Gdaňsk - Douglas Slocombe. Mnozí filmoví fanoušci jej znají jako kameramana prvních dobrodružství Indiana Jonese. Ovšem jeho filmová kariéra nezačínala v Hollywoodu, ale přímo v centru bombardování právě v době, když Hitler anektoval Polsko. Své první filmové záběry nakonec zachránil, na koněm taženém povozu se dostal až na malé nádraží a odtud přes Rigu a Stockholm až do Londýna.
Točil vpád Hitlera do Polska, ale také Indiana Jonese
Jeden z nejuznávanějších britských kameramanů Slocombe právě nyní slaví své 101. narozeniny. Žije se svou dcerou v Londýně a téměř nevidí. Jeho filmová kariéra začala v roce 1939 v Polsku. Tehdy se ve svých 27 letech zamiloval do fotografování - živil se snímky pro Picture Post, Paris Match a Life magazine. „V roce 1939 jsem zahlédl obrovský titulek, myslím, v Sunday Express: Gdaňsk – nebezpečné místo Evropy. Sbalil jsem si svůj fotoaparát a odjel…,“ vzpomíná pro server BBC.
Od fotek k filmu
Významný polský přístav na pobřeží Baltského moře Gdaňsk bylo tehdy město, kde společně žili jak Poláci, tak i Němci. Po první světové válce dostalo status samosprávného svobodného města, nicméně od 30. let tu převažovalo německé obyvatelstvo. A tak není divu, že se mu naskytl typický obrázek toho, co fanatičtí nacisté dokázali. „Ocitl jsem se uprostřed nacistických intrik“, vzpomíná na útoky na Židy či na pochodující davy v hnědých košilích.
Záhy zjistil, že jej sledují, a raději se rozhodl vrátit do Londýna. Během několika dnů jej oslovil americký filmový režisér Herbert Kline, který právě točil dokument o začátcích válečného konfliktu s názvem Lights Out in Europe. A jediné, co mu chybělo, byly záběry z Polska. A tak poslal Slocomba zpět do Gdaňska, aby tam natočil své první profesionální záběry.
Kline dal Slocombovi kameru Eymo. „Byla to těžká kamera a občas také pořádně hlučná. Jednou jsem v hledišti natáčel Goebbelsův projev, když najednou se moje kamera rozhodla pěkně nahlas vrčet. Goebbels ztuhnul a stovky nacistů v hnědých košilích se na mě vztekle otočily. Byly to dost nepříjemné chvíle,“ popisuje horké chvilky, které tehdy zažil.
Jednoho večera si všiml, že celý Gdaňsk zčervenal: hořela synagoga. Během filmováním byl zatčen, naštěstí jen na jeden den. Přesto mu ale jeho chráněnci doporučili, aby raději odjel. Do Varšavy se dostal v polovině srpna 1939, kontaktoval režiséra Klina v Londýně a ten se za ním okamžitě vypravil.
Douglas Slocombe vzpomíná
„Já si pamatuju ten šok, když jsem se 1. září probudil a zjistil, že útok začal. Všude kolem byly bombardéry a v uších mi znělo hvízdání padajících bomb. Neměl jsem ponětí o plánu bleskové války. Myslel jsem si, že se vše bude odehrávat v zákopech podobně jako za první světové války.“
Německá letadla nad hlavou a říšské dělostřelectvo všude kolem. Oběma umělcům bylo jasné, že Poláci nemohou vyhrát. Byli otřeseni, například přímo před nimi zemřela mladá dívka, a německé bombardování jim pořád bylo v patách.
Kdyby neměli mince, kdo ví, jak by dopadli
Dostali se až na polský venkov a potřebovali dál. Přitom museli být hlavně nenápadní, a zachránit tak cenné záběry. Objevili statek, odkud všichni muži šli chránit zemi. Zůstala jen statkářka, které zbyla klisna a povoz. Herbert Kline dostal spásnou myšlenku, nabídl peníze za povoz a klisnu. Naštěstí měl mince, protože v době krize lidé nevěří papírovým penězům. Statkářka byla ochotná jim věci prodat, přičemž s bankovkami by opravdu neuspěli.
Nakonec oba muži nepozorovaně dojeli na malé nádraží a odtud vlakem zamířili na sever do Rigy, do Lotyšska. Tam ale na britském konzulátě neuspěli, odmítli poslat válečné záběry do Londýna skrz diplomatickou poštu. Filmaři přesto nakonec do Londýna dorazili, konkrétně přes Stockholm.
Dokument Lights Out in Europe šel do kin v roce 1940. V květnu 1940 Slocombe a jeho kamera zamířil tentokrát do Amsterodamu. A opět se mu podařilo uniknout před postupujícími Němci….
O 40 let později režisér Steven Spielberg stvořil Indiana Jonese a Douglas Slocombe coby kameraman do těchto filmových dobrodružství vtěsnal část svého života.