Brusel – Severoatlantická aliance se pomalu chystá k ukončení všech misí v Afghánistánu ještě do konce roku. Podle generálního tajemníka Aliance Anderse Fogha Rasmussena si podobnou variantu sice NATO nepřeje, mohla by se ale stát nutností ve chvíli, kdy nebudou v dostatečném předstihu uzavřeny s afghánskou stranou smlouvy umožňující západním jednotkám působit v zemi i po letošku. Vše zřejmě bude záležet na výsledcích dubnových voleb a ochotě nových představitelů státu.
Nejtěžší mise NATO? Uzavřít smlouvy, jinak v Afghánistánu končí
„Bez potřebného právního rámce prostě nemůžeme být po roce 2014 rozmístěni. Žádná bezpečnostní dohoda. Žádní vojáci a instruktoři. To jsou tvrdá fakta,“ řekl Rasmussen na tiskové konferenci. Aliance se podle něj nyní začala chystat na „všechny varianty“. NATO tak zvyšuje tlak na afghánského prezidenta Hámida Karzaje, který dokumenty podepsat odmítá, ačkoliv mu to už loni výraznou většinou doporučila tamní Velká rada.
NATO plánuje letos v prosinci ukončit misi ISAF a nahradit ji výrazně menší výcvikovou operací s názvem Resolute Support. Chybí ovšem smlouvy mezi Kábulem a USA a následně celou Aliancí, které mají pobyt západních vojáků v zemi legalizovat. Karzaj dává podle aliančních představitelů najevo, že dokumenty nepodepíše. NATO předpokládá, že tak učiní až jeho nástupce, který ovšem vzejde až z dubnových prezidentských voleb. Diplomaté připomínají, že jejich případné druhé kolo by se mohlo konat až v létě.
GALERIE
Vojáci NATO a afghánská armáda autor: John Moore, zdroj: Getty Images
Aliance podle Rasmussena potřebuje pro své plánování jistotu a předpověditelnost. Proto se nyní NATO začíná připravovat na všechny možnosti, včetně úplného stažení. V příštích deseti měsících se bude soustředit na to, aby afghánské síly byly od příštího roku skutečně schopny v zemi zajistit bezpečnost. Přesto si však Aliance myslí, že její přítomnost v zemi i po roce 2014 by byla potřebná. Americký prezident Barack Obama podobná slova sdělil Karzajovi už začátkem tohoto týdne v telefonickém rozhovoru a oznámil mu, že i Pentagon začíná chystat odchod amerických vojáků ke konci roku.
Český ministr obrany Martin Stropnický dnes v Bruselu řekl, že řada států NATO dala na jednání najevo svou neochotu k „nulové variantě“, tedy k odchodu. „Ten apel, na můj vkus - ale já jsem tady poprvé - mohl být tvrdší,“ řekl český ministr o alianční snaze přesvědčit Kábul k podpisu potřebných dohod.
Afghánci, vedení ministrem obrany Besmilláhem Muhammadím, dali podle něj dokonce najevo, že by si přáli až desetileté působení zahraničních vojáků. Podle Stropnického to vyvolalo „trochu pozdvižení obočí“ v situaci, kdy afghánská strana teď není schopna podepsat dohody ani o dvouleté misi po roce 2014.