Vábí Putin své „Krymské“? Nařídil kontrolu pohotovosti vojsk

Moskva/Sevastopol – V souvislosti s ukrajinskou krizí jsou náznaky z ruské strany stále konkrétnější a otázka, jestli Krymský poloostrov bude ještě za měsíc součástí Ukrajiny, ještě nejistější. Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil kontrolu pohotovosti vojsk v západní a centrální části země, centrem krymského Sevastopolu putují ruské jednotky včetně obrněných vozů. Policie zatím v místě řeší potyčky proruských demonstrantů s jejich odpůrci. A na budově tamního autonomního parlamentu v Simferopolu visí už druhým dnem ruská vlajka. Vojenského zásahu se mnozí Ukrajinci obávají, podle předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové je prý ale vyloučený. Předseda krymského parlamentu dnes také důrazně popřel, že by se chystalo odtržení Krymu od  Ukrajiny. Podle něj jde o provokaci s cílem zbavit sněm legitimity.

Necelé dvě třetiny obyvatel Krymu se hlásí k ruské národnosti. Mluvčí jejich nejradikálnější části Taťána Jermakovová už v minulých dnech vyzvala Rusko, aby „chránilo zájmy ruských obyvatel Krymu a zabránilo jejich genocidě“. Prezident Putin tehdy nechal žádost bez odpovědi. Nyní přinesly agentury zprávy o prověrce vojenské pohotovosti na západě země. Má jít oficiálně o cvičení, ktderé potrvá do 3. března.

Ministr obrany Sergej Šojgu: „V souladu s prezidentovým rozkazem dnes ve 14:00 (11:00 SEČ) byl nečekaně vyhlášen poplach u vojsk Západního vojenského okruhu, jakož i u 2. armády Centrálního vojenského okruhu, velení protivzdušné a kosmické obrany, Výsadkových vojsk, bombardovacího a dopravního letectva.“

V úterý zavlála na budově krymského autonomního parlamentu ruská vlajka. Stovky demonstrantů se večer shromáždily před parlamentní budovou a skandovaly „Pryč s trojzubcem!“ na znamení odporu vůči ukrajinským státním symbolům. K protestujícím promluvil šéf sněmovny Vladimir Konstantinov, který je ujistil, že „neonacismus na Krymu neprojde“.

Komentář Vladimíra Votápka (zdroj: ČT24)

Vladimír Votápek, analytik, diplomat:

„Tento postup je na jednu stranu naprosto logický. Když je v nějakém nestabilním režimu sousední země, tak každý zodpovědný vrchní velitel se zajímá o to, jak je připravena i jeho ozbrojená moc. Nicméně podezírat pana Putina z toho, že se chystá na nějaký silový zásah, je zcela oprávněné. Musíme být v tomto smyslu opatrní.“

Demonstranti provolávali slávu příslušníkům ozbrojených komand Berkut, které ministerstvo vnitra zrušilo a jež jsou na západě země obviňovány z vraždění na kyjevském náměstí Nezávislosti. U budovy parlamentu v Simferopolu trvale hlídkuje asi 500 lidí, kteří žádají pro Krymský poloostrov nezávislost.

UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:

Zeman: Janukovyč nesplnil slib, ať se nediví ZDE

Čokoládový král prezidentem? ZDE

Jednotky Berkut skončily ZDE

Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE

Janukovyč se má zodpovídat před tribunálem ZDE

Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE

Demonstrace ruských obyvatel Krymu
Zdroj: ČTK/AP/Darko Vojinovic

„Kyjev nechce řešit naše problémy, a proto se musíme sjednotit a postupovat rázně,“ prohlásil před parlamentem Konstantinov. „Sil máme dost, nacismus neprojde. Krym nezradíme!“ zdůraznil předseda sněmovny.

Referendum o budoucnosti Krymu?

Podle ukrajinských i ruských médií sílí na Krymu volání po uspořádání regionálního referenda, které by o budoucnosti poloostrova mělo rozhodnout. Občané, z nichž zhruba dvě třetiny se hlásí k ruské národnosti, by měli hlasovat, zda Krym má být součástí Ukrajiny či Ruska, nebo zda má vyhlásit nezávislost.

Nové ukrajinské vedení chce podle agentury Unian vzpurný krymský parlament rozpustit a vyhlásit na poloostrově předčasné volby. Příslušný zákon už projednává centrální ukrajinský parlament. Konstantinov dnes takový krok označil za protiústavní a zdůraznil, že „nezákonné akce kyjevských zastupitelů přivedou občany Krymu do ulic“.

Obrněný transportér v centru Sevastopolu
Zdroj: ČTK/AP/Andrew Lubimov

O víkendu se v Sevastopolu sešlo na demonstraci 30 tisíc lidí, kteří vyslovili nedůvěru vedení radnice a novým starostou zvolili ruského podnikatele Alexeje Čalého. Dosavadní sevastopolský starosta Vladimir Jacuba funkci složil a vystoupil ze Strany regionů. Demonstranti na náměstí ho vypískali. Zmocněnec demonstrantů Čalyj nabídku vést město přijal. Zastupitelstvo ale jeho mandát neuznává a akce proruských radikálů označilo za nezákonné. Ve městě tak panuje dvojvládí.

V Sevastopolu je velká ruská vojenská základna, kterou si Moskva od ukrajinské vlády dlouhodobě pronajala. Podle představ promoskevských radikálů by se právě ruská posádka měla o „bezpečí obyvatel před pogromy“ postarat.

Ruské diplomacii kromě jiného vadí zrušení jazykového zákona, který zaručoval právo užívat regionální jazyky v oblastech s nejméně desetiprocentní národnostní menšinou. Zákon byl z iniciativy poslanců nacionalistické strany Vlast zrušen o víkendu. „S odvoláním na revoluční situaci se v Kyjevě razítkují rozhodnutí a zákony, které poškozují práva národnostních menšin včetně ruské,“ uvádí se v prohlášení.

Revoluční Kyjev o Krym přijít nechce. Šéf sněmovny a prozatímní hlava Ukrajiny Oleksandr Turčynov na východ a jih země z metropole vzkázal, že s nimi země počítá a že dělení Ukrajiny není žádoucí. Rozdílnost politických názorů by podle něj neměla Ukrajince odradit od toho, aby udrželi celistvost země.

Krymská specifika

Krym byl součástí Ruska od konce 18. století, kdy ho po válce s Turky ovládla Kateřina Veliká. Coby oblast bolševického Ruska existoval od roku 1921 jako autonomní Krymská sovětská republika. Za 2. světové války ovšem poloostrov okupovalo nacistické Německo a po konci bojů Stalin vinil Krymské Tatary (původní obyvatele poloostrova) z kolaborace a dal je deportovat do oblastí střední Asie. Krym už autonomii zpátky nezískal.

Do přímého područí Ukrajiny (tehdejší svazové republiky SSSR) se oblast dostala v roce 1954; vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov věnoval poloostrov v Černém moři ukrajinské svazové republice v rámci oslav 300. výročí Perejaslavské rady – kozáckého shromáždění, které rozhodlo o připojení Ukrajiny k Rusku.

Pro Sovětský svaz představoval Krym mimořádně strategický bod, zejména s ohledem na námořní flotilu (tu v Sevastopolu dodnes drží i Ruská federace). V současném vztahu Krymu, Kyjeva a Moskvy jsou ovšem i imperiální resentimenty – v černomořské oblasti Ukrajiny žije vůbec nejvíce rusky hovořících obyvatel Ukrajiny, ke Krymu se výrazně váže i mocenská minulost Moskvy. Stalin zde zažíval historický triumf při jaltské konferenci, která dělila poválečnou Evropu do východního a západního bloku. V neposlední řadě byl Krym oblíbeným letoviskem ruských vládců, ať už se jednalo o cary, nebo vůdce Sovětského svazu.