Moskva - Ruskojazyčný jihovýchod Ukrajiny potřebuje podporu Moskvy, vlastenecké vzepětí se musí rozšířit i tam. V projevu k poslancům ruské Státní dumy to v Moskvě prohlásil předseda krymské vlády Sergej Aksjonov. Rusko dokončuje právní kroky k završení ústavního procesu připojení Krymu k Ruské federaci.
Krymský premiér: Podporu Moskvy potřebuje i jihovýchod Ukrajiny
„Vlastenecké vzepětí, které je dnes patrné na Krymu i v Rusku a které nás sjednocuje bez ohledu na politické názory, se musí rozšířit i na jihovýchod Ukrajiny,“ prohlásil Aksjonov. „Jihovýchod Ukrajiny na nás pohlíží s nadějí a čeká na naši podporu a pomoc,“ dodal.
Ve východoukrajinských regionech osídlených ruskou menšinou jsou po nástupu nového ukrajinského vedení stále aktivnější proruští radikálové, kteří operují hlavně ve velkých městech Charkově, Doněcku a Luhansku.
Jejich volání po ruském zásahu Moskva zatím ignorovala, prezident Vladimir Putin zájem Ruska na dalším dělení Ukrajiny v úterním projevu výslovně popřel. Kreml ale zároveň varuje, že s ochranou zájmů ruské menšiny nebude váhat.
Rusko nadále blokuje misi OBSE na východě Ukrajiny
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) měli zamířit do Charkovské oblasti, v nejbližší době se tak ale asi nestane. Dohodu o jejich misi uzavřela Ukrajina se zvláštním zmocněncem OBSE, švýcarským diplomatem Timem Guldimannem. Pozorovatelé budou na místě sledovat společenskou a politickou situaci a shromažďovat informace, které by mohly přispět k nalezení východiska z nynější krize. Rusko ale nadále vyslání pozorovatelské mise blokuje. I dnešní pokus o dohodu ztroskotal, a tak rostou pochyby, zda nějaká dohoda je vůbec možná.
OBSE rozhoduje na základě shody všech 57 členských států, čili Rusko může vetovat snahy Ukrajiny a Západu o vyslání pozorovatelů - a také tak činí. Podle západních diplomatů prý Rusové pokaždé požádají o zapracování připomínek, ale když se tak stane, požadují další ústupky. Podle amerického velvyslance při OBSE Daniela Baera by se ruská blokáda dala obejít například vysláním pozorovatelů Evropské unie.
OBSE se snaží vyslat do krizových ukrajinských regionů své zástupce už delší dobu. Soustředila se zejména na okupovaný Krym, kam se ale mise vojenských pozorovatelů ani na několikerý pokus nedostala. Ozbrojenci na silnici spojující Chersonskou oblast s Krymem dokonce v jednom případě zahnali evropské kontrolory střelbou do vzduchu.
Šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov v projevu k ruským poslancům řekl, že obyvatelé poloostrova při referendu „vzhlíželi k hlasovacím lístkům s modlitbou a křižovali se“. Lidé podle Konstantinova uvěřili, že „ruský svět může být silný“.
Na schůzi Státní dumy dnes promluvil i šéf ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij, který stojí v prvních řadách bojovníků za návrat ruskojazyčných území. Oznámil poslancům, že se telefonicky spojil s veliteli ukrajinských bezpečnostních složek a naléhavě jim doporučil, aby „dali ruce pryč od východní Ukrajiny“.
Rusko spěšně dokončuje „triumf v soupeření dobra a zla“
Moskva mezitím dotahuje právní náležitosti umožňující ústavní připojení Krymu k Ruské federaci. Šéf dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin řekl, že během dnešního dne pošle prezident Putin text smlouvy a příslušný návrh ústavního zákona k ratifikaci do Státní dumy. „Ujišťuji ruskou veřejnost, že poslanci s ratifikací těchto dvou historických dokumentů nebudou váhat.“ Připojení Krymu označil za „zlom světových dějin a triumf v soupeření dobra a zla“.
Naryškinův náměstek Sergej Železňak řekl, že dolní komora chce ratifikovat krymské dokumenty do konce tohoto týdne. Pak přijde na řadu Rada federace, horní komora ruského parlamentu, kde by ratifikace neměla trvat o nic déle. „V konfrontaci se Západem se rodí nová, veliká civilizace,“ řekl Železňak.
Text krymsko-ruské smlouvy dnes projednal ruský ústavní soud a její platnost následně potvrdil.
Oslavy výsledků referenda na Krymu
Putin nařídil urychlenou výstavbu kerčského mostu
Vladimir Putin vydal pokyn k urychlené výstavbě mostu přes Kerčský průliv, který odděluje okupovaný ukrajinský Krym od ruské pevniny. Podle tiskové zprávy Kremlu má projekt počítat s automobilovým i železničním spojením, vyloučena není ani varianta podmořského tunelu. Ministerstvo dopravy slíbilo, že most bude stát co nejdříve.
Definitivní variantu přemostění úžiny mezi Černým a Azovským mořem má ministerstvo vybrat do konce roku. Podle dřívějších plánů měla stavba mostu trvat nejméně tři roky, ministr dopravy Maxim Sokolov ale dnes Putinovi slíbil, že stavbu v maximální možné míře urychlí.
Kerčský most, jehož délka přesahovala 4,5 kilometru, byl vybudován poprvé v roce 1944, ale už následující zimu ho plovoucí kry vážně poškodily. Jen několik dní předtím se přes most do Moskvy vracela sovětská delegace z historické jaltské konference.
V Rusku neutichá nadšení z krymského záboru, který média označují za první územní zisk země po sérii trpkých ztrát způsobených rozpadem Sovětského svazu. Poslanci údajně projednávají návrh, aby do rozvrhu všech ruských škol byla zařazena zvláštní hodina věnovaná spojení Ruska s Krymem. V Moskvě má jedno z veřejných prostranství nést jméno „Náměstí znovusjednocení Ruska s Krymem“.
GALERIE
videogallery_428453
Rusko slibuje Krymu a Sevastopolu miliardy rublů
Podle ruského ministra financí Antona Siluanova dosáhl letošní schodek krymského rozpočtu 55 miliard rublů (asi 30 miliard Kč). Přibližně deset miliard připadá na Sevastopol, zbytek na Krym. Chybějící prostředky podle ministra uhradí Moskva z rezervy ruského federálního rozpočtu. Ta nyní činí 243 miliard rublů, ale ministerstvo financí také hodlá „maximálně využít místní daňový potenciál“. Tedy má v úmyslu přesvědčit krymské firmy, zaregistrované v cizině, k návratu domů a k placení místních daní.
Přirovnání Krymu ke sjednocení Německa je podle Berlína „udivující“
Německo se dnes ohradilo proti výrokům prezidenta Vladimira Putina, který ve svém úterním projevu přirovnal přičlenění Krymu k Ruské federaci ke sjednocení Německa v roce 1990. „Německé znovusjednocení k sobě přivedlo dva samostatné státy jednoho národa. Ruská akce naopak vede k rozdělení Ukrajiny,“ namítl kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. Připomněl, že oproti událostem na Ukrajině doprovázel německý sjednocovací proces dohled mezinárodního společenství. „Vláda nevidí žádné souvislosti se znovusjednocením a událostmi na Krymu,“ řekl Siebert o postoji německého kabinetu. „Takové srovnání je udivující.“
Argentinská prezidentka přirovnala Krym k Malvínám
Referendum o sebeurčení Krymu je stejně bezcenné, jako byl loňský plebiscit na Malvínách (Falklandech). Prohlásila to argentinská prezidentka Cristina Fernándezová s tím, že nelze bránit integritu Krymu, a nikoliv Malvín. Loni v březnu se 98,8 procenta voličů na Falklandech vyslovilo pro setrvání ve svazku s Británií, Argentina ale ostrovy, kterým říká Malvíny, považuje za součást svého území. Spor s Británií o Falklandy vede od 19. století a v roce 1982 se obě země kvůli tomu ocitly ve válečném konfliktu.