Washington - Americký prezident Barack Obama chce zakázat špionážním službám špehování politiků ze spojeneckých států. Řekl to při představení rozsáhlé reformy těchto služeb. Nebudou se rovněž uchovávat data o telefonátech Američanů. Cílem reformy je přesunout pravomoci Národní agentury pro bezpečnost (NSA) - zřejmě na telekomunikační společnosti. V Kongresu by měl podle prezidenta vzniknout speciální panel pro kontrolu monitorování dat. Spojené státy opatřením reagují na aféru kolem Edwarda Snowdena. Bývalý zaměstnanec NSA zveřejnil dokumenty o sledování komunikace milionů lidí.
Už žádné špehování spojenců, NSA se přistřihnou křídla
Obama nechce, aby NSA dál uchovávala data z telefonů a e-mailů. Údaje o tom, kdo, komu, kdy a jak dlouho volá, by si neměla nechávat vláda. Až později se ukáže, jestli to budou telekomunikační firmy, nebo někdo třetí. Tajné služby se budou muset víc než dřív obracet na zvláštní federální soud se žádostí o přístup k těmto informacím. „Dal jsem zpravodajským službám jasně najevo, že pokud neexistuje důvod ohrožující naši národní bezpečnost, nebudeme monitorovat komunikaci hlav států nebo vlád našich spojenců. Instruoval jsem národní bezpečnostní tým a zpravodajskou komunitu tak, aby spolupracovaly se svými zahraničními protějšky. Musíme znovu obnovit důvěru v naše služby,“ oznámil americký prezident.
Obama na druhou stranu zdůraznil, že američtí zpravodajci vědomě nezneužívali špionážní programy, aby narušovali něčí soukromí. Monitorování podle něj „zabránilo řadě útoků a zachránilo nevinné životy - nejen v USA, ale i jinde ve světě“. Prezident přitom uznal, že bez příslušných pojistek by bylo možné špionážní programy zneužít. Obama také vyzval Kongres, aby sestavil výbor, který by u tajného soudu FISA hájil zájmy veřejnosti.
Evropská komise:
„Jde o začátek důležitého procesu, který se zabývá obavami Evropské unie. Mnoho otázek zůstává otevřených a bude zapotřebí se jimi podrobně zabývat.“
Vanessa Grazziotinová, brazilská senátorka:
„Kromě slov amerického prezidenta chce celý svět konkrétní kroky vyjadřující respekt k suverenitě jednotlivých států.“
Steven Hawkins, ředitel americké odbočky organizace Amnesty International
„Právo na soukromí zůstává zde doma i ve světě vážně ohroženo. Oznámené reformy mají vyvažovat potřebu zachování nástrojů pro zpravodajskou činnost a současně co největší možnou transparentnost a zajištění toho, že nebudou porušovány občanské svobody a soukromí nevinných Američanů.“
Julian Assange, zakladatel serveru WikiLeaks
„Je trapné, že hlava státu mluví celých 45 minut a neřekne skoro nic.“
GALERIE
videogallery_409604
Reakce na reformu? Spíš kritické
Agenti si teď stěžují, že když si pro data nebudou moci lehce sáhnout, ztíží se boj s terorismem. Ochránci soukromí zase považují změny za kosmetické. „Nemůžeme o sobě mluvit jako o svobodné zemi, když americká vláda shromažďuje informace o každém telefonickém hovoru v USA,“ podotkl nezávislý senátor Bernie Sanders. Nové změny budou každopádně znamenat nové spory.
Martin Řezníček, zpravodaj ČT:
„Obama reagoval na doporučení panelu, který sám zřídil. Ten dal prezidentovi 46 doporučení už v prosinci. Ne všechna ale budou vyslyšena, jinak by to znamenalo revoluci. Obama je ale pod tlakem tajných služeb, aby byly změny jen kosmetické a tajné služby měly přístup k datům. Otázka je, co může Obama prosadit sám a k čemu bude potřebovat Kongres. Některé věci jsou dlouhodobějšího rázu. Kongres sám přitom nemá jednotný názor na to, jak by věci měly fungovat. Je tam ale požadavek, aby skončilo to, co se dělo doposud.“
Aféra kolem sledovacích aktivit NSA otřásla loni evropskou politickou scénou i americkými vztahy se spojenci v Latinské Americe. Vyšlo totiž najevo, že sledovala internetovou a telefonickou komunikaci milionů Evropanů. Agentura zřejmě odposlouchávala i státníky – třeba německou kancléřku Angelu Merkelovou či brazilskou prezidentku Dilmu Rousseffovou.
Transatlantické vztahy byly podle Merkelové nedávnými odhaleními „vystaveny zkoušce“. Kancléřka nicméně zdůraznila, že USA zůstávají důležitým spojencem Německa a Evropské unie. „Ta obvinění jsou vážná a musí být vysvětlena. A co je možná ještě důležitější, do budoucna je nutné vytvořit novou důvěru,“ konstatovala Merkelová (více čtěte zde).
Je sledování zákonné, či nezákonné? Soudci se neshodují
Podle rozhodnutí amerického federálního soudce Williama Pauleyho z konce prosince je program NSA monitorující telefonickou a internetovou komunikaci Američanů zákonný. „Soud měl odpovědět na otázku, zda je tento program masového sběru údajů zákonný. Soud se domnívá, že tomu tak je,“ uvedl Pauley. „Vláda se poučila ze svých chyb a přizpůsobila se boji s novým nepřítelem: teroristickou sítí, která je s to organizovat útoky po světě. Vláda zavedla řadu protiopatření. A to včetně programu velkého sběru telefonických dat na rozlehlé internetové síti, který může najít a oddělit kontakty mezi podezřelými z terorismu v oceánu zdánlivě nesouvisejících údajů,“ konstatoval soudce (více zde).
Jiný federální soudce Richard Leon přitom v polovině prosince došel ke zcela opačnému závěru. Podle něj praxe NSA porušuje čtvrtý dodatek k ústavě zaručující právo nebýt vystaven přehnanému prohledávání, a je tedy zřejmě protiústavní.
Špehovací aféra
O praktikách NSA
Podle deníku The New York Times (NYT) sledovala NSA na 100 tisíc počítačů v různých zemích. Použít k tomu měla speciálně upravený program, který byl tajně instalován přes USB a dokázal proniknout i do vysoce chráněných počítačů. Software pracoval na základě radiových vln. NSA tak podle listu dlouhodobě sledovala počítače ruské nebo čínské armády, ale i některých evropských úřadů. Agentura monitorovala i počítače drogových kartelů nebo svých asijských spojenců v boji proti terorismu.
Podle nově zveřejněných dokumentů NSA za pomoci programu nazvaného Dishfire plošně shromažďuje a ukládá SMS zprávy - denně jich nasbírá asi 200 milionů. Dishfire sbírá skoro všechno, co může, cituje The Guardian dokumenty a dodává, že sběr textových zpráv se tedy nezaměřoval jen na vytipované podezřelé cíle. Podle listu NSA prostřednictvím rozsáhlé databáze SMS zpráv zjišťovala informace o cestovních plánech, kontaktech a finančních transakcích lidí, včetně těch, kteří nebyli podezíráni z ilegální činnosti (více zde).
Snowden nedávno varoval, že při zachování současného stavu věcí v oblasti sledování elektronické komunikace nebudou mít dnes narozené děti žádnou představu o tom, co je to soukromí.
„Nedávno jsme se dozvěděli, že naše vlády spolupracovaly na vytvoření mezinárodního špionážního systému, který masově sleduje, cokoli děláme. Britský autor George Orwell nás varoval před nebezpečím takovéhoto druhu dohledu. Přístroje z jeho knih, mikrofony, kamery či televize, které nás sledují, nejsou ničím ve srovnání s tím, co je k dnes k dispozici,“ uvedl Snowden ve svém vánočním poselství.
Edward Snowden
V rozhovoru zveřejněném v listu The Washington Post americký uprchlík poznamenal, že považuje svou misi za skončenou. „Pro mě, pokud jde o osobní zadostiučinění, ta mise již skončila,“ řekl Snowden, který se nyní skrývá před americkou justicí v Rusku, kde získal dočasný azyl. „Už jsem vyhrál. Upozorňuji, že jsem nechtěl změnit společnost, ale chtěl jsem společnosti dát šanci se rozhodnout, zda by se sama měla změnit,“ dodal.
Snowdena obvinily Spojené státy ze špionáže a požadují jeho vydání z Ruska, kde se nyní ukrývá před americkou justicí. Nedávno jeden z vlivných činitelů NSA Richard Ledgett připustil, že by mohl být uprchlík omilostněn. Snowden by se výměnou musel zavázat, že už nebude vypouštět žádné tajné informace. Amnestii ale zatím zásadně odmítá ředitel agentury Keith Alexander i Bílý dům.
Jak dopadli známí „whistlebloweři“?
William Mark Felt z FBI anonymně navedl novináře na to, že odposlechy v sídle demokratů v roce 1972 namontovali spolupracovníci republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ten aféru Watergate - na rozdíl od Felta - neustál.
Americký vojenský analytik Daniel Ellsberg zase tisku předal tajnou zprávu Pentagonu o válce ve Vietnamu a strachu z ponížení. I on se vyhnul vězení i nucenému azylu. „Není důležitější odhalení v historii téhle země (než to Snowdenovo). A počítám do toho svoji kauzu nebo i ty novější, třeba Bradleyho Manninga,“ podotkl Ellsberg.
Americký vojín Manning poskytl serveru Wikileaks třeba video americké armády z Iráku – posádka vrtulníku vyhodnotila skupinku mužů, ve které byli i dva novináři, jako podezřelou. Manning dostal 35letý trest a ve vězení podstupuje změnu pohlaví. Přesto se o Chelsea Manningové mluví méně než o lavině, kterou spustil Snowden.
Snowdenovi za vyzrazení sledovacích praktik amerických tajných služeb hrozí ve Spojených státech vězení. Bývalý technik americké NSA se ukryl v Rusku. Má se stát členem rady americké Nadace pro svobodu tisku. Přesto tvrdí, že jeho mise už skončila. „Skončete to hromadné sledování a připomeňte vládě, že pokud skutečně chce vědět, jak se cítíme, zeptat se je vždy levnější než špehování,“ konstatoval bývalý technik americké NSA.
Osudy Manninga i Snowdena se protínají v příběhu Juliana Assange, spoluzakladatele WikiLeaks. Jeho osud je neméně barvitý. Australan se už víc než rok a půl skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Za tu dobu měl vlastní pořad a kandidoval do australského senátu.