Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy v minulosti již několikrát připomněl, že ústava nepředpokládá nic jiného než jednotný španělský stát a stanoví, že referenda, jež se mají dotýkat osudu země, se mohou konat jen na celostátní, nikoli regionální úrovni.
I v případě, že Madrid odmítne umožnit hlasování o nezávislosti, se mohou katalánští politici rozhodnout, že referendum navzdory tomu uspořádají. Dostanou se tím ale do nebezpečné právní situace, která už měla precedens v Baskicku. Když se tamní separatisté chystali uspořádat podobné referendum v roce 2005, španělské úřady pohrozily organizátorům hlasování vězením jako rozvracečům státu.
Katalánské separatistické strany se již dohodly na znění obou otázek, které mají být voličům položeny: „Chcete, aby se Katalánsko stalo státem?“ a „Přejete si, aby byl tento stát nezávislý?“ Průzkumy veřejného mínění ukazují, že asi polovina obyvatel Katalánska by hlasovala pro nezávislost.
Katalánci chtějí více zasahovat do výběru daní a veřejných výdajů, protože se domnívají, že v rámci Španělska více odvádějí, než mají ze společného státu prospěch. Stále více lidí popřává těmto názorům sluchu při pokračující ekonomické krizi, která si vyžádala tvrdá úsporná opatření centrální vlády v Madridu. Region představuje 20 procent ekonomiky a jen 15 procent voličstva.