Bez dohody s Kremlem by přišel bankrot, hájil Janukovyče Azarov

Kyjev - Dohodu o intenzivní hospodářské spolupráci mezi Ukrajinou a Ruskem kritizuje ukrajinská opozice, Evropa i Spojené státy. Ukrajinský premiér Mykola Azarov ale krok prezidenta Viktora Janukovyče brání s tím, že jinak by zemi hrozil bankrot a sociální kolaps. Demonstrantům pohrozil, že nenechá nikoho destabilizovat situaci. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím obvinil Západ z „neskrývaného nátlaku“ na ukrajinskou vládu, aby si vybrala přidružení k EU namísto sblížení s Ruskem. A demonstranti dál zůstávají na kyjevském náměstí Nezávislosti.

Azarov obhajoval úterní dohodu prezidenta Viktora Janukovyče s ruským protějškem Vladimirem Putinem na zasedání vlády. „Co by čekalo Ukrajinu? Odpověď je zjevná: bankrot a sociální kolaps. Takový novoroční dárek by v takovém případě čekal Ukrajince,“ prohlásil ukrajinský premiér.

Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK

„Pravda je ta, že Ukrajina v Moskvě dosáhla toho, čeho nedosáhla při jednání se Západem, partnery v Evropské unii a mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní měnový fond, tudíž to asi mělo pro Ukrajinu význam.“

Dohoda o hospodářské spolupráci demonstranty v Kyjevě rozzlobila. V mrazu strávili další noc. „Prezident udělal pro ukrajinský lid velmi špatnou věc. Ignoroval vůli lidu stojícího na tomto náměstí,“ konstatovala jedna z demonstrantek. Opozice pochybuje o motivech Kremlu a varuje, že Putin pro Kyjev připravil past. Lídr strany UDAR a boxerský šampion Vitalij Kličko dokonce vyzval prezidenta Viktora Janukovyče na souboj v ringu (o dohodě více zde).

Oba prezidenti se v Kremlu domluvili na snížení ceny ruského plynu, ale i o tom, že Rusko koupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun).

Vitalij Kličko

„Vzhledem k informacím, které máme, Janukovyč Ukrajinu zaprodal. Z velmi dobře informovaných zdrojů víme, že za nabídku patnáctimiliardové půjčky slíbil Kremlu ukrajinské strategické podniky a tranzitní plynovodní systém.“

Kromě finanční injekce formou dluhopisů zlevnil Putin Ukrajině o třetinu plyn. Podle Azarova mají nižší ceny platit od 1. ledna až do vypršení původně desetiletého kontraktu v lednu 2019, což „nám dovolí opět oživit hospodářský růst“. „Výjimečné příznivé podmínky“ úvěrování ukrajinské ekonomiky, vyjednané prezidentem, zase „umožní podniknout rozsáhlé plány na modernizaci hospodářství“, dodal Azarov.

Podle eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho by moskevské dohody neměly být v rozporu s ukrajinskou asociační smlouvou. Odlišný názor na to ale má staronový německý ministr zahraničí. „Je to skandální, jak Rusko využilo tíživé hospodářské situace Ukrajiny, aby zmařilo podepsání asociační dohody s Evropskou unií,“ konstatoval Frank-Walter Steinmeier. Negativní reakce přišly i ze Spojených států. Podle Bílého domu ruská pomoc neřeší obavy Ukrajinců, kteří protestují v kyjevských ulicích proti zastavení integrace s Evropou.

Sergej Lavrov
Zdroj: ISIFA/EPA/MARKKU OJALA

Kreml prý nikomu nic nenutí, Lavrovova kritika míří na Západ

Přestože Západ obviňuje Kreml, že přiměl Kyjev k obratu od EU hrozbami obchodních sankcí, ruský ministr zahraničí Lavrov zdůrazňuje, že Rusko v rámci vlastního „euroasijského“ integračního projektu „nikomu nic nevnucuje“. Západ kritizoval za to, že dle jeho názoru dělá opak. „Vyvíjení neskrývaného nátlaku - nehledě na včerejší rozhodnutí v Moskvě - budí údiv. Na adresu Kyjeva směřují kategorické výzvy, aby si 'svobodně vybral' Evropu,“ prohlásil šéf ruské diplomacie před členy horní komory parlamentu. „V té samé výzvě je obsažen vnitřní rozpor, když suverénnímu státu upírají právo samostatně vyřešit situaci a působit v souladu s vlastními zákony a národními zájmy,“ dodal.

Projekt Euroasijské unie podle Lavrova není protiváhou k Evropské unii. Moskva je prý „připravena pracovat nad sladěním“ s přístupy EU, aby v budoucnu mohla s tímto „strategickým partnerem“ vytvořit „jednotný hospodářský a humanitární prostor od Atlantiku k Tichému oceánu“, „bez dělících linií v Evropě“.

Obstrukce v ukrajinském parlamentu

Vězněná vůdkyně opozice Julia Tymošenková mezitím v rozhovoru s německými novináři vyzvala k pokračování protestů, protože Ukrajina podle ní stojí na rozcestí mezi „krutou diktaturou“ a „návratem do Evropy“, mezi „hřbitovem a obrodou“. A opozice volající po uspořádání předčasných prezidentských a parlamentních voleb, pokračuje v obstrukci v parlamentu, který dnes jednal jen několik minut, než předseda Volodymyr Rybak zasedání ukončil. Ve čtvrtek by poslanci měli začít projednávat návrh rozpočtu na příští rok, jehož sestavení prý umožnila ruská pomoc.

Rusko-ukrajinská dohoda prý může mít neveřejné klauzule

Jak uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruského plynárenského monopolu Gazprom, rusko-ukrajinskou smlouvu možná doprovodily neveřejné klauzule, které se drží v tajnosti kvůli obavám z pouličních protestů v Kyjevě. Na uzavřených dohodách, na první pohled pro Rusko nevýhodných, by prý Moskva mohla dlouhodobě vydělat.

Vydáno pod