Bratislava - Dva dny neúspěšných pokusů o vyslovení nedůvěry vládě a rvačka mezi poslanci po skončení mimořádné parlamentní schůze během úterní noci, kdy se toto téma projednávalo. Takovou bouři nevole mezi slovenskou opozicí vyvolal záměr kabinetu Roberta Fica odkoupit od české společnosti EPH jeho podíl v mateřské společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Odpůrci vlády tvrdí, že premiér je pod vlivem finančních skupin a obchod je pro stát nevýhodný. Co stojí v pozadí kritizované akvizice firmy, která je hlavním dodavatelem plynu na Slovensku?
Pěsti v Bratislavě: Česká stopa ke rvačce ve slovenském parlamentu
Když slovenská vláda na začátku letošního září oznámila, že hodlá od českého Energetického a průmyslového holdingu (EPH) převzít 49procentní podíl v obchodní divizi polostátních plynáren, argumentoval premiér především tím, že slovenský stát získává úplnou kontrolu nad cenami plynu pro domácnosti i malé a střední podniky. Snížení cen energií totiž Robert Fico dlouhodobě označuje za jednu z priorit svého kabinetu a sliby zachování cen plynu také jeho strana SMER hojně využívala v loňské předvolební kampani.
Fico tak hodlá splnit své sliby i za cenu, že jeho vláda kupuje jedinou ztrátovou část jinak výdělečného energetického podniku. Jelikož opci na ovládnutí části aktiv SPP si Slovensko vymínilo už při vstupu EPH do slovenských plynáren, vláda za získání 100procentního podílu v mateřské společnosti plynáren zaplatila „pouze“ prostřednictvím převzetí poloviny jejích dluhů - tedy zhruba 59 milionů eur. Celkový dluh SPP je vyčíslen na asi 120 milionů eur. Součástí dohody rovněž bylo, že se holding zbaví zodpovědnosti za ztráty mateřské společnosti.
Robert Fico
Energetický a průmyslový holding (EPH) získal balík akcií a manažerskou kontrolu v SPP letos v lednu. 49procentní podíl koupil od německého koncernu E.ON a francouzské GDF Suez za 2,6 miliardy eur (asi 66,5 miliardy korun).
Ovšem poté, co se holdingu EPH, jehož akcionáři jsou finanční skupina PPF (44,44 %), společnost J&T (37,04 %) a podnikatel Daniel Křetínský (18,52 %), nepodařilo ovládnout české plynovody (nepodařilo se jim koupit od RWE společnost Net4Gas), ztratila pro ně největší tuzemská investice v zahraničí na atraktivitě.
Daniel Křetínský
EPH se tak na začátku září zbavil dlouhodobě prodělávající části, která se zabývá prodejem plynu konečným odběratelům, a ponechal si 49procentní podíl v dceřiných společnostech slovenských plynáren, které se zabývají výhradně distribucí plynu - SPP distribúcia (distribuce plynu slovenským odběratelům) a Eustream (zajišťuje přepravu ruského plynu přes Slovensko do dalších států). V obou firmách, které jsou na rozdíl od obchodní části SPP ziskové, si česká firma udržela i manažerskou kontrolu. „V ostatních společnostech skupiny SPP chceme spolupráci se státem dále dlouhodobě rozvíjet,“ konstatoval šéf představenstva EPH Křetínský.
Levnější plyn či politické body?
Někteří energetičtí odborníci i slovenská média však Ficův argument levnějšího plynu pro domácnosti odmítají. Shodují se, že aby vláda občanům ušetřila na fakturách za plyn, nemusel slovenský stát SPP kupovat. Například deník SME upozornil, že nižších cen by vláda docílila, pokud by se jí podařilo zajistit lepší podmínky pro nákup zemního plynu z Ruska. Slovenské plynárny totiž nasmlouvaly objem plynu od ruského Gazpromu v listopadu 2008 na dvacet let dopředu, kdy se světové ceny pohybovaly v rekordních výších.
Ilustrační foto
Společnost se tehdy rovněž s Gazpromem domluvila na objemu plynu, který bude z Ruska odebírat. S nástupem ekonomické krize však klesly nejen světové ceny plynu, ale i slovenská spotřeba. Kontrakt sice SPP zaručuje stabilní dodávky plynu, zároveň ale omezuje možnosti podniku kupovat na burzách plyn levněji.
Energetická společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP), která má asi 4 tisíce zaměstnanců, je lídrem na slovenském trhu dodávek zemního plynu. Je rovněž klíčovým přepravcem ruského zemního plynu do Evropy. Distribuce plynu na Slovensku i do zbytku Evropy je pro společnost zisková, naopak prodej suroviny koncovým odběratelům je pro firmu dlouhodobě ztrátový. Nad distribucí si EPH ponechal kontrolu, obchod je nyní plně v rukou slovenského státu.
Přestože se SPP a ostatním evropským odběratelům podařilo na Gazpromu vymoct desetiprocentní slevu, slovenský podnik na prodeji plynu domácnostem prodělává.
Slovenský plynárenský priemysel (SPP)
Premiér Fico plánuje prodělečný prodej plynu dotovat pomocí dividend, které stát získá z dceřiných společností SPP, kde má pořád své podíly. Podle ekonomů to ale v konečném důsledku znamená, že se na stabilní cenu plynu budou skládat všichni daňoví poplatníci. „Kdo plynem topí, ten na systému vydělá. Kdo plyn nepoužívá, což je menší část rodin, prodělá. Bude se totiž přes daně nepřímo skládat i na levný plyn pro ty, kteří ho používají,“ tvrdí Martin Kováčik z ekonomické redakce deníku Pravda.
Levný slovenský plyn
I díky regulaci ze strany ÚRSO patří slovenské ceny za plyn k nejnižším v Evropské unii. Cena 49,02 za megawatthodinu řadí naše východní sousedy podle nejnovějších údajů Evropského energetického portálu na osmé místo nejlevnějších. Ze 34 zemí je laciněji než na Slovensku jen v sedmi členských státech, například v Británii, Chorvatsku, Litvě či Lotyšsku.
„Čisté svinstvo“
Opoziční poslanci odkup akcií od EPH hlasitě kritizují. Vadí jim, že stát kupuje ztrátovou část podniku za miliardy, které mohl investovat do školství či zdravotnictví. Akvizice podle bývalé vládní strany SDKÚ-DS pomůže pouze zahraničním finančním skupinám, nikoli slovenským občanům. „Koupě SPP je čisté svinstvo. Robert Fico kupuje prázdnou, děravou a ztrátovou schránku,“ prohlásil šéf strany SaS Richard Sulík.
Také dle bývalého ministra financí Ivana Mikloše jsou podmínky, za kterých stát SPP přebírá, pro Slovensko nevýhodné. „Návrat státu považuji za absurdní a nesmyslný. Je motivovaný tím, že Robert Fico si chce populistickou politikou získat politické body a zároveň nakrmit své mecenáše,“ tvrdí člen SDKÚ-DS, jenž v době svého vládního angažmá v roce 2002 stál za privatizací části slovenských plynáren Němcům a Francouzům.
Slovenský plynárenský priemysel (SPP)
Mikloš přitom narážel na vyjádření premiéra, který sliboval, že některé firmy by v případě kompletního ovládnutí SPP státem mohly získat speciální slevy na odběr plynu. Podle SME mezi velkými odběrateli SPP, kteří by mohli z těchto slev profitovat, jsou i paroplynové elektrárny. Ty jsou prý přitom v rukou vlivných sponzorů Ficova Smeru.
Poslední kapkou pro slovenskou opozici ovšem bylo, když zjistila, že podklady k odkupu soukromého podílu vznikly na počítači společnosti J&T Investment Advisors, která je propojená s EPH. V podpisu elektronické verze dokumentu, kterým vláda odkup části SPP odsouhlasila, se totiž objevila značka této poradenské společnosti.
Premiér Fico přitom tento fakt nijak nezastírá, považuje to za normální. „Pokud tito akcionáři komunikují, někde se ukáže hlavička ministerstva hospodářství, jinde J&T,“ poznamenal v diskuzním pořadu zpravodajské televize TA3 s tím, že kritiku opozice považuje za „absolutně neopodstatněnou“.
Šéf strany NOVA Daniel Lipšic
Pro pravicové poslance to ale taková samozřejmost není. Podle předsedy neparlamentní strany NOVA Daniela Lipšice se jedná o důkaz, že Fico prodal Slovensko, které je dnes prý „zemí okupovanou finančními skupinami“. „Až doteď nikdy nebyl jasný důkaz, že jednání této vlády nejen ovlivňují, ale přímo řídí oligarchové a finanční skupiny,“ prohlásil Lipšic, někdejší ministr vnitra ve vládě Ivety Radičové, který jako první vyzval ostatní opoziční strany k vyvolání hlasování o nedůvěře slovenského kabinetu.
Emotivní atmosféra ve sněmovně vyvrcholila v noci na středu. Poté co opoziční zástupci postavili k řečnickému pultu v reakci na premiérův odchod z jednacího sálu papírovou figurínu Roberta Fica, snažili se ji odnést poslanci SMERu, kteří se předtím údajně posilnili alkoholem. Následně mezi poslanci propukla pranice.