Berlín - Němci už zítra vyberou nového šéfa vlády a složení Bundestagu. Jak tamní parlamentní volby dopadnou a jaké strany složí příští kabinet, ovšem nezajímá jen 80 milionů Němců. Vzhledem k zásadnímu vlivu nejsilnější evropské ekonomiky na fungování celé EU napjatě čekají na výsledek hlasování v bruselských úřadech a šířeji ve světě. Také pro Čechy je vývoj u jejich největšího souseda a zdroje ekonomické síly významný. Průzkumy přisuzují vítězství Angele Merkelové. Její křesťanští demokraté mají šanci na získání až 40 procent hlasů.
Proč sledovat výsledek německých voleb
Německo je naším nejlidnatějším a nejbohatším sousedem, s nímž nás navíc pojí nutný kus historie. V posledních letech se však Česko ze strany kancléřky Angely Merkelové - favoritky nedělního klání - těší přízni. Byla to ona, kdo v době českého předsednictví EU podporoval tehdy Topolánkovu vládu. A zejména kvůli německému souhlasu dokázal expremiér Petr Nečas vymoct v Bruselu více peněz, které budeme čerpat z evropských fondů od příštího roku. Nejeden český diplomat přiznává, že pokud mají Češi v EU přítele, pak je to německá kancléřka - také proto, že coby východní Němka rozumí Merkelová lépe současnému Česku než její západní kolegové.
EKONOMIKA
Osmdesátimilionová německá ekonomika je nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Minulý rok celkový obrat vzájemného obchodu činil necelých 66 miliard eur; do Německa míří přibližně třetina našeho exportu, což je suverénně nejvíc ze všech okolních zemí. I proto se analytici shodují, že vývoj tuzemského HDP je úzce navázán na vývoj německé ekonomiky. Jak se daří německým podnikům, tak si vedou i naše firmy, jež se orientují právě převážně na export. Běžné Čechy zajímají i německé spotřební ceny. Za lepší kvalitou a často i nižšími cenami totiž k našim sousedům v posledních letech jezdí na nákupy čím dál tím více Čechů.
Největšího tuzemského exportéra, mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto, vlastní německý koncern Volkswagen
ENERGETIKA
Pro Česko je také důležité sledovat, jakým způsobem budou Němci po volbách pokračovat se svým ambiciózním programem energetické revoluce, jehož podstatou je uzavření všech svých jaderných bloků do roku 2022. Kvůli zavádění alternativních energetických zdrojů v Německu ohrožují „přelivy“ proudu ze severoněmeckých větrných parků stabilitu přenosových sítí u nás.
Česko i Polsko už kvůli tomu instalují na hranicích s Německem transformátory, které v případě přetížení národních sítí elektřinou od sousedů soustavy odpojí. Ústředním úkolem Berlína je proto urychlit výstavbu nových přenosových sítí, které omezí nutnost „posílat“ přebytečnou elektřinu přes české či polské tranzitní sítě. Do roku 2020 si Berlín vytkl za cíl postavit 4700 kilometrů vedení. I na tomto plánu by se podle ekonomů mohly podílet české podniky.
Energetika
ZÁCHRANA EUROZÓNY
Nejsilnější ekonomika osmadvacítky a hlavní sponzor všech evropských záchranných programů udává celému spolku tón. Ačkoliv experti neočekávají, že by se přístup Německa k evropské integraci po volbách nějak zásadně změnil, evropské instituce i členské státy odložily řadu důležitých ekonomických rozhodnutí na dobu po 22. září. Ať už se jedná o pokroky při vytváření evropské bankovní unie, verdikt ohledně třetího záchranného balíčku pro zadlužené Řecko či naopak strategie pro odchod Irska ze záchranného plánu, obvyklou odpovědí bruselských úředníků je: „Až po německých volbách.“
Berlín se k užší integraci v oblasti bankovnictví staví rezervovaně. Před zavedením pravidel jednotného dohledu požaduje změnu Lisabonské smlouvy a také se mu nelíbí, že peníze na záchranu ohrožených institucí by měly pocházet z Evropského stabilizačního mechanismu. Kancléřka Merkelová kategoricky odmítá možnost už druhého odpisu řeckého dluhu, nicméně německý ministr financí Schäuble v srpnu uvedl, že mezinárodní věřitelé budou muset po dvou dosavadních programech nabídnout Řecku další finanční pomoc.
Případný úspěch ve volbách a výraznější zastoupení v Bundestagu protievropské strany Alternativa pro Německo, která mimo jiné prosazuje odchod země z eurozóny, by mohl na německé politické scéně i v parlamentu zažehnout protievropskou náladu. V této atmosféře by pro berlínskou vládu bylo obtížnější prosazovat třetí záchranný balíček.
Eurozóna
EVROPSKÁ INTEGRACE
Od nástupu Francoise Hollanda do Elysejského paláce se tradiční motor evropské integrace, německo-francouzské spojenectví, lehce zadrhl. Vztahy mezi Merkelovou a Hollandem napínají usilovné snahy socialistického prezidenta chránit národní suverenitu Paříže a zmírnit následky úsporných opatření, která prosazuje kancléřka. Pokud by za Berlín mohl mluvit i sociálnědemokratický lídr Steinbrück - například jako ministr financí v případě staronové velké koalice - napětí by mohlo opadnout.
Německé volby mohou mít dopad na podobu a fungování EU i v jiných ohledech. V případě znovuzvolení by kancléřka Merkelová ráda omezila evropskou byrokracii, společně s britským premiérem Davidem Cameronem chce prosadit snížení počtu členů Evropské komise a také chce dát členským státům více kontroly nad tím, kdo bude mít přístup k sociálním dávkám.
Angela Merkelová a Francois Hollande
Budeme platit na německých dálnicích?
Po očekávaném vítězství Angely Merkelové ve volbách v příští spolkové vládě jistě zasedne šéf kancléřčiny sesterské strany CSU Horst Seehofer. Bavorský premiér se ovšem na celostátní úrovni sveřepě pokouší prosadit zavedení mýtného na německých dálnicích pro zahraniční motoristy - tedy i ty české. Jeho strana s tímto závazkem minulou neděli jednoznačně vyhrála bavorské zemské volby a Seehofer – i přes výtky Evropské komise - zavedením poplatků podmínil jakoukoli povolební koaliční dohodu za účasti jeho strany.
Nynější silnou pozici bavorského premiéra vůči CDU potvrdilo poslední vyjádření Merkelové k požadavku Bavorů. Zatímco až do minulého týdne zarytě opakovala, že za její vlády žádné mýtné nebude, na začátku tohoto se nechala slyšet, že „po volbách najdeme určitě řešení“. Německá média to jednoznačně interpretovala jako její ústupek.
Kancléřku tak před problémy se Seehoferem zřejmě zachrání jen to, pokud ze zítřejších voleb vzejde velká koalice konzervativců se sociální demokracií, která vyváží tlak bavorské CSU. Všechny ostatní strany včetně SPD návrh na zavedení mýtného odmítají.
Předvolební kampaň v Německu
EU A UKRAJINA
Neméně důležitý je postoj Německa k uzavření asociační smlouvy mezi EU a Ukrajinou. Dokument, jehož součástí je i plán na vytvoření zóny volného obchodu, tento týden schválila ukrajinská vláda a na listopadovém summitu států Východního partnerství ve Vilniusu by ho měli podepsat zástupci obou stran. Zatímco Rusko se snaží Kyjev od tohoto kroku odradit, Merkelová v minulosti vyjádřila nad hlubší integrací Ukrajiny pochybnosti. V dubnu například tamní vládu kritizovala za uvěznění bývalé premiérky Julije Tymošenkové.
Česká diplomacie se dlouhodobě snaží o Ukrajinu zajímat. Tuzemské úřady udělily azyl manželovi expremiérky Oleksandru Tymošenkovi a bývalému ministrovi hospodářství Bohdanu Danylyšynovi. Kyjev má v říjnu navštívit Miloš Zeman, aby podpořil zapojení Ukrajiny do evropských struktur.
OSA BERLÍN-WASHINGTON
Dlouhodobě pevné americko-německé vztahy v poslední době narušila aféra americké rozvědky NSA. Vyšlo totiž najevo, že tajná služba v obrovském rozsahu sledovala mimo jiné i německé občany. Berlínská vláda je navíc podezřelá, že v tomto s Američany více než ochotně spolupracovala.
Volební lídr SPD Peer Steinbrück označil v kampani aféru jako „největší zločin proti základním právům“ v historii Německa a Merkelovou za ni vehementně kritizoval. V případě účasti sociální demokracie na spolkovém kabinetu by tudíž vztahy s USA mohly ochladnout. Spolupráce Berlína a Washingtonu je přitom důležitá vzhledem k zahájeným jednáním o společné zóně volného obchodu USA a EU. Důležitou dohodu, která by mohla přinést nové pracovní příležitosti a podpoření hospodářského růstu na obou stranách Atlantiku, kancléřka Merkelová podporuje.
Angela Merkelová a Barack Obama
Parlamentní volby v Německu (zdroj: ČT24)