Sarajevo – Do třicítky měst po celé zemi už se rozšířila vlna protestů v Bosně, jež hrozí přerůst v největší nepokoje od skončení války z 90. let. Při střetech protestujících s těžkooděnci byly zraněny desítky lidí. Ochromujícími granáty a gumovými projektily zasáhla policie v Sarajevu, kde demonstranti vtrhli do sídla místních úřadů a podpálili ho. Zaútočili také na sídlo vedení země. Podobně si lidé počínali i v Zenici a v Tuzle. Protesty jsou namířeny proti vládě, která není schopná řešit 30procentní nezaměstnanost a další sociální problémy země. Hašteření politiků trvá nepřetržitě od konce války z let 1992 až 1995.
Bosnou se šíří nepokoje, při střetech se zranily desítky lidí
Demonstrace začaly v Tuzle na severovýchodě Bosny ve středu a na šest tisíc lidí v nich pokračovalo i ve čtvrtek. Situace se večer přiostřila – na policisty začalo létat kamení, vajíčka a světlice. Strážci pořádku reagovali slzným plynem. Když radikální část demonstrantů začala rozbíjet výlohy obchodů a zapalovat odpadkové koše, dav se jim podařilo rozehnat. Přes sto policistů ale utrpělo vážnější zranění. Asi tři desítky civilistů lékaři ošetřili s lehčími poraněními. Dnes se v Tuzle sešlo kolem 13 000 lidí.
Demonstranti v Tuzle napadli budovy místních úřadů
Ze solidarity vyšly ve čtvrtek do ulic stovky lidí i v dalších městech bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny - Sarajevu, Mostaru, Zenici a Bihači. V Sarajevu dnes dav zaútočili na budovu, kde se nachází sídlo vedení země, tedy tříčlenné předsednictvo Bosny a Hercegoviny. Budovu demonstranti zapálili, stejně jako několik automobilů, které před ní stály. Policisté se protestující, kteří rozbíjeli obchody, stánky i bankomaty, snažili rozehnat vodními děly. Při potyčkách bylo zraněno nejméně 80 lidí.
GALERIE
Protesty v bosenské Tuzle autor: Darko Zabus, zdroj: ČTK/AP Photo
Dnes už se protesty rozšířily do 33 měst nejen ve federaci, ale i v Republice srbské, včetně její metropole Banja Luky, kde ale manifestace proběhla v klidu. Demonstruje se i v autonomním kantonu kolem Brčka, kde nespokojenci podle deníku Dnevni Avaz zajali starostu, který se snažil situaci uklidnit.
Demonstrace odrážejí rostoucí nespokojenost s neustálým hašteřením politiků, které trvá od konce války z let 1992-1995 a blokuje řízení země a ekonomický rozvoj. Řada státních firem po privatizaci zkrachovala a další je následují. Mnoho lidí tak přišlo o práci a zemí se šíří chudoba. Míra nezaměstnanosti v Bosně dosáhla 27,5 procenta a je na Balkáně nejvyšší.
Napětí mezi lidmi roste už delší dobu. O tom, že jim pomalu, ale jistě dochází se současnou politickou situací trpělivost, hovořili už v roce 2009. Tehdy sebraly úřady 20 procent platu všem učitelům.
„Naše země si půjčuje peníze ze zahraničí, ale naše ekonomika je přitom naprosto nefunkční. Každému je jasné, jak se tady krade. Všechny velké podniky patří lidem, kteří se podíleli na privatizaci. Celá země je zkorumpovaná,“ říká jeden z demonstrantů Aleksandr Zoja. „Vláda rozprodala všechny státní podniky za pakatel a navíc bůhví komu. Lidé teď nemají penze, nemají sociální pojištění, jejich rodiny nemají co jíst a naši politici přitom dál a dál kradou. Upřímně se divím, že je vůbec ještě co krást,“ dodává další účastnice protestů.
Bosnou se šíří násilné protesty (zdroj: ČT24)
Na základě daytonských mírových dohod, které v roce 1995 ukončily občanskou válku, tvoří Bosnu dvě výrazně autonomní entity - bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská (RS).