Winnenden – Německá společnost, a zejména lidé ve Winnendenu na západě země si připomínají pět let starý incident na místní střední škole. Tehdy sedmnáctiletý Tim Kretschmer, do té doby nenápadný, kolektivu stranící se milovník akčních her přijel do své bývalé školy a bez jakéhokoliv vysvětlení začal odstřelovat osoby kolem sebe. Zanechal za sebou devět mrtvých studentů, tři učitelky a další tři lidi na útěku z místa činu, než zbraň obrátil proti sobě. Jeho motiv je dodnes nejasný – nezanechal totiž žádný vzkaz.
Winnendenem zněly zvony, pět let zpátky to na zdejší škole byly výstřely
Tragédie ve Winnendenu pohledem Horizontu ČT24 (zdroj: ČT24)
Většina obětí, mezi kterými výrazně převažovaly dívky a ženy, zemřela na místě, když je Kretschmer střelil do hlavy. Po příjezdu policie se pachatel dal na útěk a při následné honičce ještě stačil zabít další tři lidi, než jej policisté postřelili a on raději spáchal sebevraždu.
Vyšetřování později přisoudilo spoluvinu mladíkově otci, který nezabezpečil svou pistoli a dostal podmíněný trest. Pistoli Beretta, se kterou jeho syn zabíjel, nechal na rozdíl od ostatních svých zbraní neuzamčenou v ložnici, což odporuje německému zákonu o držení zbraní.
Pietní místo k uctění obětí z Winnendenu
O motivech mladíkova hrůzného činu se ale dodnes jen spekuluje. Jediné svědectví přinesl Igor Wolf, kterého pachatel po činu držel dvě hodiny jako rukojmího. Pro časopis Stern Wolf uvedl, že Kretschmer střílel ve své bývalé škole ze zábavy a údajně plánoval masakr i v další škole. „Už jsem zabil 15 lidí v mojí bývalé škole a ještě jsem dneska neskončil,“ řekl mu údajně krátce po osudném okamžiku Kretschmer. Po celou dobu jízdy přes Stuttgart až k městečku Wendlingen si prý střelec hrál levou rukou s municí a pravou mířil na řidiče.
Mladík neměl příliš kamarádů a většinu volného času trávil hraním akčních počítačových her. Dlouho se také spekulovalo o jeho duševním stavu. Úřady tvrdily, že se v době před incidentem léčil kvůli depresím, jeho rodiče to ale popřeli.
Winnendenský střelec se mohl inspirovat předchozími masakry na německých školách. V roce 2002 zabil student v Erfurtu 17 lidí včetně sebe. O tři roky později zranili střely na škole v Emsdettenu 32 lidí. „Od roku 1999 zaútočilo v německých školách ke zhruba 11 šílených střelců. Tyhle útoky naštěstí nepřinesli tolik obětí, jsou ale častější, než si myslíme,“ přiznává psycholog Herbert Scheithauer.
Střelec z Winnendenu Tim Kretschmer
Okamžitě po Winnendenském masakru sice německé úřady zpřísnily pravidla pro držení zbraní, mezi Němci jich ale pořád zůstávají statisíce. Vina se svalovala i na bojové počítačové hry - mimo jiné proto, že vášnivý hráč Kretschmer šel zabíjet rovnou od počítače.
Právě ty ale mohou podle odborníků pomoci nebezpečné žáky identifikovat. Většina z útočníků se před činem svěřila se svými úmysly na sociálních sítích. Na ně se nyní zaměřují expertní týmy. Německo navíc speciálně školí učitele a zvýšilo počet školních sociálních pracovníků na 1500.
Škola ve Winnendenu - dějiště tragické střelby z roku 2009
Podobných případů střelby se přitom na školách po celém světě v posledních 20 letech letech stalo více a dohromady si vyžádaly několik stovek mrtvých. K nejznámějším patří masakr ve škole ve skotském Dunblane, kdy v březnu 1996 zastřelil Thomas Hamilton 16 dětí ve věku od pěti do šesti let a jejich učitelku, nebo střelba na Virginském polytechnickém institutu v USA. Při té v dubnu 2007 třiadvacetiletý student z Jižní Koreje Čo Sung-hu zabil 32 lidí a pak spáchal sebevraždu.
Často je zmiňován také masakr na coloradské střední škole Columbine z dubna 1999. Dva náctiletí studenti Dylan Klebold a Erin Harris tehdy zastřelili dvanáct studentů a jednoho učitele, dalších 24 lidí zranili. Také oni přitom podobně jako Kretschmer krátce po svém činu spáchali sebevraždu. Posledním velkým tragickým masakrem byla doposud předloňská střelba na základní škole v Newtownu v americkém státu Connecticut, při které střelec Adam Lanza zabil 26 lidí.