Hollandovy reformní plány zcela zastínila milostná aféra

Paříž - Francouzský prezident Francois Hollande neodpověděl přímo na otázku, zda má poměr s herečkou Julií Gayetovou. Připustil ale, že jeho vztah se stálou partnerkou Valérií Trierweilerovou prochází obtížným obdobím. Hollandova novoroční tisková konference patřila především reformním plánům. Podle prezidenta musí Francie znovu získat svou ekonomickou sílu. Zemi by měly pomoci z krize investice a vytváření pracovních míst. Do roku 2017 by chtěl prezident ve veřejných financích uspořit 50 miliard eur.

Francouzský prezident se přímé odpovědi na otázky týkající se milostné aféry vyhýbal. Situaci prý vyjasní před svou cestou do USA. Ta je plánována na 11. února. Vztah s Trierweilerovou označil prezident v současné době za problémový. „Každý může ve svém osobním životě procházet obtížným obdobím, a to je náš případ,“ poznamenal Hollande. „Ale držím se principu, aby se soukromé záležitosti řešily v soukromí a aby se respektovalo soukromí zúčastněných. Toto není správný čas a místo to dělat,“ dodal prezident.

O údajném vztahu devětapadesátiletého Hollanda s jednačtyřicetiletou Gayetovou psal minulý týden bulvární časopis Closer. Podle francouzského tisku aféra vyvolává otázky o zajištění Hollandovy bezpečnosti v době, kdy jezdil na skútru za Gayetovou do bytu. Ten údajně nebyl dostatečně prověřen z bezpečnostního hlediska. Hollande ale tvrdí, že jeho bezpečnost vždy byla zajištěna.

Hollandova životní partnerka skončila v nemocnici

Trierweilerová byla v souvislosti s aférou hospitalizována, protože se prý cítila skleslá a unavená. Původně měla být z nemocnice propuštěna v pondělí, ale zatím není jasné, jak dlouho v péči lékařů zůstane. Tisk s odvoláním na zdroje blízké první dámě tvrdí, že jí Hollande nevěru přiznal.

Hollande o problematice „první dámy“

„Statut první dámy neexistuje a nikdy neexistoval. Je tu praxe, která se mění v čase. Pro mne je klíčová transparentnost.“

Velká část Francouzů i politiků se domnívá, že záležitost je soukromou věcí prezidenta, i když má dopad na jeho obraz. Podle nedělního průzkumu 77 procent Francouzů považuje aféru za Hollandovu soukromou věc. „Francouzi dál žijí v nejistotě, zda má aféra, o níž se píše na celém světě, reálný základ a jestli má jejich prezident poměr s Gayetovou,“ podotkl po dnešním brífinku zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Hollandova popularita zaznamenala během více než devatenácti měsíců v úřadě strmý pád. „Lidé mu vyčítají nedostatek politického a osobního charismatu, hodně se taky mluvilo o 75procentní milionářské dani. Ta řadu bohatých Francouzů vyhnala za hranice země, aby ji nemuseli platit,“ konstatoval Zavadil.

Julie Gayetová
Zdroj: Bernard Patrick/ČTK/ABACA

Hollande nabídl firmám dohodu

Hollandovi se navíc nedaří plnit sliby – zejména obrátit křivku nezaměstnanosti. Čísla ukazují, že se mu snížit nezaměstnanost do konce roku 2013 nepodařilo. V některých regionech lidé mohutně demonstrovali a zřejmě to nebylo naposledy. V zemi jsou nyní minimálně tři miliony lidí, kteří marně hledají práci. Právě k nim měl směřovat hlavní vzkaz Hollandova dnešního vystoupení. Prezident nabídl firmám dohodu: státu mají platit méně, ale musí za to vytvářet více pracovních míst.

Hollande oznámil snížení daní podnikům ve výši 30 miliard eur (823 miliard korun) do roku 2017. Uvedl také, že ve státním rozpočtu do roku 2017 ušetří 50 miliard eur. Zdůraznil, že nepůjde o „slepé“ škrty a že francouzský sociální stát zůstane zachován. Podle něj se taková transformace podařila i jiným zemím, „především na severu Evropy, které pak byly dynamičtější a solidárnější“. „Jde nám o strukturální změny, o novou definici úlohy státu,“ uvedl Hollande.

Podle něj se v letošním roce státní výdaje sníží o 15 miliard eur a do roku 2017 o dalších 50 miliard. „To se dosud nikdy nestalo,“ řekl v souvislosti s ohlášenými úsporami, které mají být především výsledkem efektivnější státní i místní správy.

Hollande také navrhl posílit vazby Francie a Německa, které jsou klíčové pro celou Evropskou unii. Podle něj by oba státy měly ve větší míře spolupracovat nejen v ekonomice, ale také v obraně a posílit tak EU před nadcházejícími eurovolbami.