Teherán - Írán neustoupí ani o píď od svých jaderných práv. Prohlásil to íránský nejvyšší duchovní a politický vůdce ajatolláh Alí Chameneí. V projevu přenášeném televizí řekl, že do jednání Íránu se světovými mocnostmi o íránském jaderném programu se vměšovat nebude, stanovil prý ale týmu íránských vyjednávačů „jasné nepřekročitelné hranice“. Na adresu Francie Chameneí řekl, že nejen podléhá Spojeným státům, ale přímo kleká na kolena před Izraelem. Zároveň ujistil, že Írán chce mít přátelské vztahy se všemi zeměmi, včetně USA.
Chameneí k jaderné otázce: Neustoupíme ani o píď
Chameneí vystoupil s projevem v den, kdy v Ženevě začíná další kolo rozhovorů Íránu a skupiny států 5+1 (stálí členové RB OSN a Německo) o íránském jaderném programu. „Chceme mít přátelské vztahy se všemi státy, dokonce i se Spojenými státy. Nechováme nepřátelství vůči americkému národu. Je jako každý jiný na světě,“ citovala agentura Reuters z Chameneího projevu před zhruba 5 000 příslušníky milicí basídž. Ti odpověděli na jeho slova voláním Smrt Americe!
„Trváme na tom, že neustoupíme ani o píď od svých práv,“ prohlásil Chameneí. „Vyjednavači dostali instrukce, aby dodrželi určité limity,“ řekl Chameneí, který má hlavní slovo v zahraničněpolitických a jaderných záležitostech. „Nesmějí se bát toho, co říká nepřítel,“ dodal ajatolláh a ve zjevné narážce na sankce uvalené USA, OSN a EU na Teherán řekl: „Mají v úmyslu stupňovat tlak na Írán. Íránci se ale před nikým neskloní pod tlakem.“
Jaderná bomba je prý na dosah
Bývalý člen íránského oddělení izraelské vojenské rozvědky přitom prozradil České televizi, že Teherán má atomovou bombu prakticky na dosah. „Je jen otázka, kdy se rozhodnou, že bombu vyrobí. Nebo kdy zkrátka jen ohlásí, že jsou schopni ji v krátkém čase smontovat,“ konstatoval muž vystupující pod iniciály M.S.
Íránský jaderný komplex Búšehr
Minulé kolo jaderných rozhovorů velmocí s Íránem, které skončilo 9. listopadu, bylo dosud nejslibnější a čekalo se, že vyústí v dohodu. K jejímu uzavření nakonec ale nedošlo, podle tvrzení Teheránu proto, že se velmoci nemohly dohodnout mezi sebou. Šéf americké diplomacie John Kerry naopak připsal neúspěch Íránu, jehož vyjednavači prý návrh dohody na poslední chvíli odmítli.
Předběžná dohoda podle dostupných informací nabízí Íránu zmírnění ekonomických sankcí za určitá omezení v jeho jaderném programu. Členové Rady bezpečnosti a Německo požadují konec obohacování uranu na 20 procent, ze kterých je už relativně snadné dosáhnout úrovně potřebné pro jadernou hlavici. Francie také chce uzavření reaktoru v Araku na produkci čistého plutonia - ještě účinnějšího pro atomové zbraně. Írán naproti tomu žádá uznání práva na obohacování uranu a ukončení mezinárodních sankcí.
Na Blízkém východě se většina zemí blížící se dohody obává
Ostře se proti dohodě staví Izrael, podle něhož by takové ujednání přineslo Teheránu jen výhody, zatímco by mohl pokračovat v údajné snaze o výrobu jaderných zbraní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už přiletěl do Ruska, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem. Ruský prezident doufá, že se podaří dospět k „vzájemně přijatelnému“ řešení. „Doufám, že rozhovory, které začaly v Ženevě, přinesou výsledek,“ řekl Putin.
Netanjahu prohlásil, že také Izraeli jde o nalezení diplomatického řešení, ale podle něj to musí být „řešení skutečné“. A tím je podle Izraele jedině to, že se Íránci vzdají celého programu obohacování uranu i centrifug.
Saúdská Arábie je také proti dohodě. Údajně nabídla vzdušný prostor pro izraelský úder na íránská jaderná zařízení. Obě země se bojí zjevného přání svého amerického spojence se s Teheránem dohodnout. „Máme se Spojenými státy neshody. Jak v cílech, tak i v taktice vyjednávání,“ konstatoval saúdský ministr zahraničí Saudi Fajsál. Americký diplomat pak sdělil, že rozhovory v Ženevě jsou „velmi těžké“. Zdůraznil, že i po dosažení předběžné shody zůstane většina protiíránských sankcí zachována a Washington je bude rázně dodržovat.
Rozhovory o íránském jádru (zdroj: ČT24)
Vydáno pod