Augsburg/Berlín - Němečtí vyšetřovatelé nepředpokládají, že by Cornelius Gurlitt někde ukrýval ještě další obrazy zkonfiskované nacisty. Celníci našli v roce 2012 u nyní osmdesátiletého Gurlitta, jehož otec byl nákupčím Josepha Goebbelse, přes 1 400 obrazů, jejich hodnota se odhaduje na miliardu eur (26 miliard korun).
Mezi nalezenými obrazy je i dílo ze 16. století. Jejich seznam dál zůstane tajný
O zabavení obrazů mistrů moderního umění informoval minulý týden německý časopis Focus a německé úřady se dnes k případu vyjádřily poprvé. Augsburský státní zástupce Reinhard Nemetz řekl, že v roce 2011 vyšetřovatelé prověřovali Gurlitta kvůli podezření z daňového podvodu. Na konci února 2012 pak u Gurlitta provedla policie s celníky domovní prohlídku, při níž objevila obrazy zabavené nacisty.
„Při domovní prohlídce bylo zabaveno 121 zarámovaných a 1 285 nezarámovaných děl, mezi nimi i některé od známých mistrů,“ řekl Nemetz. Podle dřívějších informací Focusu byly objeveny mimo jiné práce Pabla Picassa, Henriho Matisse, Marka Chagalla, Paula Klee či Oskara Kokoschky.
Podle Meike Hoffmannové z berlínské univerzity, která se podílí na zkoumání nalezených obrazů, nejsou díla vůbec poškozená. Mezi nimi jsou i některé dosud neznámé výtvory, například autoportrét Otta Dixe nebo jeden Chagallův obraz. Hoffmannová ale podotkla, že kromě moderního umění byly ve sbírce i obrazy z 19. století a jeden dokonce ze 16. století.
GALERIE
Nalezený obraz Marca Chagalla autor: Kerstin Joensson, zdroj: ČTK/AP
Vyšetřovatelé o nálezu dosud neinformovali, protože se obávali velkého tlaku, i vzhledem k obrovské hodnotě zabavených děl. Nemetz rovněž řekl, že policie zatím nehodlá zveřejnit seznam obrazů ani jejich fotografie. Podotkl také, že v případu nespolupracují se žádnými zahraničními kolegy. Ukrývání zabavených děl dnes ostře kritizoval právník a expert na umění Peter Raue. Vyzval úřady, aby zveřejnily jejich fotografie na internetu, aby se mohla přihlásit muzea a bývalí židovští vlastníci a přispět k objasnění jejich osudů.
Gurlitt byl pro sousedy jako přízrak. Nepromluvil s nimi přes 50 let
Podle Focusu obrazy patřily židovským sběratelům nebo byly majitelům zabaveny jako „zvrhlé umění“. Tímto termínem nacistický režim označoval umělecká díla, která propaganda považovala za „neněmecká“ či „degenerovaná“ - šlo především o tvorbu avantgardních umělců.
Nacisté takto zabavili na 21 000 uměleckých děl. Část z nich později prodali kvůli financování války. Podle historiků umění zřejmě některá tato díla skoupil ve 30. a 40. letech Gurlittův otec Hildebrand. Po válce tvrdil, že sbírka shořela při bombardování Drážďan, jeho rodina ale zřejmě obrazy ukryla v tmavém bytě. Cornelius Gurlitt podle Focusu v minulosti některá z děl prodal, aby měl na živobytí.
Nalezený obraz Maxe Liebermanna Dva jezdci na pláži
Gurlitt žije od 60. let v luxusní čtvrti v Salcburku v domě, který zvenčí působí jako neobyvatelný. Jeho sousedé o něm mluví jako o fantomu; s některými prý za celé půlstoletí nepromluvil. „Nikdy ani nepozdravil,“ řekl šestaosmdesátiletý Helmut Ludescher, který bydlí naproti Gurlittovi. „Ten člověk byl naprosto nepřístupný. Nikdy ani neměl návštěvu,“ poznamenal Ludescher, jehož prý překvapilo, jaké poklady jeho tajemný soused nashromáždil.
Policisté zatím Gurlitta v souvislosti s držením obrazů neobvinili. Nemetz dnes řekl, že stále probíhá vyšetřování, zda se nedopustil daňového podvodu při některém prodeji.