Washington - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) si připsala další skandál. Podle deníku The New York Times (NYT) sledovala na 100 tisíc počítačů v různých zemích. Použít k tomu měla speciálně upravený program, který byl tajně instalován přes USB a dokázal proniknout i do vysoce chráněných počítačů. Software pracoval na základě radiových vln. NSA tak podle listu dlouhodobě sledovala počítače ruské nebo čínské armády, ale i některých evropských úřadů.
NSA špehovala 100 tisíc počítačů. I čínskou a ruskou armádu
NSA podle deníku dlouhodobě monitorovala i počítače drogových kartelů nebo svých asijských spojenců v boji proti terorismu. NYT ve své zprávě čerpá z interních dokumentů NSA, ale také z informací od amerických činitelů a počítačových expertů. Agentura nazvala tento program „aktivní obranou“. Mezi jeho nejčastější cíle patřilo čínské vojsko, které Washington obviňoval z opakovaných kybernetických špionáží.
Web deníku The Washington Post nedávno uvedl, že Američané vyvíjejí superrychlý kvantový počítač, který dokáže prolomit téměř jakýkoli druh šifrování. NSA by se tak dostala k řadě bankovních, obchodních, lékařských i vládních údajů. Tajný výzkumný program má mít hodnotu 79,7 milionu dolarů (1,6 miliardy korun). Většina výzkumu probíhá v laboratoři ve městě College Park v Georgii.
Část informací o tomto programu zveřejnil bývalý technik NSA Edward Snowden. Toho USA obvinily ze špionáže a požadují jeho vydání z Ruska, kde se nyní ukrývá před americkou justicí. Nedávno jeden z vlivných činitelů NSA Richard Ledgett připustil, že by mohl být uprchlík omilostněn. Snowden by se výměnou musel zavázat, že už nebude vypouštět žádné tajné informace. Amnestii ale zatím zásadně odmítá ředitel agentury Keith Alexander i Bílý dům.
Aféra kolem sledovacích aktivit NSA otřásla loni evropskou politickou scénou i americkými vztahy se spojenci v Latinské Americe. Vyšlo totiž najevo, že NSA sledovala internetovou a telefonickou komunikaci milionů Evropanů. Agentura zřejmě odposlouchávala i státníky – třeba německou kancléřku Angelu Merkelovou či brazilskou prezidentku Dilmu Rousseffovou.
Obama chce do budoucna praktiky NSA změnit
Brazílie, Německo i Francie, ale také zástupci EU začali o problematice s americkou administrativou intenzivně jednat. Prezident Barack Obama už začal řešit možné změny v budoucích praktikách vládní tajné služby. Reformu chce přiblížit už tento týden.
Aféra s odposlechy