Recept na boj se žralokem: Odvaha, duchapřítomnost, jehla, nit a pivo

Wellington – Jak vypadá dnešní drsný hoch? Asi už ne jako zálesák z Divokého západu, ale třeba jako mladý lékař James Grant z Nového Zélandu, kterého napadl žralok. Pan doktor si rovnou z pobřeží zašel na pivo a v hospodě si s ledovým klidem rány zašil.

„Něco mě zatáhlo za nohu. Myslel jsem, že je to někdo z kamarádů. A když jsem se otočil, uviděl jsem, jak na mě hledí veliká stříbrná hlava a za ní ohromné tělo!“ vzpomíná 24letý Grant na setkání s mořským dravcem, který na něj zaútočil při podvodním rybolovu nedaleko Cosy Nook na novozélandském Jižním ostrově.

James ale neztratil hlavu. Jak říká, asi mu pomohl adrenalin. Necítil totiž bolest ani strach a své duchapřítomnosti a odvaze vděčí za to, že je ještě naživu. „Začal jsem ho bodat nožem - tolikrát, co to šlo, a on mě pak pustil,“ líčí, jak se dostal ze smrtících čelistí. Nejspíš mu pomohl i tlustý neoprén, v němž žraločí zuby nechaly pořádné zářezy. Jinou památku si ale Grant nadosmrti ponese na své noze. Když se dostal na břeh, zašel do blízké hospody, objednal si pití a začal si rány sám šít. Hospodský Warren Bevin nevěřil vlastním očím. „Natočil jsem mu pivo a jeho parťáci byli samý vtip. Přinesli mu lékárničku a nějaké obvazy. Na noze měl z obou stran pěkné díry,“ vzpomíná.

Novozélandský lékař přežil útok žraloka (zdroj: ČT24)

Ne všichni ale mají takové štěstí jako Grant. Loni poblíž Aucklandu žralok zabil plavce, v západní Austrálii jich za poslední tři roky zahynulo sedm. Tamní vláda proto povolila utracení žraloků nad tři metry, ochránci přírody proti tomu ale protestují.

Pohled na mohutné čelisti mnohé lidi děsí, mělo by to ale být naopak. Plavec totiž útok většinou přežije, zatímco pro žraloky bývá - kvůli jejich chutným ploutvím - setkání s člověkem obvykle osudné.

Vydáno pod