Brusel/Washington – S nabídkou asociační dohody může Ukrajina stále počítat. Po skončení summitu šéfů států a vlád členských zemí EU to potvrdil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Podle unijního prezidenta státníci vyjádřili „silnou podporu“ mírovému demokratickému hnutí na Ukrajině. Van Rompuy současně zdůraznil, že nabídka asociační dohody není na úkor Ruska, právě naopak. I Rusko by z ní podle jeho mínění mělo prospěch.
Summit EU: Asociační dohoda pro Ukrajinu je stále na stole
Vedoucí představitelé zemí osmadvacítky opět vyjádřili politování nad tím, že ukrajinská vláda se v listopadu rozhodla zablokovat připravenou smlouvu o přidružení k EU (čtěte víc).
„Není to projekt proti někomu, ale pro něco,“ podotkl předseda Evropské komise José Barroso v narážce na ruskou nevoli z přibližování Kyjeva k Bruselu. Ukrajina se podle něj musí rozhodnout svobodně. To si myslí i končící český premiér Jiří Rusnok. „Nikdo by neměl Ukrajinu omezovat v její suverenitě, v tom, pro jakou zahraničněpolitickou a ekonomickou integrační politiku se rozhodne,“ sdělil šéf české vlády.
Podle unijního prezidenta „budoucnost Ukrajiny spočívá v Evropě“. „Je možné to zpomalovat, je možné to blokovat, ale nakonec tomu nikdo nemůže zabránit,“ prohlásil Van Rompuy. Ukrajinská veřejnost podle něj prokázala, že si je vědoma historického významu nabídky Bruselu na podepsání asociační dohody. „Jsme ochotni ji podepsat, jakmile bude země připravená,“ ujistil prezident EU. Nemusí to přitom znamenat, že unie uzavře partnerství se současnou vládou.
Van Rompuy také připomněl, že demonstranti na Ukrajině mají nad hlavami vlajky EU. „Neodpustím si, abych neřekl, že v našich zemích by nás to mělo přimět k zamyšlení,“ poznamenal předseda Evropské rady.
Jiří Rusnok po skončení summitu EU v Bruselu (zdroj: ČT24)
O přerušení asociačních rozhovorů s Ukrajinou informoval v neděli eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle (podrobnosti zde). Vysloužil si za to kritiku od předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze. „Zklamali jsme tím demonstranty s evropskými vlajkami na kyjevském náměstí Nezávislosti,“ varoval Schulz v narážce na týdny trvající protesty ukrajinské proevropské opozice.
Rozhodnutí ukrajinského kabinetu přerušit rozhovory s EU kritizoval rovněž Mezinárodní měnový fond, podle kterého se tak země z velké části vzdala potřebných strukturálních reforem. MMF vyzval Kyjev ke snižování rozpočtového deficitu, odstraňování subvencí v energetickém sektoru a posilování bankovního sektoru.
Namísto dohody s Bruselem uzavřela Ukrajina tento týden smlouvu o rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Ta pomůže Kyjevu odvrátit hrozící bankrot a Moskvě přinese důležité body v zápasu s Evropskou unií o budoucnost Ukrajiny. Kreml snížil Kyjevu nákupní cenu ruského zemního plynu o třetinu a uvolnil ze svých devizových rezerv 15 miliard dolarů (další podrobnosti o ekonomické spolupráci Moskvy a Kyjeva se dočtete zde).
Kromě Ukrajiny mají nicméně o přidružení k unii zájem další kandidáti – Gruzie a Moldavsko. Lídři členských států se shodli, že asociační dohodu s těmito zeměmi by měl Brusel podepsat nejpozději v srpnu příštího ruku.
Migrace vyžaduje společné řešení
Představitelé členských zemí měli kromě Ukrajiny na programu také nelegální migraci. Shodli se, že v rámci osmadvacítky by měla fungovat solidarita s těmi členskými zeměmi, které příliv imigrantů výrazně zatěžuje. Premiér Rusnok tento princip považuje za vyrovnaný.
Lampedusa na mapě
Problematika nelegální migrace začala v unii rezonovat zejména po podzimní tragédii u jihoitalského ostrova Lampedusa, kde v moři zahynuly stovky uprchlíků především z Afriky a zemí Blízkého východu (další informace zde). Summit zdůraznil, že prioritní je spolupráce se zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí. V ideálním případě by měla zajistit, aby se na nebezpečnou cestu vůbec nemuseli vydávat.
Zástupci Řecka a Itálie, kterých se problém přílivu imigrantů týká snad nejvíc, navrhli mechanismus „redistribuce“ uprchlíků mezi unijními zeměmi v závislosti na jejich ekonomickém výkonu. Diplomatům se však takový nápad příliš nezamlouval.