Jerevan - Při lednové návštěvě svého arménského protějšku Serže Sargsjana v Praze označil český prezident Miloš Zeman hromadné vraždy Arménů v někdejší Osmanské říši za genocidu. Tvrdí to arménský tisk. Česká diplomacie přitom na rozdíl od jiných států zavraždění více než milionu Arménů jako genocidu formálně neuznala. Turecko coby nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech genocidy dopustilo. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor.
Vraždění Arménů byla genocida, tvrdil Zeman. Česko to přitom neuznává
„Příští rok to bude sto let od genocidy arménského lidu v roce 1915, kdy zemřelo 1,5 milionu Arménů,“ prohlásil podle arménských serverů Miloš Zeman při návštěvě Sargsjana v Praze, která se uskutečnila 30. ledna. Krvavá historická kapitola dodnes rozděluje Arménii a Turecko, které mezi sebou neudržují diplomatické styky.
Podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka vyjádřil Zeman své osobní mínění o téměř sto let starých událostech. „Byl to soukromý názor a turecké straně byl vysvětlen,“ konstatoval Kmoníček. Česká republika vraždy z let 1915–1917, které se odehrávaly na území dnešní Arménie, oficiálně za genocidu nepovažuje.
Arménský masakr způsobil vážnou diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Francií před dvěma lety. Francouzský parlament tehdy přijal zákon proti popírání genocidy, který mimo jiné zmiňoval i turecké vraždění Arménů. Norma sice tehdy ještě nevstoupila oficiálně v platnost, Turci ale odvolali svého velvyslance z Paříže a následně hrozil i ještě vážnější rozkol dvou partnerů Severoatlantické aliance.
Pražský hrad
Zemanovo prohlášení přivítal senátor Jaromír Štětina. Arménské tiskové agentuře Armenpress řekl, že příští rok chce předložit v Senátu návrh deklarace ke stému výročí arménské genocidy. „Byl bych rád, kdyby se český Senát připojil k civilizovaným parlamentům, které uznaly arménskou genocidu,“ uvedl Štětina. Genocidu Arménů formálně uznalo 23 členů NATO.
Kromě vyvraždění asi půldruhého milionu Arménů Osmanská říše další zhruba půlmilion přesídlila do neúrodných oblastí Mezopotámie. Turecko tvrdí, že počet obětí dosáhl 250 až 500 tisíc a že v žádném případě nešlo o genocidu, ale pouze o represe, zahrnující deportace Arménů, kteří za první světové války vytvořili ve spolupráci s ruským nepřítelem „pátou kolonu“.