Kyjev – Moskva popřela tvrzení šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubije, podle něhož Rusko stahuje k ukrajinským hranicím početné armádní síly, a zvyšuje tak hrozbu invaze. Pozorovatelé OBSE nicméně dnes potvrdili, že na kontrolních stanovištích, kde jim ozbrojenci zabránili vstoupit na Krym, byli přítomni ruští vojáci. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes jako reakci na manévry NATO u běloruských hranic oznámil, že požádá Rusko o vyslání až 15 letounů.
Rusko prý k ukrajinským hranicím armádu neposílá
Krize na Ukrajině – hlavní fakta dne:
- Proruské krymské úřady hodlají zabavit Ukrajincům jejich flotilu zablokovanou v Sevastopolu.
- Ukrajina na krymském poloostrově vojensky nezasáhne, oznámil uřádující prezident Turčinov.
- Pozorovatelé OBSE potvrdili, že na kontrolních stanovištích, kde jim ozbrojenci znemožnili vstup na Krym, byli přítomni ruští vojáci.
- Donald Tusk a Angela Merkelová oznámili, že Evropská unie zřejmě už příští týden podepíše politickou část asociační dohody s Ukrajinou.
- Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk jedná ve Washingtonu s Barackem Obamou.
Parubij na dnešní tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že Rusko stáhlo do blízkosti ukrajinských hranic více než 80 000 vojáků, a vytvořilo tak „hrozbu totální invaze vedené z různých směrů“. Náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov ale v Moskvě hromadění vojenských sil na rusko-ukrajinských hranicích popřel. Navíc sdělil, že Rusko schválilo úterní žádost Kyjeva o kontrolní let nad ruským územím, aby se Ukrajina ujistila, že jí nic nehrozí.
Ruské síly již ovládly jihoukrajinský poloostrov Krym a prezident Vladimir Putin varoval, že Moskva je připravena použít všechny prostředky k ochraně ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny.
Bělorusko žádá o ruské stíhačky kvůli manévrům NATO
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko požádá Rusko o vyslání až 15 letounů jako reakci na manévry NATO u běloruských hranic. „Poslední dobou sledujeme eskalaci konfliktu. Odehrává se již nikoli v Sýrii, Libyi, Iráku, ale už u našich hranic. Dotýká se to našich zájmů. Nemáme právo dřepět jako myšky v díře,“ prohlásil běloruský vůdce na poradě s velením armády a dodal, že ruské letouny by měly hlídkovat při západních hranicích Běloruska. Moskva se k žádosti zatím oficiálně nevyjádřila.
Do Polska tento týden přiletělo 12 amerických stíhaček F-16 na společné cvičení s Poláky a dalších pět amerických letounů F-15 v souvislosti s ukrajinskou krizí posílilo alianční ochranu vzdušného prostoru pobaltských států, které vlastními stíhačkami nedisponují. V Černém moři dnes začalo společné cvičení amerického, bulharského a rumunského námořnictva a NATO se také rozhodlo vyslat letouny včasného varování AWACS k průzkumným misím nad Polskem a Rumunskem.
„Jestli z Itálie převeleli (americké) letouny, pak je třeba zavolat náčelníkovi ruského generálního štábu a navrhnout mu, aby nám poslali posily. Řekněme, že teď postačí dvanáct - patnáct letadel,“ řekl Lukašenko. Minsk podle něj musí reagovat na rozsáhlé cvičení u běloruských hranic, ale učiní tak naprosto přiměřeně. „Není to lokální konflikt, ani vojenský konflikt, ani válka. Nemusíme vyhlašovat mobilizaci ani uvádět veškeré ozbrojené síly do pohotovosti,“ řekl s tím, že stačí mít v pohotovosti jednotky rychlé reakce.
Bělorusko, které má spojeneckou smlouvu s Ruskem, slouží Moskvě jako nárazníková zóna ve vztahu k NATO. Moskva, která například využívá běloruský radar včasné výstrahy, se k žádosti z Minsku oficiálně zatím nevyjádřila.
Proruské jednotky na Krymu
Pozorovatelé OBSE potvrdili přítomnost ruských vojáků na Krymu
Členové pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes potvrdili, že na kontrolních stanovištích, kde jim ozbrojenci znemožnili vstup na jihoukrajinský Krym, byli zjevně přítomni ruští vojáci. Mezi důkazy svědčící o přítomnosti ruských vojáků patří poznávací značky na vozidlech patřící ruské černomořské flotile a znaky spojené s ruskými ozbrojenými silami. Pozorovatelé viděli padesátku vojáků v ruských uniformách, byť bez identifikačních nášivek, a s ruskou bojovou výzbrojí.
Padesátičlenný tým pozorovatelů, v němž byli zástupci zhruba 20 států, včetně dvou Čechů, se snažil na Krym dostat od 5. do 8. března, ale marně. Ozbrojenci, kteří střežili zátarasy na silnicích, jim hrozili střelbou a v jednom případě se ozvaly varovné výstřely.
Kyrgyzstán neuznává Janukovyče za legitimního prezidenta Ukrajiny
Kyrgyzské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že Biškek nepovažuje Viktora Janukovyče za legitimního prezidenta Ukrajiny. Toto stanovisko je vzácně odlišné v rámci bývalých sovětských republik tvořících Společenství nezávislých států (SNS). „Jediným zdrojem moci ve všech zemích je lid. Prezident, který zcela ztratí důvěru svého lidu, který byl zbaven prezidentských pravomocí a který navíc utekl ze země, nemůže být legitimní,“ konstatuje se v prohlášení kyrgyzského ministerstva zahraničí. Komuniké rovněž poukazuje na to, že „nepromyšlené akce a korupce předchozích ukrajinských orgánů státní moci vedly k nynější krizi a ke smrti desítek nevinných osob“.
Účast europoslanců ve Štrasburku na debatě o krizi na Ukrajině byla minimální
Tusk a Merkelová jsou pro podpis části asociační dohody s Ukrajinou
Polský premiér Donald Tusk a německá kancléřka Angela Merkelová se dnes ve Varšavě shodli, že Evropská unie zřejmě už příští týden podepíše politickou část asociační dohody s Ukrajinou. „Pokud se nevyskytnou technické překážky, podpis (politické) části asociační dohody by se mohl odehrát na summitu Evropské unie příští týden,“ řekl Tusk na společné tiskové konferenci.
Merkelová si postěžovala, že se dosud nepodařilo dosáhnout žádného pokroku při vytváření kontaktní skupiny s Moskvou, která by řešila ukrajinskou krizi. Pokud se situace nezmění, Evropská unie na zmíněném summitu projedná zostření unijních sankcí proti Rusku. Summit by se měl konat 20. a 21. března.
Právě odmítnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podepsat asociační dohodu s EU vyvolalo v Kyjevě protesty, které vyvrcholily boji v kyjevských ulicích a Janukovyčovým svržením. Moskva se rozhodla neuznat nový režim v Kyjevě a podpořila krymské separatisty, usilující o připojení poloostrova k Rusku.
Angela Merkelová a Donald Tusk
Slovensko v obavě o Ukrajinu zvýšilo dovoz plynu z Německa
Slovensko v posledních době prudce zvýšilo dovoz plynu z Německa přes české území. Podle německých plynárenských společností tím Bratislava reaguje na zvýšenou pravděpodobnost přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu a snaží se doplnit si zásoby po zimě pro případ další krize kolem dovozu plynu.
Zvlášť prudce vzrostl dovoz na Slovensko ze západu v minulých dnech, kdy ruský monopolní vývozce plynu Gazprom sdělil, že mu Ukrajina nezaplatila za únorové dodávky a Kyjev to počátkem týdne potvrdil. Podle analytiků se kvůli tomu dá téměř s jistotou čekat krátkodobé přerušení toku plynu přes ukrajinský tranzitní plynovod.
GALERIE
videogallery_426562