Brusel – Ruská armáda disponuje u východních hranic Ukrajiny značnou silou a dokázala by se prolomit i do moldavského separatistického Podněstří, uvedl vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě Philip Breedlove, který zároveň podotkl, že Rusko nyní v souvislosti s Krymem postupuje spíš jako protivník než jako partner. Podle poradce amerického prezidenta Baracka Obamy je možné, že Rusko by mohlo vtrhnout i na východní Ukrajinu, a dokonce ani podpora armády Spojených států by tomu pravděpodobně nezabránila.
Rusko má podle NATO dost sil, aby vniklo do Podněstří
„Ruské síly, které jsou nyní na východní ukrajinské hranici, jsou opravdu značné a nanejvýš připravené,“ řekl Breedlove na setkání amerického think-tanku German Marshall Fund. NATO je tím prý hluboce znepokojeno, protože ruská armádní pohotovost může představovat hrozbu pro Moldavsko. „Rusové mají na východní hranici Ukrajiny naprosto dostatečné síly, aby se prolomili do Podněstří, pokud by se k tomu rozhodli, a to je velmi znepokojivé,“ dodal velitel.
Antonov: Rusko dodržuje všechny mezinárodní dohody
Rusko ale trvá na tom, že všechny mezinárodní dohody týkající se maximálního možného počtu vojenských jednotek u ukrajinských hranic dodržuje. „Ruské ozbrojené síly nepodnikají žádné neohlášené operace, které by mohly ohrozit bezpečnost sousedních zemí,“ uvedl náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov.
Rusko má dost sil na to, aby vniklo do Podněstří (zdroj: ČT24)
Proruské separatistické Podněstří se po krátké válce v roce 1992 za podpory Moskvy odtrhlo od Moldavska, jeho nezávislost ale dosud žádný stát neuznal. Suverenitu akceptují pouze Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach. Rusko má v tomto regionu své vojáky, jež označuje za „mírové síly“ a představitelé Podněstří po anexi Krymu ucítili příležitost následovat příkladu černomořského poloostrova. Šéf podněsterského parlamentu minulý týden ruské poslance požádal o připojení k Rusku.
Podněstří - jeden z nevyřešených konfliktů bývalého SSSR
Na úzkém pásu země ležícím při břehu Dněstru na východě Moldavska žije přes půl milionu obyvatel, z toho více než 30 procent tvoří Rusové, necelých 30 procent Ukrajinci a 32 procent Moldavci. Ruská enkláva zde v roce 1990 vyhlásila samostatnost, když se obávala sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.
Ruské ozbrojené síly na ukrajinském Krymu
Ani vojenská podpora USA by prý Rusy od vpádu neodradila
K obavám ohledně možného vpádu ruských sil na východ Ukrajiny se vyjádřil jeden z hlavních poradců v Bílém domě. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu sice tento týden ujistil svůj americký protějšek Chucka Hagela, že ruská vojska vpád nechystají. Zástupce Obamovy poradkyně pro otázky národní bezpečnosti ale tuto možnost nevyloučil.
Rusko se podle Tonyho Blinkena soustřeďováním tisíců vojáků podél hranice zřejmě snaží zastrašit Ukrajince, avšak „je možné, že se připravují vniknout“ na ukrajinské území, citovala agentura AP. Spojené státy uvažují o poskytnutí vojenské podpory Ukrajině. Záměry Ruska to ale prý velmi pravděpodobně nezmění a nezabrání invazi.
Z Ameriky proto zaznívají hlasy, že by měl Washington tlačit na Moskvu obnovením jednání o systému americké protiraketové obrany pro východní Evropu. Naznačil to podle agentury Reuters republikánský kongresman Tom Cole. „Pokud skutečně chcete získat jejich pozornost… obnovíte jednání s Poláky a Čechy o protiraketové obraně. Myslím si, že toto je jedna karta, na kterou musíme hrát, která je v Moskvě doopravdy probudí,“ uvedl dlouholetý člen americké Sněmovny reprezentantů v diskuzním pořadu „This Week“ americké televizní stanice ABC.
Myšlenku již na začátku minulého týdne oživil vlivný republikánský senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta John McCain, podle kterého by USA měly na ruskou invazi na ukrajinský Krym odpovědět realizací obranného raketového systému v Česku a v Polsku. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy reagoval, že by takový systém na současné situaci nic nezměnil. Prezident Zeman pak označil výstavbu protiraketového deštníku za neefektivní.