Moskva - Pětasedmdesátiny slaví ruská píseň, kterou se i u nás učily ve škole celé generace: Kaťušu poprvé zazpívala Valentina Batiščevská 27. listopadu 1938 - píseň o dívce, jejíž milý odešel do války. Sláva Kaťuši od té chvíle stoupala doslova raketově. Dala totiž jméno raketometům, kterým nacisté říkali Stalinovy varhany. Proslulost jí zajistila Lidija Ruslanovová, která ji zpívala i sovětským vojákům na východní frontě.
Pětasedmdesátku oslavila píseň, která pomohla vyhrát válku
Ruská Kaťuša slaví 75. narozeniny (zdroj: ČT24)
Hudbu ke Kaťuše složil Matvěj Blantěr, slova napsal Michal Isakovskij. Podle tvrzení některých kritiků ale podobnou melodii složil už Igor Stravinskij do své opery Mavra už v roce 1922. Kaťuša, kterou převzali třeba i italští partyzáni, je jen jedním z mnoha důkazů toho, že ono latinské inter arma silent musae tak docela neplatí. O tom by mohli vyprávět třeba křižáci, kteří utíkali před husity a jejich písní Ktož jsú boží bojovníci. Z revoluční Marseillaisy se zase stala francouzská státní hymna a tesknou Lili Marleen hrálo za druhé světové války každé rádio wehrmachtu. Na sklonku války ji v rámci tajného projektu, který měl demoralizovat nacistické vojáky, nazpívala Marlene Dietrichová.