Praha - BP už možná nebude muset platit tolik za ropnou skvrnu z roku 2010. Vyrovnáním se v současnosti zabývají americké soudy. Ten poslední uznal, že mnohé firmy možná dostávají peníze od BP neoprávněně. Není totiž jisté, jestli jim vznikla škoda. A pokud ano, tak jestli za pokles jejich tržeb nebo nepřítomnost zákazníků mohla právě ropná skvrna. Jde o první vyjádření amerických institucí ve prospěch BP.
BP u soudu poprvé vítězí. Vyrovnání za škody zřejmě bude moct zkrátit
Skutečné důvody předchozí instituce podle odvolacího soudu nenechávaly přezkoumat. Další vyrovnání tedy bude záležet na nových posudcích. Nejde o první pokus BP, jak se placení vyhnout. Dosud ale právníci zpochybňovali spíš výši škod a potřebného vyrovnání. Podle firmy byly výplaty příliš velkorysé. Na oprávněnost požadavků se oficiálně odvolává až nyní.
Podle právníků BP jsou mezi firmami, které dostávají peníze, přinejmenším sporní příjemci. Například doktor, kterému úřady odebraly licenci, nebo farmy, které se rozhodly v roce 2010 nechat pole ladem. „Pokud okresní soud rozhodnutí odvolacího soudu správně zavede, pomůže vrátit vyrovnání k jeho původní, zamýšlené a zákonné funkci – tedy kompenzaci těch, kteří utrpěli skutečné ztráty v souvislosti s nehodou Deepwater Horizon,“ uvedl Geoff Morrel, vedoucí komunikace a vztahů s veřejností BP.
V dubnu 2010 explodovala ropná plošina BP Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Katastrofa se stala nejzávažnější v historii USA: zahynulo při ní 11 lidí a do moře uniklo pět milionů barelů ropy. Brzy bylo jasné, že se havárie dokonce stala druhou nejdražší člověkem zaviněnou katastrofou světa - po Černobylu. V roce 2011 BP oznámila, že v rámci dohody s americkým ministerstvem spravedlnosti zaplatí pokutu a přiznala trestní odpovědnost. Peníze určené na vyrovnání původně odhadovala na 7,8 miliardy dolarů. Později ale zvýšila svůj odhad na 9,6 miliardy dolarů. Příjemcům zatím poslala zhruba 3,8 miliardy a další výplaty chce soud přezkoumat.
Jsme zelení. O ropě nemluvíme
BP je firma, která si před lety záměrně změnila logo tak, aby obsahovalo zelenou barvu – na ukázku toho, že jde o ekologicky vstřícnou společnost. Firma ve svých reklamách zdůrazňovala ekologický aspekt těžby. Název British Petroleum zkrátila na BP a v televizních spotech místo něj za zkratku začala dosazovat slova Beyond Petroleum (víc než ropa), aby ukázala důraz na ochranu životního prostředí. Jen do této kampaně nalila zhruba 200 milionů dolarů, úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2009 byla ohodnocena v žebříčku BrandZ jako nejlepší ropná společnost. Sbírala i další reklamní ceny a zákazníci byli přesvědčeni, že jde o nejzelenější těžaře černého zlata.
Ropná společnosti BP
Aktivity, které křičí „společensky zodpovědná firma“, si velké společnosti nemůžou dovolit vynechat. Podle reportu zveřejněného americkým časopisem Forbes jsou dvě třetiny zákazníků na největších trzích světa ochotni doporučit společnost, o které si myslí, že jí nejde jen o zisk.
Jenže některé dávají víc peněz do reklamních aktivit, které měly ukázat, jak jsou ekologicky přívětivé, než do skutečné ochrany životního prostředí. List Democracy Now označil marketingovou kampaň BP jako „greenwashing“ (podle slova brainwashing – tedy vymývání mozků). „Přinejlepším, pokud jsem k BP velkorysá, firma dává na cokoliv, co lze označit za investice do obnovitelných zdrojů, maximálně čtyři procenta. Tím těžko plní svůj slogan 'víc než ropa',“ uvedla analytička Amy Goodmanová.
Přitom nehody nejsou pro BP výjimkou. V roce 2005 při výbuchu texaské rafinérie zemřelo 15 lidí. O rok později se firma musela vypořádat s ropnou skvrnou na Aljašce.
Havárie Deepwater Horizont
Společenské aktivity před bezpečností
BP zdaleka není jediná, která se významně zaměřuje na svůj marketingový obraz, zatímco skutečné společenské aktivity pokulhávají. Předchozí největší katastrofu Spojených států musel obhajovat i další těžař, Exxon Mobil. Vyšetřovatelé jej obvinili z toho, že za nehodou plavidla Exxon Valdez, během které se vylilo podle odhadů až 750 tisíc barelů ropy, stojí hlavně zbytečně unavená posádka a nedodržení bezpečnostních opatření. I Exxon Mobil se prezentuje jako ekologicky zodpovědná firma.
Zprávy o vlastních operacích už několikrát musela tlumit například i společnost Shell. Ta vede dlouhodobé spory o urovnání s obyvateli nigerijské vesničky Ikot Ada Udo, poblíž které má ropné vrty. Vesničané požadují vyčištění prostředí a lepší stav ropovodů. Organizace na ochranu životního prostředí v místě prokázaly znečištění životního prostředí, nadnárodní společnost ale jakékoliv sankce odmítá. Podle ní způsobili zamoření okolí zloději ropy při navrtávání ropovodů.
„Sabotáž a krádeže jsou v deltě Nigeru vážným problémem. Ale nadnárodní ropné společnosti takové případy zveličují ve snaze odvrátit pozornost od mnoha ropných skvrn, které jsou důsledkem koroze a selhání zařízení. Navíc je zajištění ropné infrastruktury před takovým jednáním do značné míry odpovědností provozovatele,“ dodává Amnesty International.
Organizace přitom Shell obvinila i z toho, že záměrně udává nižší škody na životním prostředí, než v Nigérii skutečně jsou. Podobně na tom jsou i další velké společnosti. Amnesty International například zveřejnila, že v jediné oblasti delty Nigeru našla 474 ropných skvrn. Místo ovládá nigerijský Agip Oil – tedy odnož italské firmy Eni. Podle šéfa egyptských operací firma podle nigerijského práva místním komunitám škody zaplatila, takže případ není třeba rozebírat.