Praha – Ukrajině hrozí rozpad a jediným řešením tamní situace jsou prezidentské volby; o nich se ale nedá rozhodnout na Majdanu. V Interview Daniely Drtinové to uvedl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček, podle kterého v současnosti nemůže Evropská unie jednat jinak, než opatrně směřovat znesvářené strany ke společnému jednacímu stolu. Situací v zemi se dnes bude zabývat summit Evropské unie a Ruska.
Kmoníček: Ukrajině hrozí rozpad, jediným řešením jsou volby
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Co si všichni přejeme a kam se všichni situaci pokusíme dotlačit, je postupné uklidnění a zahájení přímého dialogu mezi prezidentskou administrativou, oligarchy, demonstranty a politickými představiteli, jehož výsledkem může být jediná věc – prezidentské volby,“ prohlásil Hynek Kmoníček v rozhovoru s Danielou Drtinovou s tím, že jde o „jediné představitelné řešení“.
Šéf zahraničního odboru prezidentovy kanceláře zároveň podotkl, že se Ukrajina nachází v situaci, kdy jí hrozí rozpad; již několik dní totiž přicházejí ze země zprávy o tom, jak se demonstranti postupně zmocňují radnic ve statisícových městech na západě Ukrajiny – Opozice hlásí, že pod její kontrolou jsou vládní úřady v oblastech Lvovské, Volyňské, Rivnenské, Ternopilské, Chmelnycké, Vinnycké, Ivano-Frankivské a Černivické (více zde). A obdobně mluví i europoslanec Libor Rouček: „Nejčernější scénář zahrnuje občanskou válku, násilí a chaos, který by mohl vyústit v rozpad země na prozápadní a proruskou část.“
„Rozpad Ukrajiny hrozí od okamžiku, kdy se vytvořila. Státní útvar sám o sobě je složen z několika nepříliš sourodých celků a jeho současná podoba vzešla z druhé světové války,“ upozornil Kmoníček. „Vidíme dvě úplně odlišné Ukrajiny, s úplně odlišným směřováním, s úplně jiným způsobem přemýšlení, s úplně jiným kulturním zázemím a s úplně jiným směr do budoucna. Rozpad země není v zájmu nikoho. Jsme připraveni pomáhat v každé rozumné aktivitě, která přivede lidi k jednacímu stolu – a ten není na Majdanu.“
Jak vypadají ulice Kyjeva? Podívejte se
Brusel se setká s Moskvou. Téma je jasné: Kyjev
Situací na Ukrajině se již dnes bude zabývat summit Evropské unie a Ruska; Unii budou zastupovat předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním členských zemí, spolu s šéfkou diplomacie Catherine Ashtonovou. Ruského prezidenta Vladimira Putina doplní jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Brusel je přesvědčen, že nynější složitá situace má původ v ruském tlaku na kyjevskou vládu, aby před loňským summitem ve Vilniusu zmrazila podpis asociační dohody s Evropskou unií. Právě toto rozhodnutí prezidenta Janukovyče demonstrace odstartovalo. Ruští diplomaté v Bruselu naopak v minulých dnech připomínali cesty unijních politiků do Kyjeva, kde někteří z nich navštívili opoziční akce. Moskva a Brusel se tak z tlaku na Ukrajinu obviňují vzájemně.
„Ruská strana je víc než výrazným hráčem, protože tak perfektní organizace ze strany prezidenta Janukvoyče a jeho jednotek by bez ruské odborné pomoci byla jen stěží představitelná,“ komentoval pozici Moskvy v ukrajinském konfliktu Kmoníček. „Rozdíl mezi dohodou s EU a celní unií s Ruskou federací je, jestli se rozhodnete, že vám bude lépe čtyři roky a o to hůře později, a nebo jestli přemýšlíte dlouhodoběji. Otroctví je pohodlnější.“
Sobotka: Ukrajinské otřesy zasáhnou celou střední Evropu
Česko by do řešení ukrajinského konfliktu mohlo aktivně vstoupit v dubnu, nakdy prezident Miloš Zeman pozval do Prahy ukajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Návštěvu se Hrad zatím odvolat nechystá; nebrání se ale ani záměru kandidáta na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zorálka pozvat do Prahy Vitalije Klička – jednu z hlavních tváří ukrajinské opozice (více zde).
„Naším partnerem je prezident Ukrajiny, ale chce-li být ministerstvo zahraničí aktivnější a směrem k tomu, abychom měli přímý kontakt se všemi významnými činiteli, kteří v této chvíli hovoří do situace na Ukrajině, nebráníme se tomu,“ uzavřel Kmoníček. „Šikovný ministr zahraničí narýsuje zahraniční politiku tak širokou, aby se do ní vešel celý Miloš Zeman.“
Designovaný premiér Bohuslav Sobotka potom již nyní vyzývá ke společnému postupu s Maďarskem, Polskem a Slovenskem; otřesy na Ukrajině totiž podle něj zasáhnou celou střední Evropu. „Bylo by dobře, aby země visegrádské čtyřky měly koordinovaný a společný postoj k ukrajinské krizi,“ prohlásil. „Česká republika bude nepochybně prosazovat, abychom tlačili na obě strany konfliktu tak, aby bylo ukončeno násilí, aby bylo zvoleno demokratické řešení. Samozřejmě tím nejlepším demokratickým řešením jsou volby.“