Většina Američanů je pro legalizaci „trávy“. Uruguay chce drogu prodávat

Washington - Američtí obhájci legalizace marihuany mají důvod slavit. Během posledního roku povolily rekreační užívání této lehké drogy státy Washington a Colorado. Nyní navíc z průzkumu Gallupova ústavu vyplynulo, že pro legalizaci marihuany je poprvé většina Američanů. To je značný rozdíl oproti roku 1969, kdy ústav tuto otázku položil poprvé. Tehdy bylo pro pouhých 12 procent Američanů. Legálně prodávat marihuanu se pak od příštího roku chystá jihoamerická Uruguay, který ale ještě musí schválit potřebné zákony.

Podpora legalizace roste od začátku nového tisíciletí

Legalizaci lehké drogy podporuje v současné době v USA celých 58 procent dotázaných, proti je 39 procent. Před rokem přitom byla podpora legálního užívání marihuany jen na 48 procentech. Mezi lety 1969 a 2000 se podpora držela zhruba na 25 procentech. Pak ale začala prudce růst.

„Je pravděpodobné, že tento vývoj podnítí další snahy o legalizaci po celých Spojených státech. Zastánci legalizace marihuany tvrdí, že zdanění a regulace drog může být finančně výhodná pro státy i obce po celé zemi. Kritici ovšem varují před užíváním návykových látek a zdůrazňují především zdravotní rizika jako problémy se srdcem, dýcháním i pamětí,“ napsal Gallupův ústav na webu.

Konopí
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Přestože federální zákony marihuanu zakazují, za poslední rok legalizovaly její rekreační užívání státy Washington a Colorado. Federální ministerstvo spravedlnosti následně potvrdilo, že nebude tuto legalizaci zpochybňovat.

Legální marihuanu podporují převážně mladší lidé, pouze v kategorii nad 65 let je menšina pro legalizaci této drogy - celkem 45 procent. Stejně tak postoj k marihuaně ovlivňují politické preference, když pro legalizaci je 65 procent demokratů a 35 procent republikánů.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Legalizací proti drogovým kartelům

V Latinské Americe se mezitím pomalu prosazuje myšlenka, že by legalizace a regulace některých drog mohly pomoci zmírnit násilí drogových kartelů, které ničí většinu této oblasti. Třeba Uruguay chce marihuanu prodávat legálně. „Nelegální trh je velmi riskantní a nabízí špatnou kvalitu,“ řekl šéf národního drogového úřadu José Calzada. „Stát poskytne bezpečná místa, kde se dá koupit kvalitní produkt a navíc prodávaný za běžnou cenu,“ dodal.   

Vláda navrhuje prodávat marihuanu za dolar za gram, což je lehce pod současnou cenou na černém trhu, kde se gram marihuany prodává za zhruba 30 pesos (1,4 dolaru - asi 26,5 koruny). V srpnu zákon, který má podporu levicové vlády prezidenta Josého Mujiky, prošel dolní komorou uruguayského parlamentu. Nyní čeká na schválení v Senátu.

Uruguay jako středisko drogové turistiky?

Plán má ale i své oponenty. Nejčastější námitky zní, že schválení zákona změní Uruguay na středisko marihuanové turistiky a bude povzbuzovat k užívání tvrdších drog. Prezident Mujica ale tvrdí, že všechny předchozí politiky selhaly. Odhaduje, že Uruguay, kde žije jen 3,3 milionu obyvatel, utrácí ročně asi 80 milionů dolarů za boj proti drogám. Každý rok ale zabaví kontraband v hodnotě jen asi čtyři až pět milionů dolarů.

Také bývalý prezident Mexika v letech 2000-2006 Vincente Fox prohlásil, že by k legalizaci marihuany mohlo v zemi dojít dříve, než skončí v roce 2018 mandát nynějšímu prezidentovi Enriquemu Penovi Nietovi. „Jakmile se do toho pustí Kalifornie, Mexiko bude muset zrychlit svůj rozhodovací proces,“ podotkl.

V letech 2006 až 2012, kdy byl prezidentem země Felipe Calderón, bylo v Mexiku při násilnostech spojených s drogovými kartely zabito více než 60 000 lidí. Od loňského prosince, kdy úřad převzal Nieto, zaznamenaly úřady průměrně 1 000 zabitých lidí za měsíc.