Maďaři volí parlament ponovu - Fidesz ale vyhraje i tak

Budapešť – Další výrazné vítězství si dnes v maďarských parlamentních volbách zřejmě připíše vládnoucí konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Je jen otázka, zda si v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) udrží i po další čtyři roky dosavadní dvoutřetinovou většinu. Více než 10 300 volebních středisek se otevřelo v šest hodin ráno, přes osm milionů oprávněných voličů může hlasovat do sedmi do večera - poprvé podle kontroverzního nového volebního zákona, kdy můžou voli i etničtí Maďaři v zahraničí.

Podle různých průzkumů by Fidesz mohlo podpořit až 50 procent zúčastněných voličů. Se značným odstupem by měla skončit druhá s asi 30 procenty hlasů levicová aliance Sjednocení (Összefogás/Kormányváltás), vedená bývalou vládnoucí Maďarskou socialistickou stranou (MSZP), s níž se spojila Demokratická koalice (DK), sdružení Spolu 2014 a další dvě menší strany.

Uspěje i ultrapravicový Jobbik

Volby budou podle všeho úspěšné nejen pro Fidesz, ale i pro krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). To by mělo ziskem kolem 20 procent hlasů uhájit třetí místo z předchozích voleb v roce 2010. Přitom odpůrci této straně, obviňované z antisemitismu a podpory protiromských nálad, po jejím překvapivém úspěchu před čtyřmi lety předpovídali, že se brzy rozpadne. Krajně pravicová strana napojená na neonacistické skupiny už v minulých volbách získala v parlamentu 47 křesel a její preference v posledních týdnech vystřelily vzhůru.

Radikálové si před volbami věří a dávají to najevo. Kampaň začali v bývalé synagoze v Ostřihomi, kam navzdory protestům napochodovaly desítky jejich sympatizantů. Členy Jobbiku tu chránila neonacistická skinheadská organizace Armáda psanců. Ta vyhlašuje, že zaútočí v sousedních zemích, které podle ní utlačují etnické Maďary. „Všichni před dvěma lety tvrdili, že jsme strana jednoho volebního úspěchu. My jsme stabilní strana a jednou vstoupíme do vlády,“ slibuje předseda Jobbiku Gábor Vona.

Jobbik očekává velmi dobrý volební výsledek i díky tomu, že volební právo nově dostala velmi silná skupina Maďarů žijících za hranicemi. Radikálové proto vyrážejí agitovat i na Slovensko, kterému neřeknou jinak než Felvidék - Horní zem. Třebaže etničtí Maďaři rétoriku Jobbiku o připojení jižního Slovenska k Maďarsku vesměs odmítají, mnoha lidem se nacionalistické projevy a plány na velké Maďarsko bez menšin líbí. Velká většina etnických Maďarů na Slovensku ale nemá maďarské občanství, které je podmínkou pro to, aby mohli jít k volbám.

Jobbik je silně populistická strana a říká to, co její voliči chtějí slyšet. Je to založeno především na odmítání trianonské mírové smlouvy, která po první světové válce připravla Maďarsko o 70 procent území, což mnoho Maďarů dodnes vnímá jako velkou nespravedlnost. Smlouva byla uzavřená v červnu 1920 ve Francii a vytyčila nové hranice maďarského státu jako nástupce předválečného Uherska. Maďarské území bylo rozděleno mezi Československo, Rumunsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávii) a Rakousko.

Člen maďarské nacionalistické Armády psanců
Zdroj: ČT24

Navzdory kontroverzním krokům je Orbán stále populární

Také za oblibou vládnoucího Fideszu je úspěšné působení na národní cítění voličů, zejména podporou maďarských menšin v zahraničí. Orbánovi odpůrci se ale obávají ještě větší koncentrace moci, což podle nich ohrozí demokratický politický systém. Už Orbánovo čtyřleté vládnutí provázela řada kontroverzních kroků. Kritiku doma i v zahraničí vyvolala především novela ústavy, která zasáhla do pravomocí ústavního soudu a do postavení centrální banky. Odpor se zvedl i proti úpravám jiných zákonů, které například umožňovaly výkonné moci zasahovat do činnosti justice či ovládat média. Vláda pod tlakem od leckterých těchto legislativních kroků ustoupila.

Navzdory sporným pokusům o upevnění svého postavení si Fidesz udržel značnou míru popularity. Dosáhl toho také díky ekonomickým úspěchům, jako je snížení nezaměstnanosti, splacení úvěru od Mezinárodního měnového fondu, sražení rozpočtového schodku pod tři procenta hrubého domácího produktu nebo snížení cen energií pro lidi. Strana slibuje, že bude tímto směrem pokračovat a že mimo jiné pomůže domácnostem zbavit se tíživých úvěrů v zahraničních měnách.

Maďaři jdou volit, vyhraje Fidesz (zdroj: ČT24)

Poprvé se volí nově

Volit se bude poprvé podle nového volebního zákona. Ten přinesl zásadní změny, které se týkají snížení počtu poslaneckých mandátů z 386 na 199, ale také zavedení jednokolové volby a zrušení limitu účasti voličů k uznání platnosti voleb (dosud to bylo 50 procent v prvním kole a 25 procent ve druhém). Voliči vyberou 106 poslanců většinovým způsobem v jednomandátových obvodech (dosud to bylo 176) a 93 poslanců poměrným způsobem na základě celostátních stranických kandidátek. V jednomandátových obvodech kandiduje 1 554 lidí, zatímco na kandidátních listinách 18 stran a 13 národnostních menšin jich je zapsáno 1 707.

Úpravy menším stranám znesnadňují vstup do parlamentu, a zvýhodňují tak strany silnější. Novinkou je rovněž přiznání volebního práva početné skupině etnických Maďarů žijících v zahraničí. Volit mohou, pokud včas požádali o udělení maďarského občanství. Výrazně zjednodušená možnost získat maďarskou státní příslušnost, kterou mají od ledna 2011, vyvolala velkou nevoli zejména na Slovensku a v Rumunsku, kde žijí početné maďarské menšiny.

Předvolební preference v Maďarsku
Zdroj: ČT24

Národnostním menšinám v Maďarsku umožňuje zákon zvolit své zástupce do parlamentu za preferenčních podmínek. Pokud některá neuspěje, může za sebe do sněmovny vyslat mluvčího, který ovšem nemá právo hlasovat. Podle představitelů maďarských Slováků ale podmínky zdánlivě příznivého systému menšinám poslanecké mandáty nezajistí.

Vydáno pod