Peking - Čínské vesmírné vozítko Nefritový králík dnes zahájilo zkoumání Měsíce. V noci na dnešek SEČ bezpečně sjelo podle plánu z modulu, který úspěšně v sobotu přistál v oblasti Duhové zátoky. Šestikolový stroj poháněný energií ze solárních panelů už podle čínských médií zanechal na své první cestě na prašném povrchu hlubokou brázdu.
Nefritový králík se rozběhl po Měsíci
Čínská státní televize odvysílala záběry vozítka, jak sjelo z rampy sondy a poprvé se dotklo povrchu Měsíce. To doprovázel bouřlivý potlesk techniků pekingského řídícího střediska, který sálem zněl už jednou, když modul Čchang-e, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, bez problémů v sobotu přistál.
Zatímco sonda bude zhruba po dobu jednoho roku provádět vědecké zkoumání v místě přistání, 140kilogramový Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), o jehož názvu rozhodlo internetové hlasování, bude sbírat vzorky lunární půdy na své cestě. Vozítko, které je s to zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu, je také vybaven sadou fotografických přístrojů. V průběhu dneška by se oba stroje měly vzájemně vyfotografovat.
Čína se stala po USA a někdejším Sovětském svazu třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj. Na Měsíci je tak opět „rušno“ poprvé od roku 1976, kdy tam přistála sovětská sonda Luna 24.
Čína plánuje stálou základnu
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. V roce 2003 čínská raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit zpátky na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.
Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít rovněž využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.
Proč nefritový králík?
Je to prý prý odvozeno od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře. Pověst o nefritovém (nebo také měsíčním) králíkovi je součástí mnoha mytologií – zejména východoasijské a také aztécké. Nefritový králík podle ní žije na měsíčním povrchu, kde doprovází bohyni Šang. Většinu času podle legendy stlouká v hmoždíři bylinky a vyrábí lék na nesmrtelnost. Na povrch měsíce se dostal díky třem kouzelníkům, kteří testovali charakter různých zvířat.
V přestrojení za žebráky se obrátili právě na králíka, lišku a opici s prosbou o jídlo. Zatímco liška a opice se o potravu odmítli dělit, králík, ačkoliv neměl co nabídnout, sám skočil do hořícího ohně a nechal se upéct, aby poutníky zasytil. Trojice převlečených mudrců ho za sebeobětování učinila nesmrtelným a poslala na Měsíc. Nefrit je zelenobílý drahokam, kterému čínská mytologie přisuzuje léčivé schopnosti a za vlády císařů byl symbolem absolutní moci.
Nefritový králík sjíždí na povrch Měsíce (zdroj: ČT24)