Lebeděv strávil v ruském vězení 10 let, teď je volný

Moskva - Dlouholetý blízký spolupracovník ropného magnáta Michaila Chodorkovského Platon Lebeděv po deseti letech vyšel z vězení. O propuštění rozhodl ve čtvrtek ruský nejvyšší soud, Lebeděv si ale musel počkat na doručení příkazu k propuštění do věznice, kde si odpykával trest za údajné defraudace a daňové úniky. Chodorkovskij se dostal na svobodu už minulý měsíc - díky milosti od ruského prezidenta Vladimira Putina. Následně odcestoval do Německa a pak do Švýcarska. Lebeděvův advokát netuší, zda jeho klient zůstane v Rusku, anebo vycestuje do ciziny.

Lebeděv, který řídil Chodorkovského bankovní dům Menatep, měl vyjít na svobodu letos v květnu. Odsouzen byl stejně jako Chodorkovskij ve dvou kauzách k trestu osmiletého, respektive jedenáctiletého vězení. Podle verdiktu se Lebeděv dopouštěl daňových úniků a podvodů a legalizoval finanční prostředky získané zločinnou cestou.

O faktickém propuštění Lebeděva z pracovní kolonie požádala generální prokuratura, s jejímž návrhem soud souhlasil. Formálně byla důvodem novela ruského trestního zákoníku, podle níž jsou některé Lebeděvovy skutky promlčené. Nejvyšší soud podle agentury ITAR-TASS také zrušil několik předchozích rozhodnutí prvoinstančních soudů o prodloužení vazebního stíhání Chodorkovského a Lebeděva. Tento verdikt umožňuje oběma bývalým podnikatelům požádat o finanční kompenzaci.

Uhradit daňový únik oba muži musí
   
Nejvyšší soud ale ponechal v platnosti část verdiktu, která Chodorkovskému i Lebeděvovi ukládá uhradit údajný daňový únik ve výši 17 miliard rublů (10 miliard korun). Právě tuto část rozsudku Chodorkovskij označuje za hlavní důvod, proč se zdráhá vrátit do vlasti ze Švýcarska, kam se s rodinou uchýlil po propuštění z ruské věznice. Rozhodnutí soudu je konečné, není proti němu odvolání.

  • Kdo je Platon Lebeděv?

    Svou profesní kariéru spojil s magnátem Chodorkovským. Po ukončení studia na Moskevské akademii národního hospodářství v roce 1981 pracoval do roku 1989 jako šéf odboru plánování v podniku Zarubežgeologija, který patřil pod sovětské ministerstvo geologie. V roce 1989 nastoupil do banky Menatep, kterou o rok dříve založil Chodorkovskij jako údajně první soukromou banku v zemi od roku 1917. V letech 1991 až 1995 byl Lebeděv prezidentem této banky a poté nastoupil do ropného kolosu Jukos, který banka v roce 1995 koupila od státu za 350 milionů dolarů. Lebeděv působil ve vrcholných orgánech Jukosu, který byl svého času největší ropnou firmou v Rusku. 
  • V červenci 2003 byl Lebeděv zatčen a obviněn z podvodů při privatizaci podniku na výrobu hnojiv Apatit v roce 1994 a z daňových úniků Jukosu. Chodorkovskij byl zatčen v říjnu téhož roku.
  • Poslední květnový den roku 2005 byl Lebeděv odsouzen stejně tak jako Chodorkovskij k devítiletému trestu vězení. V září jim byl snížen trest o jeden rok na osm let. Lebeděv byl umístěn do věznice u vesnice Charp v Jamaloněneckém autonomním okruhu ležícím na západní Sibiři. 
  • Společnost Jukos poté zbankrotovala; firmu zničily požadavky státu na zaplacení miliardových daňových nedoplatků. Většina majetku poté přešla na státní ruskou ropnou společnost Rosněfť. 
  • V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež 218 milionů tun ropy a za praní špinavých peněz ve výši v přepočtu 446 miliard korun v letech 1998 až 2003. V květnu 2011 soud v odvolacím procesu snížil Chodorkovskému a Lebeděvovi trest na 13 let. Trest, do něhož byl započten i předchozí osmiletý verdikt z roku 2005, v roce 2012 soud snížil o dva roky a loni v srpnu tento jedenáctiletý trest ruský Nejvyšší soud snížil Chodorkovskému i Lebeděvovi o dva měsíce, podle čehož měli na svobodu vyjít letos v srpnu.
  • Chodorkovskij dostal loni v prosinci překvapivě od prezidenta Vladimira Putina milost a byl propuštěn na svobodu. Dnes ruský nejvyšší soud zmírnil trest pro Lebeděva na deset a půl roku. Protože si tuto dobu už odpykal, bude také propuštěn.
  • Ruská opozice i organizace Amnesty International považují oba muže za vězně svědomí a oběti režimu prezidenta Vladimira Putina. Ostrá kritika věznění obou mužů zaznívala občas i ze zahraničí, například z USA. Zatčení, odsouzení a bankrot Jukosu následovaly poté, co se Chodorkovskij údajně znelíbil Kremlu kvůli své finanční podpoře poskytované opozici, ale i kvůli vlastním politickým ambicím. 
  • Loni v červenci Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odmítl tvrzení Chodorkovského, že proces byl politicky motivovaný. Soud ale konstatoval, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Stížnost se týkala i Lebeděva, během jehož procesu došlo podle štrasburského soudu mimo jiné k porušení práva na svobodu a osobní bezpečnost.