Káhira - Egyptský soud zakázal aktivity islamistického Muslimského bratrstva a nařídil konfiskaci veškerého majetku hnutí. Z bratrstva vzešel prezident Muhammad Mursí, kterého v červenci po masových demonstracích odpůrců i přívrženců armáda sesadila a zadržela. Následovaly násilné protesty islamistů, jež si vyžádaly stovky lidských životů. Bratrstvo vidí za dnešním rozhodnutím soudu „politickou korupci“ a odmítá svou činnost ukončit.
Muslimské bratrstvo odmítá nařízený zákaz své činnosti
Soudním zákazem vyvrcholilo více než dvouměsíční tvrdé tažení prozatímní egyptské vlády, podporované armádou, proti Muslimskému bratrstvu a jeho stoupencům. Kampaň odstartovala poté, co armáda 3. července odstavila od moci Mursího, legálně zvoleného o rok dříve. Ke svému zásahu, který Mursího příznivci a členové bratrstva označují za puč, sáhla armáda po neustávajících masových protestech proti Mursímu.
Bratrstvo ujišťuje, že bude fungovat dál
Dnešní soudní rozhodnutí pravděpodobně zažene ještě více členů bratrstva do ilegality a může povzbudit mladé islamisty, aby se chopili zbraní proti státu. „Vojenská junta se snaží umlčet každého, kdo jí odporuje, rozhodnutí soudu je politicky motivované a je součástí tažení proti Muslimskému bratrstvu,“ reagovalo islamistické hnutí. Verdikt se jich prý nijak nedotkne, budou dál fungovat - i proto, že jsou „součástí egyptské společnosti“.
Muslimské bratrstvo stálo mimo zákon po většinu z 85 let své existence. Po svržení autokratického prezidenta Husního Mubaraka v únoru 2011 ale bratrstvo dostalo možnost působit otevřeně, vytvořilo politickou stranu a zvítězilo v parlamentních a prezidentských volbách. V březnu se registrovalo jako uznaná nevládní organizace.
Svržení Mursího rozdělilo Egypt, silně polarizovalo tamní společnost a vedlo k několikatýdenním protestům členů a stoupenců bratrstva. Ty prozatímní vláda v polovině srpna rozprášila s užitím síly, při zásahu v Káhiře přišlo o život bezmála tisíc lidí.
Justice od Mursího sesazení tvrdě postupovala proti řadovým i vysokým představitelům bratrstva. Uvězněno bylo takřka celé jeho vedení.
GALERIE
videogallery_374279
MUSLIMSKÉ BRATRSTVO
- Sunnitské Sdružení muslimských bratří je nejstarším islamistickým hnutím na světě. Založil jej v roce 1928 učitel Hasan Banna v egyptské Ismáílíji jako společnost pro reformaci islámu.
- Skupina se brzy rozrostla (v roce 1936 už měla na milion členů, o deset let později dva miliony) a zprvu se zaměřila na humanitární a charitativní činnost. Během druhé světové války se začala angažovat i politicky a obrátila se k násilí. Ve 40. letech pak bratrstvo spustilo teroristickou kampaň proti vládě a zavraždilo řadu osobností včetně dvou premiérů. Následovaly útoky v kinech, restauracích, křesťanských kostelech či synagogách, v roce 1949 se obětí atentátu stal samotný zakladatel bratří Banna. Násilí se organizace zřekla až v 80. letech.
- V roce 1954 se bratrstvo pokusilo neúspěšně zabít prezidenta Gamála Abdan Násira. Ten prohlásil organizaci za ilegální, do táborů nechal zavřít na 60 000 jejích členů a odsoudil a popravil vůdce hnutí.
- Poté co vláda v roce 1964 postoj k hnutí zmírnila a uvězněné členy propustila, provedlo bratrstvo o rok později neúspěšný pokus o protivládní puč. Poté bylo opět zakázáno a v roce 1966 postaveno před soud 365 jejích členů a tři členové (včetně ideologa hnutí Sajjida Kutba) popraveni.
- Další egyptský prezident Anvar Sadat v roce 1971 propustil členy Muslimského bratrstva z vězení a nechal je volně působit. Po jeho zavraždění islamistickými extremisty a bývalými členy bratrstva a po nástupu prezidenta Husního Mubaraka v roce 1981 bylo bratrstvo tolerováno, politicky ale působit nesmělo. Mubarak uvěznil za ilegální politickou činnost mnoho desítek členů bratrstva, které se v průběhu 80. let zřeklo násilí a bylo pololegální součástí politické scény.
- Ve volbách se kandidáti bratrstva prezentovali jako nezávislí. V roce 2000 se bratrstvo stalo nejsilnějším opozičním uskupením, ve volbách v roce 2005 získalo dokonce asi 20 procent křesel. V prosinci 2010 bratrstvo bojkotovalo druhé kolo parlamentních voleb kvůli údajným manipulacím.
- Nejnižším organizačním stupněm bratrstva je takzvaná rodina, která má zpravidla pět členů. Ti odevzdávají část svých příjmů do společné pokladny a tyto peníze se používají na zabezpečení například pro případ pronásledování. Platí zde princip absolutní podřízenosti vůdci. Výkonný výbor bratrstva má 16 členů.
- V dubnu 2011 bratrstvo založilo Stranu svobody a spravedlnosti (FJP), která podle svého tvrzení usiluje o respekt mezi muslimy a nemuslimy a je „oddána pluralitnímu a demokratickému Egyptu“. Strana na přelomu let 2011 a 2012 jasně zvítězila ve volbách do dolní i horní komory parlamentu.
- Cílem bratrstva je návrat ke kořenům islámu. Je aktivní zejména v mešitách, univerzitách, ve školství a odborech. Od letošního března mělo bratrstvo status nevládní organizace.
- V červnu 2012 složil přísahu nový prezident, islamista Muhammad Mursí (pátý prezident země v historii), který jako kandidát bratrstva zvítězil ve volbách v květnu a červnu 2012.
- Mursí byl armádou svržen letos 3. července, po čemž začala krvavá konfrontace režimu s jeho stoupenci. Ta vyvrcholila při vládním zásahu proti stoupencům svrženého prezidenta Mursího 14. srpna, při kterém zahynulo přes 600 lidí. Podle vlády rozpoutali islamističtí extremisté z bratrstva válku, při které bylo vypáleno mimo jiné 37 kostelů a mnoho policejních stanic a vládních budov.