Ukrajinsko-ruská schůzka v Haagu: První od pádu Janukovyče

Moskva/Kyjev/Haag - Potřebu rychlé ústavní reformy na Ukrajině zdůraznil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po schůzce s úřadujícím šéfem ukrajinské diplomacie Andrijem Deščycjou. Šlo o vůbec první rusko-ukrajinské ministerské setkání od únorového pádu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, obsazení Krymu ruskou armádou a připojení poloostrova k Ruské federaci. Oba politici se sešli během summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu na žádost Kyjeva. Lídři sedmi nejvyspělejších ekonomik světa dnes v Haagu také oznámili, že červnový summit G7 se uskuteční v Bruselu; zrušili tak plánované setkání s Ruskem v Soči ve formátu G8. Jsou také připraveni posílit sankce vůči Rusku, pokud bude Moskva vyhrocovat situaci.

Ruský ministr ukrajinskému protějšku objasnil, jaké kroky by podle Moskvy měly nyní ukrajinské úřady učinit, aby byl zahájen skutečný celonárodní dialog. Měl by brát ohled na rozličnost různých částí Ukrajiny a zájmy všech jejích občanů. „Nutit k tomu ukrajinské úřady nemůžeme, je to naše hodnocení tamní situace,“ uvedl Lavrov na brífinku v Haagu. Ústavní reforma by podle Lavrova měla brát ohled na zájmy všech ukrajinských regionů.

Moskva neuznává nynější kyjevskou vládu, podle Lavrova však prezident Vladimir Putin už před několika týdny rozhodl o pokračování pracovních kontaktů ruské vlády s těmi, kdo v Kyjevě nyní zastávají ministerské funkce.

G7 uspořádá vlastní summit bez Ruska (zdroj: ČT24)

Lavrov: Měla se snad na Krymu prolít krev jako v Kosovu?

Lavrov se vyjádřil také k tomu, že ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk minulý pátek v Bruselu podepsal politickou část asociační dohody s EU. Podpis tohoto „papíru“ je podle ruského ministra nicméně těžké nějak hodnotit. „Smysl té procedury mi není zcela jasný, ale ať se na to podívají právníci. Je to věc Ukrajiny, věc EU,“ poznamenal ruský ministr. Udivilo ho prý ale, že podpis se uskutečnil ve chvíli, kdy na Ukrajině ještě neexistuje nová vláda. „Bylo by lepší, řekl bych etičtější ve vztahu k vlastnímu národu, počkat na legitimnější situaci v Kyjevě předtím, než jménem celé země podepisuji nějaké dohody,“ míní Lavrov.

Zopakoval také, že ruské počínání na Krymu nebylo vyvoláno zlými úmysly Moskvy, ale nutností bránit tam po staletí žijící Rusy. Otázal se přitom novinářů, zda bylo potřeba, aby se na Krymu „prolilo mnoho krve“ jako v balkánském Kosovu předtím, než by mu Západ uznal právo na sebeurčení.

Deščycja na summitu v Haagu vede ukrajinskou delegaci místo premiéra Jaceňuka. Podle něj by se Ukrajina mohla zapojit do práce příští „kontaktní skupiny“, která by o anexi Krymu jednala s Ruskem. Deščycja dále řekl, že bude žádat úplný odchod ruských vojsk z Krymu. „Myslíme si, že můžeme s Ruskem fungovat vedle sebe i v míru, ale Krymu se nikdy nevzdáme. Proto budeme pokračovat v bilaterálních rozhovorech a budeme se víc snažit vrátit Krym zpět Ukrajině,“ prohlásil ukrajinský ministr.

Schůzku Lavrova s Deščycjou by spolu se souhlasem o rozmístění pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině mohly západní země vnímat jako první známku žádaného zmírňování napětí. Začátek přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem žádala EU předtím, než na ruské představitele začala uvalovat cílené sankce.

Lavrov: Není problém, pokud se G8 nebude scházet

Sergej Lavrov na brífinku v Haagu prohlásil, že nevidí jako problém, pokud se skupina G8, tedy sedmi nejvyspělejších ekonomik světa a Ruska, nebude dále scházet, když už splnila svůj úkol. Jeho slova zazněla ve chvíli, kdy lídři sedmi zemí G7 u kulatého stolu rozhodli, že se na summit sjedou v červnu do Bruselu, a zrušili tak na stejný měsíc plánované setkání s Ruskem v Soči ve formátu G8. „G8 je neformální klub, členské průkazky tam nikdo nerozdává. Nikdo odtamtud nemůže nikoho vyhodit,“ poznamenal dnes Lavrov. Připomněl, že podle některých názorů už navíc formát skupiny G8 svou roli sehrál a že hospodářské a ekonomické otázky se řeší ve skupině známé jako G20.

Závěry schůzky lídrů G7 v Haagu:

Zrušení vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči bylo prakticky jisté už před dnešním více než hodinovým jednáním G7. Krok je reakcí zemí skupiny na ruské počínání při anexi strategického ukrajinského Krymu, kterou Západ neuznává. Skupina podle závěrečné deklarace reprezentuje „určitý hodnotový systém“, a proto se jejích jednání nyní Rusko nemůže účastnit. Skupina nemluvila o vyloučení Ruska, ale o změně místa konání summitu a jeho formátu. Podle deklarace by měli také ministři zahraničí skupiny odříct účast na chystaném dubnovém jednání v Moskvě. Ministři odpovědní za energetickou problematiku mají zase začít diskutovat o možnostech posílení kolektivní energetické bezpečnosti.

Pokud bude Rusko dál vyhrocovat situaci v ukrajinské krizi, jsou země G7 připraveny ke koordinovaným sektorovým sankcím se zvyšujícím se výrazným dopadem na ruskou ekonomiku. Ruský postup odsuzují, anexi Krymu neuznávají a podporují ukrajinskou územní celistvost. Premiéři a prezidenti G7 zdůraznili také podporu Ukrajině a zopakovali své odhodlání zajistit jí silné finanční zázemí, koordinovat technickou pomoc zemi a pomáhat také v dalších oblastech. Připomněli také, že při pomoci Ukrajině s překonáním jejích hospodářských potíží má centrální roli Mezinárodní měnový fond.

Haagská schůzka lídrů skupiny G7
Zdroj: ČTK/AP/Jerry Lampen

„Osmička měla smysl především jako fórum pro rozhovory mezi významnými západními zeměmi a Ruskem,“ podotkl na brífinku ministr Lavrov. Skupina podle něj řešila témata, jako je íránský jaderný program, situace okolo Severní Koreje, syrská krize, balkánská problematika a další. Je však možné i tyto otázky řešit v jiných formátech, například v Radě bezpečnosti OSN či k jednotlivým problémům v ad hoc vzniklých skupinách. Jestli západní partneři Moskvy cítí, že se formát G8 přežil, Rusko tomu bránit nebude, míní Lavrov. „Můžeme jako experiment rok dva počkat a uvidíme, jak se nám bez něj bude žít,“ uzavřel.

Ruská armáda se zmocnila dalších ukrajinských lodí na Krymu 

Ruské vojenské námořnictvo se dnes mezitím zmocnilo ukrajinské výsadkové lodi Kosťantyn Olšanskyj, kotvící v zálivu Donuzlav na západě Krymu. Do útoku se zapojilo asi 200 ruských vojáků, kteří loď obsadili s použitím hlukových granátů a střelby do vzduchu. Část posádky se podle ukrajinských médií útočníkům vzdala a plavidlo opustila, zbytek přešel na ruskou stranu. Ruský bojový člun se přiblížil i k nedaleko kotvící ukrajinské minolovce Čerkasy. Ruské velení posádce sdělilo, že v případě pokusu o odpor použije sílu. Dopoledne už v zálivu Denizlav padla okupačním vojákům do rukou ukrajinská bojová loď Heničesk.

Ukrajinští vojáci opouštějí loď Kosťantyn Olšanskyj
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany dnes nařídila ministerstvu obrany stáhnout ukrajinské jednotky z Krymu. Život a zdraví ukrajinských vojáků jsou prý na Krymu v reálném ohrožení; z téhož důvodu se mají evakuovat i jejich rodiny. Rozkaz následoval poté, co ruská vojska dnes ráno ovládla jedno z posledních vojenských zařízení Ukrajiny na anektovaném poloostrově, základnu námořní pěchoty ve Feodosiji na východním pobřeží Krymu. Podle ruského ministerstva obrany v neděli vlála ruská vlajka nad 189 ukrajinskými armádními zařízeními na poloostrově.

Na Krymu už se může oficiálně platit rublem

Úřady na Krymu anektovaném Moskvou dnes oficiálně zavedly do oběhu ruský rubl. Tamní obchody a banky však stále uskutečňují téměř veškeré transakce v ukrajinských hřivnách. Podle nového šéfa autonomní vlády na Krymu Sergeje Aksjonova zůstane hřivna v platnosti jako paralelní měna do 1. ledna 2016. O oficiálním zavedení rublu do oběhu informovala o půlnoci moskevského času ruská média. Podle místopředsedy krymské vlády Rustama Temirgalijeva začaly dnes na Krymu v rublech vyplácet důchody.

V sevastopolských bankách ale prý na zprávy reagovali s určitým úžasem s tím, že k zavedení rublu nemají žádné oficiální pokyny. Poradce sevastopolského starosty pro ekonomické záležitost Vjačeslav Aksjonov připustil, že rubly v oběhu prakticky nejsou. Dodal přitom, že krymské úřady se rozhodly posunout přechod na ruskou měnu o více než týden. Vláda v Kyjevě totiž prý přestala jednostranně plnit své závazky a lékaři, vyučující a důchodci tak už týden nedostávají žádné peníze.

Tymošenková: Chce se mi střílet, dokud z Ruska nebude spálená země

Na webu ruské státní televize Russia Today se objevil odposlech telefonického rozhovoru bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Nestorem Šufryčem, v němž vůdkyně ukrajinské strany Vlast hovoří o své touze vzít zbraň do ruky a střílet, dokud se Rusko nezmění ve „spálenou zemi“. Rozhovor se údajně uskutečnil minulé úterý. Tymošenková telefonát potvrdila, publikovaný úryvek ale označila za částečnou montáž.

Tymošenková se ostře pustila do Ruska - v odposlechnutém hovoru (zdroj: ČT24)

Ruská politika na Krymu překročila únosné hranice, řekla Tymošenková dále v telefonátu. „Je třeba se zbraní v ruce bít do těch zatracených Rusáků včetně jejich vůdce,“ uvedla expremiérka. Je jí prý líto, že ji krymská krize zastihla na léčení v Berlíně. Je přesvědčena, že by dokázala zábor odvrátit. „Využiju teď všechny své styky. Jakmile toho budu schopna, zapojím celý svět, aby z Ruska nezbyla než spálená země,“ řekla do telefonu. Na otázku Šufryče, jaký osud teď čeká osm milionů Rusů žijících v ukrajinském vnitrozemí, odpověděla emotivní Tymošenková rezolutně: „Ať je sakra postřílejí atomovými zbraněmi!“

Tymošenková se dnes na svém twitterovém účtu omluvila Rusům za urážlivá slova, větu o „střílení atomovými zbraněmi“ ale popřela. Montáž je prý dílem ruské rozvědky FSB.

Rusko vyhlásilo sankce proti 13 kanadským politikům

Rusko dnes zavedlo vízové a finanční sankce proti třinácti kanadským diplomatům a politikům odvetou za protiruské sankce Kanady vyhlášené minulý týden kvůli okupaci Krymu. V ruském sankčním seznamu jsou například šéf dolní komory kanadského parlamentu Andrew Scheer, vedoucí kanceláře předsedy vlády Wayne Wouters, poslanci a vládní poradci. Kanada vyhlásila minulé úterý sankce proti skupině ukrajinských a ruských politiků, kteří se podíleli na anexi Krymu. Trest stihl mimo jiné ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, předsedu krymské vlády Sergeje Aksjonova nebo předsedkyni horní parlamentní komory Valentinu Matvijenkovou. Rusko kanadské sankce označilo za „nepřijatelný útok“, který vážně poškodí úroveň rusko-kanadských vztahů. Sankce proti Rusku vyhlásily po okupaci Krymu i Spojené státy a Evropská unie.

Žirinovskij navrhuje přerozdělení Ukrajiny

Polsko dostalo z Ruska nabídku na přerozdělení Ukrajiny. Polské ministerstvo vnitra obdrželo oficiální dopis z ruské Státní dumy, tedy dolní sněmovny parlamentu, ve kterém její místopředseda Vladimir Žirinovskij navrhuje Varšavě připojení pěti západních ukrajinských oblastí k Polsku. Poradce polského prezidenta Tomasz Nałęcz to podle portálu gazeta.pl označil za výplod choré mysli. Žirinovskij, který platí za bouřliváka ruské politické scény, o územním rozšíření Polska hovořil v souvislosti s krizí na Ukrajině již dříve během března.

Polsko by podle šéfa ruských nacionalistů Žirinovského mělo následovat ruské šlépěje a požadovat na Ukrajině „odstoupení neukrajinských teritorií“. Navrhuje proto, aby se Poláci v referendu vyslovili, zda k republice připojit Volyňskou, Lvovskou, Ternopilskou, Ivano-Frankivskou a Rivnenskou oblast na západě Ukrajiny. Obdobné návrhy prý dostaly i Rumunsko s Maďarskem, které by měly získat Černivickou a Zakarpatskou oblast. Z nynější Ukrajiny by tak po připojení východních ruskojazyčných regionů k Rusku zůstala podle Žirinovského jen centrální „ukrajinská“ část. Polské ministerstvo zahraničí to označilo za podivné návrhy, které nikdo nebere vážně.

Vydáno pod