let od doby, co prohrála boj s cílem přimět technologické společnosti, aby jim samy poskytly dekódovací „klíče“.
Vedení amerických rozvědek ve svém prohlášení obsah článků nepotvrdilo. Uvedlo ale, že obsahovaly „konkrétní a utajované podrobnosti“ a poskytly „naším protivníkům mapu“ konkrétních zpravodajských metod. Prohlášení také zdůrazňuje, že by zpravodajské služby nedělaly svou práci, kdyby se nesnažily proniknout do šifrování, které používají „teroristé, pašeráci lidí a další“.
Rozhovor s Andorem Šándorem (zdroj: ČT24)
Společnost Google jakoukoli spolupráci s americkou vládou popírá. „Ochrana dat uživatelů je naší nejvyšší prioritou. Žádné vládě, ani té americké, neposkytujeme přístup do našich systémů. V souvislosti s nedávnými zprávami, že americká vláda našla způsob, jak obejít naše bezpečnostní systémy, musíme zdůraznit, že nemáme žádné důkazy, že by k tomu někdy došlo. Vládám poskytujeme uživatelská data jen v souladu s platnou legislativou,“ uvedla společnost.
O Snowdenovi, který poskytl tisku informace o rozsáhlých výzvědných operacích amerických zpravodajských služeb a kterému Rusko poskytlo dočasný azyl, americký prezident Barack Obama v rámci summitu G20 v Petrohradě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem nehovořil. O tématu ale jednal na okraj summitu s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou a hlavou Mexika Enriquem Peňou Nietem. Podle Snowdenových materiálů, o nichž tento týden informovala brazilská televize, americká výzvědná služba NSA sledovala komunikaci Rousseffové i Peňi Nieta. Obama oba státníky ujistil že tato tvrzení prověří a že bere vážně obavy obou zemí. Dodal, že americká strana bude jednat s týmy Brazílie i Mexika o těchto zdrojích napětí.
Vladimir Putin a Barack Obama na summitu G20
„Na našem území se (Snowden) nedopustil žádného trestného činu,“ poznamenal Putin ke kauze bývalého technika tajných služeb a zdůraznil, že případné vydávání stíhaných občanů by se mohlo odehrávat „jedině na základě vzájemnosti“. Ale Američané prý dříve odmítali ruské návrhy v tomto směru.