Sobotka v OVM: Krymské referendum je v rozporu s ukrajinskými zákony

Praha - Referendum o připojení Krymu k Rusku bude v rozporu s ukrajinskými zákony a tímto způsobem není možné přistupovat ke štěpení Ukrajiny jako státu. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl český premiér Bohuslav Sobotka s tím, že ukrajinská ústava neumožňuje referendum o odtržení území, aniž by se hlasovalo na celém území státu. Naznačil tak, že Česko výsledky referenda, plánovaného na příští neděli, neuzná.

Sobotka v této souvislosti upozornil na zvláštní situaci, kdy se na jedné straně čeká na výsledek referenda, ale bez ohledu na něj někteří politici na Krymu už předjímají výsledek hlasování a začali vystupovat tak, jako by Krym už fakticky k Rusku připojen byl. S tím souvisí i dnešní informace o tom, že se ruská armáda snaží zafixovat hranice Krymu polovojenskými prostředky.

„My jako Česká republika v této situaci, která je velmi složitá, postupujeme společně s našimi partnery v Evropské unii a snažíme se, pokud možno, respektovat platné zákony Ukrajiny a ústavu Ukrajiny a snažíme se v rámci mezinárodního společenství působit pro dodržování mezinárodních smluv. Postup, který vidíme na straně Ruska, bohužel smlouvy porušuje,“ konstatoval premiér. Ocenil zároveň, že ukrajinská vláda jedná umírněně a že mezi Ruskem a Ukrajinou zatím nedošlo k žádným válečným střetům. Považuje za chybu, že Rusko není ochotno si sednout s Kyjevem za jednací stůl, třebaže ukrajinská vláda vyjádřila jednoznačně ochotu s Ruskem jednat.

Bohuslav Sobotka v OVM
Zdroj: ČT24

Sobotka: Rusko převedlo krizi na Ukrajině na nacionální spor

Z napjaté situace na poloostrově viní premiér především Rusko. „To, že se v tuto chvíli pohybují ruské jednotky po Krymu, souvisí s aktivitami ruské vlády a nedokážu si představit, že ten postup ruských jednotek na Krymu by byl bez jejího vědomí,“ poznamenal. Připomněl také, že ukrajinská krize nevypukla jako národnostní konflikt. Lidé byli znechuceni jak prozápadním režimem Julije Tymošenkové, tak následně i proruským režimem Viktora Janukovyče. Proto vyšli do ulic na západě i na východě. „Ten nový prvek, který do toho střetu přineslo Rusko zvenčí, je snaha převést to na nacionální spor. Z debaty o tom, jaké má být vládnutí, jaká má být hospodářská a sociální politika na Ukrajině, se to dostalo do nacionální debaty o tom, jestli se má někdo odtrhnout, má se připojit k Rusku a jestli některé menšiny nejsou utlačovány,“ uvedl Sobotka.

S poukazem na to, že historické paralely jsou problematické, je to podle premiéra stejné, jako kdyby si odtržení od České republiky odhlasovala nějaká menšina žijící na našem území. V této souvislosti také odmítl často používané srovnání situace na Krymu s vyhlášením nezávislosti Kosova. Poznamenal, že na Krymu nejde o nezávislost, ale o jeho přičlenění k Rusku; kromě toho v Kosovu docházelo k etnickým konfliktům mezi Srby a albánskou menšinou. Premiér nicméně dodal, že kauza Kosova byla velmi nešťastná a že mezinárodní společenství udělalo málo pro to, aby Kosovo zůstalo součástí Srbska. Mělo dojít spíše k autonomii než k odtržení, soudí.

Stropnický: Zásah NATO na Krymu nepřichází v úvahu

Pokud by napětí na Krymu eskalovalo, Evropská unie by podle Sobotky jednala o postupu vůči Rusku. V úvahu by podle premiéra přicházely sankce v podobě omezení víz nebo zmrazení majetku lidí, kteří se podíleli na událostech na Ukrajině. Hospodářské vztahy s Ukrajinou a Ruskem musí Česko podle Sobotky udržet. Pro diplomatické řešení krymské krize se v dnešní Partii televize Prima vyslovil i ministr obrany Martin Stropnický. Případný zásah Severoatlantické aliance na Krymu podle něj nepřipadá v úvahu. Stropnický navíc soudí, že neúspěchem skončí monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jež se zatím na poloostrov ani nedostala. Nikdo si podle Stropnického nemůže myslet, by zásah NATO na Krymu mohl něco vyřešit. Nemyslí si ani, že by bylo správné demonstrovat před Ruskem vojenskou sílu.

Martin Stropnický
Zdroj: ČT24

Výzva k dodávce plynu z USA patří k dlouhodobé energetické strategii

Výzva Česka a dalších zemí visegrádské čtyřky vůči USA k rozšíření vývozu břidlicového plynu do Evropy zapadá podle Sobotky do dlouhodobé snahy Česka posílit energetickou nezávislost. Odmítl, že by žádost mohla přispět ke zvýšení napětí ve vztazích Ruska a Ukrajiny. „Je důležité, abychom do budoucna byli maximálně nezávislí z hlediska orientace na energetické zdroje. A protože Polsko připravuje terminál, který by měl mít možnost přijímat poměrně velké kapacity a potom je transferovat do Evropy včetně České republiky, je logické, že se náš velvyslanec k této iniciativě připojil, prostě proto, že to navazuje na naši dlouhodobou politiku,“ řekl premiér.

Země visegrádské čtyřky nyní pro své zásobování výrazně využívají plyn dodávaný z Ruska přes Ukrajinu. Sobotka neočekává výpadky dodávek plynu a ropy do střední Evropy, pokud se podaří politicky vyřešit problémy na Ukrajině a ekonomicky ji stabilizovat. Připomněl také, že ČR není na dovozu surovin z východu jednostranně závislá.

Terminál na přijímání zkapalněného zemního plynu na polském pobřeží by podle Sobotky mělo doplnit i druhé propojení české a polské plynárenské soustavy. První vysokotlaký plynovod obě soustavy propojil v roce 2011, na financování druhého by se podle Sobotky měl podílet soukromý kapitál a evropské dotace.

Bohuslav Sobotka v OVM
Zdroj: ČT24

Invaze na Krym je podle kandidátů na slovenského prezidenta porušením práva

Ruská invaze na ukrajinský Krym je porušením mezinárodního práva, shodli se v dnešním televizním duelu ve zpravodajské televizi TA3 kandidáti na post slovenského prezidenta. Podle premiéra Roberta Fica musí ovšem Bratislava v reakci na tento konflikt hledět i na vlastní zájmy, včetně zajištění bezproblémových dodávek energií, které do země proudí z Ruska nebo Ukrajiny. „Pohlížím na situaci z hlediska našich vlastních zájmů. Mě zajímá, zda máme dostatek plynu, ropných zásob s ohledem na možnou krizi, která by nastala v případě eskalace konfliktu,“ řekl Fico. Podnikatel Andrej Kiska, který by měl podle průzkumů postoupit spolu s Ficem do druhého kola prezidentských voleb, soudí, že EU by měla kromě diplomatických prohlášení ke krizi na Ukrajině přistoupit i ke konkrétním opatřením. Ta ovšem nespecifikoval. Podle herce a prezidentského kandidáta Milana Kňažka by případné sankce EU vůči Rusku za konflikt na Krymu byly na programu dne až v případě, že nedojde k diplomatickému řešení situace.

Sobotka bude jednat s Merkelovou o investicích

Premiér Sobotka v OVM také uvedl, že chce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na schůzce příští týden primárně mluvit o německých investicích v ČR. Podle něj existuje šance na další rozšíření výroby ve společnosti Škoda Auto, což je důležité téma pro zvýšení počtu pracovních míst v Česku. Sobotka uvedl, že s kancléřkou bude hovořit také o fungování Evropy, posilování evropského vlivu na to, aby se propojovaly energetické soustavy jednotlivých členských zemí. Škoda Auto je součástí německého koncernu Volkswagen, který je největším výrobcem automobilů v Evropě a do roku 2018 se hodlá stát největší automobilkou na světě.

Sobotka: Babišovu minulost ponechme soudu a historikům

Sobotka se v Otázkách rovněž vyjádřil k informaci týdeníku Euro, že se v českém archivu dochoval další písemný záznam o tom, že nynější místopředseda vlády, ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš působil v 80. letech jako agent komunistické Státní bezpečností. Formulář z prosince 1984 zachycuje výpověď agenta s krycím jménem Bureš o podplácení v podniku zahraničního obchodu Petrimex, kde Babiš pracoval. Sobotka k tomu řekl, že informace o Babišově minulosti byly známé už před loňskými sněmovními volbami a znali je i voliči. Zda Babiš s StB spolupracoval, nebo ne, nechtěl ministerský předseda hodnotit, ponechá to historikům a soudu. „Bylo by hloupé, kdybychom kvůli vzdálené minulosti destabilizovali vládu,“ řekl Sobotka v Otázkách Václava Moravce. Babiš vědomou spolupráci s StB popírá, na Slovensku se kvůli tomu soudí s tamním Ústavem paměti národa.