Kyjev - Obrovský tlak a výhružné SMS zprávy – život mučeného ukrajinského aktivisty Dmytra Bulatova není ani na svobodě a mimo Ukrajinu žádné peříčko. Na své mučení vzpomíná Bulatov těžce. Zažil taková muka, že své trýznitele dokonce prosil, aby ho zabili. „Zažil jsem tak intenzivní bití a cítil takovou bolest, že teď těžko dokážu říct, čeho se bojím. Pocit strachu už se smazal. Zůstala lítost, ale strach už ne,“ řekl České televizi, která se tak stala vůbec prvním médiem, jemuž aktivista poskytl samostatný rozhovor.
Mučený Bulatov pro ČT: Zůstala lítost, strach už ne
GALERIE
videogallery_419741
Na Ukrajině začala formálně platit amnestie pro zadržené nebo na dálku stíhané opoziční aktivisty. Mnozí z nich ale slibům úřadů nevěří. Patří mezi ně i Bulatov. Po únosu a brutálním mučení v lesích za Kyjevem raději uprchl začátkem února na léčení do litevského Vilniusu. Nyní pobývá se svými nejbližšími v Německu. Je na svobodě, ale pořád pod obrovským tlakem. Dodnes dostává on i jeho rodina výhružné smsky. „Uřízneme uši i tvým dětem, vytrháme jim nehty a zastrčíme je do tvé zadnice, kterou jsi prodal,“ píše se v jedné z nich.
Na své mučení vzpomíná Bulatov těžce a přerývaně. První dny, kdy nabyl svobodu, byly hodně těžké. „Když jsem vstával, hned jsem kolaboval, měl jsem další zdravotní problémy. Můj organismus se nicméně postupně vzpamatoval. Lékaře to až zaskočilo. Nicméně, jak vidíte, sedím tu živý před vámi,“ řekl aktivista ČT. Přežil bití, uříznuté ucho a do toho neustálé výzvy, aby přiznal, že opoziční Majdan platí Američané. „V jednu chvíli už jsem je prosil sám, aby mě zabili. Když mi roztáhli ruce a přibili je ke dřevu, byl to už několikátý den mučení, měl jsem všechno pořezané, prosil jsem je, ať mě zabijí. Oni to ale neudělali,“ podotkl Bulatov.
Byla to práce speciálních ruských sil, domnívá se Bulatov
Bulatov si myslí, že ho neznámí trýznitelé nechtěli přímo zabít. „Dokonce mě na konci záměrně vyhodili nedaleko vesnice, abych mohl dojít živý k lidem,“ konstatoval aktivista. Venku prý mohl zmrznout – bylo minus 25 stupňů Celsia. „Ale přežil jsem. Ztratil jsem mnoho krve, lékaři se divili, že jsem po tom všem při návratu netratil vědomí,“ vzpomíná Bulatov. Muži podle Bulatova mluvili s ruským přízvukem, o Ukrajině mluvili jako o cizí zemi. „Proto si myslím, že lidé, kteří mě mučili, byli Rusové. Byli to profesionálové – myslím si, že to byly ruské speciální síly. Ale to jsou pouze moje dohady,“ řekl aktivista v rozhovoru pro ČT.
Bulatov patřil k hlavním lídrům takzvaného AutoMajdanu. Jde o skupinu lidí, která jezdila protestovat k rezidenci prezidenta Viktora Janukovyče a organizovala i další opoziční akce. Bulatov bere útok proti sobě jako pokus aktivisty zastrašit.
Bulatov o požadavcích opozice:
„Všichni lidé se něčeho bojí a já nejsem výjimkou. Ale snaha obhájit správnou věc v nás vždycky přehlušila strach. Proto jsem protesty AutoMajdanu kdysi spustil a proto jsem ostatním říkal, že nás nikdo nezastaví. Když máte jasný cíl, dokáže strach přehlušit a ten nakonec zmizí. V sázce je teď příliš mnoho, abychom si připouštěli strach. Vždycky jsme chtěli jediné: aby v naší zemi začaly platit zákony pro obyčejné lidi, aby je chránily a aby fungovaly. A dařilo se nám k tomu poutat pozornost. Budeme v tom pokračovat. Vždycky jsme říkali, že i když se změní vláda a problémy zůstanou, bude AutoMajdan soupeřem i nových politiků. Jména nehrají žádnou roli.“
Mučený aktivista stále polyká silné prášky a často omdlívá. Chce ale mluvit. Objíždí proto Evropu a prosí o podporu ukrajinským aktivistům.
GALERIE
Dmytro Bulatov
Podobný osud jako Bulatova stihl i Vitalije Portnikova, který patří k nejznámějším opozičním novinářům na Ukrajině. Před výhružkami smrtí uprchl nedávno do polské Varšavy. Dění doma sleduje s velkými obavami: zvlášť pokud selžou politická a diplomatická jednání. „Z Ukrajiny se stane nejnestabilnější země Evropy. Pokud proběhnou nějaké větší střety, odrazí se to na bezpečnosti celé Evropy. Nemyslete si, že se to Česka, Polska, Slovenska či Česka nedotkne,“ zdůraznil novinář.
Lídři ukrajinské opozice znovu vyzvali Západ, aby jim pomohl s vyřešením politické krize v zemi. Vitalij Kličko a Arsenij Jaceňjuk se v Berlíně setkali s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, výsledky jejich jednání ale zůstaly tajné. Masové protesty na Ukrajině vypukly loni v listopadu, když prezident Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a přijal finanční pomoc z Ruska. Postupně se hlavním požadavkem demonstrantů stal odchod Janukovyče od moci.