Štrasburk - Osobní údaje občanů Evropské unie by měly být v budoucnu lépe chráněné. Evropský parlament dnes schválil soubor pravidel, která mají zajistit obyvatelům Unie větší kontrolu nad daty, která o nich firmy shromažďují. Pro společnosti bude přesun těchto údajů v rámci EU snadnější, za prohřešky jim ale hrozí pokuty v přepočtu až do tří miliard korun. Evropský parlament schválil svou pozici k navrhované legislativě v prvním čtení; noví europoslanci budou moci rozhodnout, zda začnou od nuly, či zda budou pokračovat v práci vykonané během stávajícího volebního období.
Europoslanci žádají větší ochranu osobních dat a whistleblowerů
Nová pravidla mají nahradit 19 let staré unijní zákony o ochraně dat. Ty jsou totiž vzhledem k prudkému rozvoji informačních technologií, globalizaci a rozsahu používání údajů pro právní a bezpečnostní účely zastaralé.
Úprava má také poskytnout občanům lepší ochranu před možným sledováním. Všechny společnosti tak například budou muset před poskytnutím dat o jakémkoli občanovi EU neunijní zemi požádat o svolení příslušný národní úřad, který má dohled nad ochranou dat na starosti. To se bude týkat i vyhledávacích portálů, sociálních sítí či poskytovatelů takzvaných cloudových služeb, tedy provozovatelů internetových úložišť a programů. Pokud společnosti nebudou nařízení respektovat, budou jim hrozit pokuty až 100 milionů eur (2,7 miliardy korun), případně ve výši pěti procent jejich celosvětového ročního obratu.
Nová pravidla by měla rovněž lépe chránit údaje na internetu. Mělo by sem patřit například právo na smazání osobních údajů nebo omezení týkající se „profilování“ (analyzovat či předvídat výkon na pracovišti, ekonomickou situaci či místo výskytu). Všichni poskytovatelé internetových služeb, kteří si přejí zpracovávat osobní údaje, by k němu měli nejprve získat svobodný, dobře informovaný a výslovný souhlas dotyčné osoby.
Poslanci vyzývají NSA k ukončení hromadného sledování a požadují ochranu whistleblowerů
Souhlas Evropského parlamentu s obchodní dohodou mezi EU a USA by mohl být ohrožen, pokud americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) neupustí od paušálního hromadného sledování. Uvádí se to v usnesení Evropského parlamentu, které je výsledkem šestiměsíčního šetření programů sledování USA. Parlament by neměl vyjádřit souhlas s konečným zněním dohody s USA o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP), nebude-li dohoda plně dodržovat mimo jiné základní práva EU, uvádí se v textu usnesení, který dodává, že ochrana osobních údajů by měla být z jednání vyňata. Souhlas EP by mohl být ohrožen, „nebude-li zcela upuštěno od paušálního hromadného sledování a odposlouchávání komunikací orgánů EU a diplomatických zastoupení,“ poznamenává text. Boj proti terorismu nemůže být dle poslanců nikdy důvodem k použití tajných a protizákonných hromadných sledování.
Text rovněž vyzývá ke zřízení evropského programu na ochranu oznamovatelů, kteří upozorní na nekalé praktiky uvnitř vlastní organizace (takzvaní whistlebloweři), přičemž upozorňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost složitosti otázky oznamování zevnitř organizace v oblasti zpravodajských služeb. Členské státy by také měly zvážit možnost poskytovat oznamovatelům mezinárodní ochranu před stíháním.