Washington – Šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Mike Rogers obvinil bývalého spolupracovníka americké rozvědky Edwarda Snowdena, že tajné sledovací programy agentury NSA odhalil ve spolupráci s Ruskem. Právě zde jako uprchlík před americkou justicí získal loni v létě azyl.
Snowden byl podle amerického kongresmana agentem ruské FSB
Rogers, je přesvědčen, že ruská tajná služba FSB pomáhala Edwardovi Snowdenovi již v době, kdy ve Spojených státech shromažďoval data, která si poté odvezl s sebou do vyhnanství.
„Proč by s sebou jinak bral vojenské dokumenty, které s jeho původním cílem - poukázat na všudypřítomné sledování - nesouvisely,“ ptá se kongresman, jenž nebyl nikdy ke Snowdenově akci příliš shovívavý.
Důkazy pro tuto verzi ovšem šéf výboru zatím oficiálně nemá. FBI proto dál pracuje s tím, že někdejší systémový administrátor v NSA jednal sám. Samotný Snowden tvrdí, že žádné citlivé informace cizím vládám nepředal a že to ani nebyl jeho cíl. Spojené státy viní Snowdena ze špionáže, za což mu hrozí nejméně 30 let ve vězení.
Snowden podle šéfa sněmovního výboru spolupracoval s FSB (zdroj: ČT24)
Snowden loni v létě předal médiím informace o tom, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) sleduje elektronickou a telefonickou komunikaci osob a státníků po celém světě. Zjištění vyvolalo pobouření v USA i v zahraničí.
HRW: Sledování soukromí nezabránilo žádným útokům
Tuto praxi včera kritizovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své nejnovější výroční zprávě. Masové sledování elektronické komunikace podle jejího šéfa Kennetha Rotha nepřispělo k zabránění žádnému teroristickému útoku.
„Neexistuje žádný důkaz, který by vláda předložila a který by ukázal, že masové sledování naší komunikace zamezilo jedinému teroristickému útoku. Naproti tomu náklady na monitorování našeho soukromí byly obrovské,“ upozornil Roth, který vyzval americkou vládu, aby současnou praxi přerušila.
Ilustrační foto
„Je zcela jasně třeba nově nastavit rovnováhu mezi ochranou soukromí a zajištěním bezpečnosti,“ dodal. Podle organizace dostala americká rozvědka rozsáhlé pravomoci, kontrola nad ní ze strany amerického Kongresu nebo soudů je přitom minimální a i výsledky kontrol podléhají utajení.
Větší kontrola pro tajné služby
Prezident Barack Obama koncem minulého týdne oznámil, že americké tajné služby přestanou monitorovat komunikace hlav stáů a vlád blízkých spojenců. K ukončení rozsáhlého sledovacího programu se ovšem Spojené státy nechystají.
Obama pouze přislíbil, že program získávání takzvaných metadat o telefonátech Američanů bude podroben větším restrikcím a přestane „existovat v nynější podobě“. I v budoucnu se budou metadata, tedy údaje o číslech, místě a déllce hovoru, shromažďovat, ale budou se uchovávat mimo NSA, jak je tomu dosud.
Sídlo Národní agentury pro bezpečnost
Jak konkrétně bude nové uspořádání vypadat v praxi, by měl rozhodnout Kongres ve spolupráci s tajnými službami. Jednou z variant je, že metadata budou uchovávat operátoři, kteří však dosud vůči tomu vyjadřovali odpor.