Žádné plošné sledování, NSA hlídá sotva 30 procent hovorů, píšou deníky

Washington - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) shromažďuje informace o necelých 30 procentech telefonních hovorů ve Spojených státech. V pátek to napsaly americké deníky The Washington Post a The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované představitele a anonymní zdroje. Ještě před osmi lety NSA prý sledovala prakticky všechny hovory.

The Washington Post uvedl, že NSA se daří získávat 20 až 30 procent informací o telefonátech Američanů. Jde o tzv. metadata, tedy údaje o telefonních číslech, čase a místě volání, nikoli o obsahu hovoru. 

Ještě v roce 2006 NSA byla s to shromáždit data prakticky o všech telefonátech. Od té doby podíl sledovaných hovorů strmě klesl především kvůli tomu, že Američané stále více používají mobilní telefony a méně pevné linky, uvedly deníky. 

The Washington Post napsal, že zjištění odporuje všeobecnému předpokladu o prakticky úplném a plošném sledování všech hovorů, který vychází z odhalení někdejšího spolupracovníka NSA Edwarda Snowdena. Nicméně oba listy zdůraznily, že vláda podniká kroky, aby se rozsah sledování vrátil na úroveň roku 2006. NSA bude prý usilovat o soudní příkaz, který by přiměl operátory, kteří dosud s rozvědkou nespolupracují, aby jí předávali údaje o hovorech. 

Skupiny na ochranu občanských práv uvedly, že je nově zveřejněné informace nijak neuklidňují, především proto, že vláda stále chce získat údaje o hovorech všech Američanů. „Přistoupit na jejich právní zdůvodnění znamená přistoupit na to, že časem budou sbírat všechno, i když to ještě teď nedělají,“ řekl Jameel Jaffer z Americké unie pro občanské svobody. 

Podle vlády rozvědky potřebují metadata o telefonátech k vystopování případných teroristů a teroristických hrozeb. NSA podle listů nechtěla jejich články komentovat. Uprchlý Snowden přitom nadále neváhá sdělovat stále podrobnější praktiky špionážních služeb. V nedávném rozhovoru pro německou ARD například uvedl, že NSA prý sleduje potenciální hrozbu i přes mobilní aplikace, například hru Angry Birds.

Snowden uprchl z USA přes Hongkong do Moskvy, kde na několik týdnů uvízl v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremeťjevo, jelikož neměl platné doklady. Nakonec zde požádal o dočasný azyl. Washington opakovaně vybízel Moskvu, aby Snowdena, obviněného ze špionáže, vydala. Snowden osobně by se do Spojených států nejradši vrátil, současné zákony mu ale podle něj nezaručují dostatečnou ochranu. Navíc je přesvědčen, že soud, který ho kvůli obvinění ze špionáže čeká, by nebyl spravedlivý. V rozhovoru pro ARD řekl, že by přivítal možnost probrat celou věc s americkou vládou, aby „mohla být pro všechny strany uspokojivě ukončena“.