Ankara - Čtyři turecké poslankyně se objevily v parlamentu v Ankaře s vlasy zakrytými šátky. Stalo se tak poprvé od roku 1999. Tehdy se pokusila jedna čerstvě zvolená zákonodárkyně složit přísahu v šátku, ale byla ze shromáždění vyvedena a o dva roky později zbavena mandátu. Zákaz objevovat se v muslimském symbolu na sněmovní půdě platil od pádu vlády sultánů a vzniku republiky v roce 1923. Teď už ale neplatí.
Zákaz skončil. Turecké poslankyně přišly zahalené
Zákaz představoval jeden z nejspornějších zákonů v Turecku – stavěl proti sobě podporovatele sekulární ústavy a ty, kteří upřednostňovali islámské právo. „Nebudu si nadále sundávat šátek,“ prohlásila jedna ze zahalených poslankyň. „Očekávám, že budou všichni respektovat mé rozhodnutí,“ dodala a nechala se s kolegy vyfotit. Příznivci žen uvedli, že se jedná o další krok k tomu, aby se nošení šátků stalo ve společnosti normální věcí.
Zrušení zákazu nošení šátků ve státních institucích byl cíl, o který dlouhodobě usilovala konzervativní vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Je součástí reforem zaměřených na posílení demokracie v zemi, což mimo jiné znamená posílení práv národnostních menšin, především Kurdů, kteří vedli desítky let ozbrojený boj za autonomii. Zákaz šátků ale zůstává v platnosti u soudů, v armádě a v policii. Poslankyně jsou členkami AKP.
Turecké dívky
Řada Turků varovala před islamizací společnosti
Zrušení zákazu islámských symbolů vyvolalo obavy sekulárních Turků před plíživou islamizací společnosti. Hlavní opoziční Republikánská lidová strana obvinila vládnoucí stranu premiéra Erdogana z podkopávání sekulárních tradic v zemi. Podle ní šlo o volební trik před komunálními volbami, jež se mají konat v březnu příštího roku.
Ženy mají za povinnost nosit pokrývku hlavy na veřejnosti například v Íránu. Ve Francii byl od roku 2011 naopak zaveden zákaz zjevného nošení náboženských symbolů.