Dillí – Některé náhradní části lidského těla se dají vyrábět na míru, bez dárců a s minimálním podílem cizích těles. Zázrak je možný díky rozvoji nanomateriálů, které radikálně mění nejen medicínu, ale i stavebnictví nebo automobilový průmysl. Laboratoř, která se na náhradní lidské části z nanomateriálů specializuje, teď kromě uší a nosu nabízí i průdušnici a oční kanálky. Už za rok chce zkoušet transplantace tepen a srdeční chlopně.
Vypěstuj si ucho. Nanomateriály otevírají nové obzory transplantace
Vědci jsou dnes schopni z nanomateriálu vytvořit takové části lidského těla jako nos či ucho – přesněji řečeno tkáňový nosič, což je jakési lešení pro požadované orgány. „Při operaci získáme kmenové buňky, dodáme je do našeho tkáňového nosiče z nanokompozitů a ucho implantujeme pod kůži,“ vysvětlil profesor Alexander Seifalian. Kmenové buňky mají tu unikátní vlastnost, že se mohou množit a přeměnit na jakékoli jiné buňky v těle. Vědci je navíc mohou naprogramovat tak, aby z nich vypěstovali typ, který zrovna potřebují. Po čtyřech až osmi týdnech tak polotovar pod kůží „dozraje“ a může se přendat na místo určení.
Tkáňový nosič se vyrobí z nanomateriálů přímo na zakázku konkrétního pacienta. Trend „vypěstuj si sám“ je podle londýnských odborníku výhrou: je to levnější, rychlejší a bezpečnější. „Riziko infekce kvůli cizímu materiálu je velké. Může znamenat odstranění transplantátu nebo dokonce i amputaci,“ podotkl rentgenolog Peter Wylie.
Největší zájem je právě o uši. Jen v indické Bombaji, kde tým z Londýna novou techniku používá, je transplantují asi třikrát denně. Pro pacienty – obzvlášť ty nejmenší – je to velká změna k lepšímu. „Předtím musely děti podstupovat traumatický zásah. Ze žeberních chrupavek se vyřezalo ucho a pak se připojilo. Celkem bylo nutných čtyři až pět operací a hodně to pak bolelo,“ poznamenala chirurgyně Michelle Griffinová.
Ledvina z nanomateriálů? Zřejmě utopie
Ne všichni ale sdílí nadšení novou technikou „pěstování“ částí lidského těla. Co jde s nosem nebo uchem, nepůjde například s ledvinou, která musí být plně funkční. Kritici také varují, že není jasné, co se s nanomateriály v lidském těle stane za několik let. Pro pacienty trpící rakovinou, deformacemi nebo pro oběti nehod, požárů a útoků kyselinou je ale i takový krok medicíny velkou nadějí.
Nové materiály otevírají nové možnosti transplantace (zdroj: ČT24)