Nefritový králík se rozběhne po Měsíci už v sobotu

Peking - V sobotu má po dvanáctidenní cestě přistát na Měsíci čínská lunární sonda Čchang-e 3 a povrch Měsíce začne zkoumat robotické vozítko nazvané Nefritový králík. Jde o první pokus Číny přistát s vesmírným plavidlem jinde než na povrchu Země - a o první přistání pozemského kosmického zařízení na Měsíci od roku 1973.

Průměrná vzdálenost mezi Zemí a Měsícem je 380 000 kilometrů a sondě Čchang-e 3, kterou do vesmíru vynesla 2. prosince nosná raketa Dlouhý pochod, trvalo 112 hodin, než se dostala na oběžnou dráhu Měsíce. V sobotu na něm má hladce přistát. Poté se od sondy oddělí robotické vozítko a obě jednotky se navzájem vyfotografují. Pak už začne zlatě zbarvené měsíční vozítko se šesti koly a solárními panely připomínajícími křídla pořizovat snímky měsíčního povrchu a posílat je vědcům na Zemi.

Měsíční vozítko je schopno zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu. V internetovém hlasování, jehož se zúčastnilo 3,4 milionu lidí, bylo nazváno Jü-tchu, tedy „Nefritový králík“. V dávných čínských mýtech tento králík žije na Měsíci jako společník nesmrtelné měsíční bohyně Čchang-e. Po ní byly pojmenovány i předchozí dvě sondy, které Čína k souputníku Země vyslala. Čínský mýtus o nefritovém králíkovi je prý odvozen od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře.

Komentář Michala Václavíka (zdroj: ČT24)

Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Kolem roku 2017 se chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.

Vydáno pod