Kyjev - Podle ukrajinského prezidenta Olexandra Turčynova představují radikálové na východě země sice hlasitou, ale slabou menšinu Ukrajiny. Proto podle agentury Reuters připustil možnost celonárodního referenda o jednotě, či rozdělení země. Hlasování by se mohlo uskutečnit 25. května spolu s prezidentskými volbami. Mezitím dnes ráno vypršelo ultimátum pro ukončení ozbrojeného obléhání státních úřadů. Separatisté ale odmítli Kyjevu vyhovět. I nadále drželi ve svých rukou místní úřady, navíc dnes rozšířili výčet obsazených úřadů také ve městě Horlivka v Doněcké oblasti. Náměstek ministra zahraničí později oznámil, že Ukrajina by mohla zcela uzavřít společné hranice s Ruskem.
Ukrajinský prezident připustil referendum o jednotě, věří „hlasu lidu“
GALERIE
videogallery_435361
- Otázku celostátního referenda o federalizaci dosud Kyjev nepřipouštěl. Turčynov je ale nyní přesvědčen, že většina Ukrajinců by hlasovala pro celistvost země. "Nejsme proti konání referenda. Naopak jsem přesvědčený, že většina Ukrajinců v něm bude hlasovat pro demokratickou a jednotnou Ukrajinu," řekl údajně prezident.
Ranním vypršením ultimáta nicméně padla zřejmě poslední hráz, která držela Kyjev od plného nasazení pořádkových služeb na východě země. Úřady hovoří o „protiteroristické operaci“ jako obraně proti narušování svrchovanosti státu a chtějí zasáhnout hlavně ve velkých městech, kde ozbrojenci obsazují úřední budovy. Už v sobotu při první operaci ve Slavjansku zemřeli zřejmě dva lidé. Kromě Slavjansku, Doněcku a v Kramatorsku vzbouřenci obsadili i úřad starosty v Mariupoli, Horlivce a volají po referendu. „Sami si zvolíme náš osud a budoucnost tohoto území. My všichni držíme při sobě, všichni jsme Rusové,“ řekl jeden z proruských demonstrantů.
Proruští ozbrojenci obléhají policejní stanici v Kramatovsku
Podle Kyjeva přitom nepokoje skrytě režírují ruské tajné služby. To sice dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov odmítl, ukrajinské úřady ale tvrdí, že se na východě podařilo zatknout členy ruské vojenské rozvědky. „To, co jsme viděli ve Slavjansku, jsou teroristé, kteří se sem dostali přes hranici. Jsme potrava pro jejich zbraně. Budeme neutralizovat a zneškodňovat ty lidi, kteří na Ukrajinu přijeli proto, aby tu vyvolávali občanské nepokoje,“ uvedl šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti Andrej Parubij.
Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky se v prostoru kolem Sjavnasku seskupují speciální ukrajinské jednotky a nad městem krouží vrtulníky. Podle posledních informací by ale k přímému postupu na město nemělo dnes dojít. Vojska zatím čekají na posily a příjezd těžké techniky.
V Horlivce dnes dopoledne zaútočilo na policejní velitelství asi 150 ozbrojených mužů. Policisté se v budově zabarikádovali a útok se snažili odrážet. Po několika hodinách obléhání se povstalcům podařilo do budovy policejní stanice proniknout. Nyní se údajně chystají obsadit městskou radnici, informace z místa ale není možné stoprocentně ověřit. Místní média se většinou odvolávají na anonymní zdroje, informace z blogů či bezejmenné očité svědky.
Rusko varuje před násilím na občanech
I když rezolutním zásahem policie či armády Kyjev nejspíš krátkodobě vyřeší tlak ozbrojených skupin na východě země, celá akce může záhy vyústit odvetou ze strany Ruska. Z dosavadních vyjádření přitom není jednoznačně možné jejich konkrétní kroky předvídat. V minulých dnech zazněly z Moskvy slova o nepřípustné intervenci, ale i varování, že v případě ozbrojeného zásahu Kyjeva bude Rusko východní obyvatele Ukrajiny vojensky bránit.
GALERIE
Ozbrojenci vyčkávají na barikádách ve Slavjansku
S vývojem krize aktuálně nic nezmůže ani mezinárodní diplomacie. Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN totiž skončilo fiaskem. Na jedné straně třeba Spojené státy, na straně druhé Rusko – každý z nich jako stálý člen rady drží toho druhého díky právu veta v šachu a navzájem se pouze obviňovaly z prohlubování krize.
Kriticky se na ruské počínání dívá také prezident Miloš Zeman. Ústy svého mluvčího dnes vzkázal, že pokud Rusko bude pokračovat v obsazování ukrajinského území, nemělo by NATO váhat s viditelným zakročením. „Nejde o to, že by Aliance měla zahájit vojenský útok na území ruské federace, ale jde například o posílení přítomnosti NATO v Pobaltských státech, o posílení přítomnosti v Černém moři, v Rumunsku tak, aby bylo Rusko varováno, že jeho jednání je nepřípustné,“ zmínil prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by měla více konat také Evropská unie. Před jednáním unijních ministrů v Lucemburku doporučil, aby byl rozšířen seznam Rusů, na které jsou vydané diplomatické a majetkové sankce. Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že otázka udržení celistvosti země je téma pro novou vládu, proto by situace neměla až do voleb dál eskalovat.
Ve Slavjansku mezitím nad obsazenou policejní stanicí stále vlála ruská vlajka a maskovaní ozbrojenci jen přinášeli další pytle s pískem, aby před budovou vytvořili barikádu. Nákladní auta pak přivážela k vybudování zábran i desítky pneumatik. Podle ukrajinské agentury Unian zabili proruští ozbrojenci ve Slavjansku již čtyři lidi. Dva důstojníci ukrajinské tajné služby SBU byli zastřeleni na kontrolním stanovišti, která separatisté vytvořili u vjezdů do města. Dva civilisty prý zastřelili přímo na ulici. Ve stotisícovém městě úřady kvůli vyhrocené situaci uzavřely školy včetně mateřských.