Kerry: Sýrie musí „chemii“ rychle odevzdat, jinak USA udeří

Ženeva - Syrský režim se zavázal, že nebude používat chemické zbraně. Rada OSN již obdržela potřebné dokumenty. Prezident Bašár Asad přistoupil na první podmínku, kterou Moskva navrhla jako řešení syrské krize. Ruský plán na získání kontroly nad zakázanými látkami počítá se čtyřmi etapami. Americký ministr zahraničí John Kerry na jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Ženevě prohlásil, že pokud se Sýrie svých chemických zbraní rychle nevzdá, Američané zaútočí.

Syrský režim nehodlá splnit své závazky vyplývající z ruského návrhu na kontrolu a likvidaci syrských chemických zbraní, jestliže USA nepřestanou vyhrožovat vojenským útokem. V rozhovoru pro ruskou televizi Rossija 24 to řekl syrský prezident Bašár Asad. „Naše rozhodnutí dát chemické zbraně pod kontrolu americké hrozby neovlivnily,“ konstatoval v televizi Asad.

„Jakmile uvidíme, že si Spojené státy skutečně přejí stabilitu v našem regionu a ustupují od hrozeb a útočných plánů, jakmile přestanou dodávat zbraně teroristům, pak uvěříme, že potřebný proces můžeme dokončit,“ dodal syrský prezident. Stejně jako Moskva syrský prezident tvrdí, že chemické zbraně mají i povstalci. Syrská opozice má podle něj ve svém arzenálu otravné látky, které dostává „i z ciziny“.

Asad rovněž prohlásil, že Sýrie zveřejní informace o svých chemických zbraních měsíc
poté, co se připojí k mezinárodní konvenci o zákazu chemických zbraní. „Pouhá slova nestačí,“ řekl k tomu americký ministr zahraničí. Asadovo tvrzení, že podobný postup je
standardní, Kerry odmítl.

Bašár Asad
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Možnost americké vojenské intervence je pořád na stole

Podle syrského vyslance při OSN se Sýrie dnes stala plnohodnotným členem konvence o zákazu chemických zbraní. Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfové nesmí být přistoupení ke smlouvě náhražkou za skutečnou likvidaci chemických zbraní ani součástí zdržovací taktiky. Možnost amerického vojenského úderu podle mluvčí zůstává na stole, i když pokračují diskuse o odstranění syrských zásob otravných látek. Na názoru USA, že Asad „rozhodně nesmí“ být součástí budoucí syrské politiky, se podle Harfové nic nemění.

Podle The Washington Post začala americká CIA dodávat povstalcům zbraně. Dodávky, které začaly v posledních dvou týdnech, zahrnují lehké zbraně a munici. Kromě toho americké ministerstvo zahraničí poskytuje povstalcům nevojenskou pomoc, kterou rozšiřuje i na vozy, vyspělé komunikační systémy a zdravotnické vybavení.

Kerry a Lavrov ladí v Ženevě detaily

Oba ministry do Ženevy doprovázejí velké týmy expertů, kteří budou politikům asistovat při ladění detailů ruského návrhu postupného zničení syrských chemických zbraní. „Provést se to dá, ale je to velmi těžké,“ komentoval nejmenovaný člen americké delegace doprovázející Kerryho. Ten se už v ženevském hotelu Intercontinental setkal se zmocněncem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdarem Brahímím.

Úkolem Kerryho bude podle amerických zdrojů prověřit upřímnost ruských záměrů a pokusit se o rychlou dohodu. Jejím výsledkem by měl být obrys mimořádně obtížného plánu - jak zmapovat a zlikvidovat masivní zásoby syrské chemické munice, které jsou uskladněny kdesi uprostřed brutální občanské války. „Doufám, že z jednání vzejdou konkrétní, pozitivní výsledky,“ řekl Obama novinářům v Bílém domě. Jednání ministrů budou zřejmě pokračovat v pátek a možná i o víkendu.

Lavrov při setkání se studenty v kazašské metropoli Astaně tvrdil, že „naděje pro mír v Sýrii stále je“. Kerry Zopakoval také, že zahraniční vojenská intervence do občanské války v Sýrii, která zuří již dva roky a vyžádala si stovku tisíc mrtvých, by ještě více destabilizovala nejen zemi, ale i celý region.

Ruský plán předpokládá čtyři etapy:

  • Sýrie by nejprve měla vstoupit do Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), což je výkonný orgán úmluvy o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, se sídlem v Haagu.
  • Následně by měla oznámit, kde se její chemické zbraně vyrábějí a skladují.
  • Třetí krok by spočíval v povolení, aby tato místa prozkoumali inspektoři OPCW.
  • Závěrečnou etapu by představovalo společné rozhodnutí o způsobu, jakým mají být zbraně zničeny. Ještě není dohodnuto, kdo by měl likvidaci zbraní na starosti, nevyloučil však, že úkolu by se společně mohly chopit Spojené státy a Rusko.

O podobě plánu dnes informoval deník Kommersant.

Velení syrských povstalců, podporovaných Západem, ruský návrh odmítlo. „Oznamujeme naše definitivní odmítnutí ruské iniciativy ohledně zavedení mezinárodní kontroly nad chemickými zbraněmi,“ uvedl velitel opoziční Syrské svobodné armády Sálim Idrís ve videonahrávce.

Chemické zbraně použili povstalci, napsal Putin pro americké noviny

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že to nebyly vládní síly, ale povstalci, kdo použil v srpnu nedaleko Damašku plyn. Opozice podle něj tímto způsobem chtěla vyprovokovat zahraniční zásah proti Damašku. Úder proti Sýrii by podle něj ve světě vyvolal novou vlnu terorismu. Putin to napsal v komentáři pro americký deník New York Times. „Nikdo nepochybuje, že v Sýrii byl použitý jedovatý plyn. Máme ale všechny důvody domnívat se, že jej nepoužila syrská armáda, ale opoziční síly, aby vyprovokovaly zásah svých mocných zahraničních patronů,“ napsal Putin.

Vladimir Putin
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP Photo

Dalším cílem chemického útoku má být Izrael

Podle něj se objevují zprávy, že ozbrojenci plánují další takový útok, tentokrát proti Izraeli. Vojenský úder USA proti Sýrii by podle Putina vedl k dalším nevinným obětem a eskalaci konfliktu, který by se tak mohl rozšířit daleko za syrské hranice. Vyvolal by další vlnu teroristických útoků a mohl by podkopat mnohostranná jednání o řešení íránského jaderného problému a izraelsko-palestinského konfliktu.

„Mohlo by to vykolejit celý systém mezinárodního práva a pořádku,“ napsal Putin v americkém listu, aby tak „promluvil přímo k americkému lidu a jeho politickým vůdcům“. Vládce Kremlu poukázal na to, že proti vládě Bašára Asada bojují členové teroristické organizace al-Káida a další extremisté nejen z arabských zemí, ale i ze Západu, a dokonce i z Ruska. Připomněl vývoj po občanské válce v Libyi, kdy se radikální islamisté, kteří zde bojovali proti vládě, přesunuli do Mali. „To ohrožuje nás všechny,“ zdůraznil.

Putin zopakoval, že použití síly proti jinému státu je podle mezinárodního práva dovoleno pouze v případě sebeobrany nebo souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „Cokoli jiného je podle Charty OSN nepřijatelné a bylo by aktem agrese,“ uvedl. Rusko, jak prohlásil, „nechrání Sýrii, ale mezinárodní právo“.

Putin přivítal zájem prezidenta USA Baracka Obamy o pokračování dialogu s Ruskem o otázce Sýrie v souvislosti s novou možností, jak se vyhnout vojenskému úderu. „Spojené státy, Rusko a všichni členové mezinárodního společenství musí využít ochoty syrské vlády předat svůj chemický arzenál pod mezinárodní kontrolu k následnému zničení,“ napsal Putin.

Foreign Policy: Zpráva inspektorů nepřímo ukáže na Asada

Použití chemikálií na místě útoku prověřoval tým inspektorů OSN. Své výsledky by měli zveřejnit v pondělí. Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse se bude ve zprávě pouze konstatovat, že se chemický útok stal. Stanovení viníka ale nebude jednoznačné. Šéf francouzské diplomacie k tomu dodal, že by ale nemělo být těžké vyvodit závěry o odpovědnosti vzhledem k tomu, že v danou chvíli prý pouze vládnoucí režim měl plné sklady granátů s plynem a raket k jejich odpálení a také zájem na tom útok podniknout. Není tedy pochyb o tom, že odpovědnost má vláda prezidenta Bašára Asada. Časopis Foreign Policy mezitím zveřejnil, že zpráva inspektorů OSN o chemickém útoku v Sýrii nepřímo označí za viníka Asadův režim.

Syrští uprchlíci v Německu
Zdroj: ČT24

Do Německa dorazili první syrští uprchlíci

V rámci dvouletého humanitárního programu přicestovalo do Německa 107 syrských uprchlíků. Celkem má do země dorazit na 5 000 Syřanů. Dostanou zde provizorní ubytování a v kurzech se seznámí s německou kulturou i jazykem.

Podstatně hůř jsou na tom uprchlíci v jiných zemích, například v Turecku. Řadě z nich se tu nedaří a docházejí jim finance. Po měsících se proto mnozí chtějí raději vrátit do válčící Sýrie. Jenže to už není tak snadné. Zatímco do Turecka mohli vstoupit bez pasu, podle nového nařízení Ankary bez něj zpátky do Sýrie nesmějí. A tak se někteří ocitli v pasti.