Obama vyzval Putina, aby přiměl ozbrojence na Ukrajině ke stažení

Washington/Moskva - Situace na východní Ukrajině zůstává napjatá. Americký prezident Barack Obama v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem vyzval Moskvu, aby využila svůj vliv a přiměla proruské ozbrojence vyklidit obsazené vládní budovy. Šéf Kremlu naopak odmítl nařčení, že Rusko se do ukrajinského dění vměšuje, a vyzval Spojené státy k užití jejich vlivu k tomu, aby se na Ukrajině předešlo krveprolití. O ukrajinské krizi jednali i ministři obrany zemí Unie. Shodli se, že ukrajinská krize by měla evropské země povzbudit k tomu, aby začaly brát vážně svou bezpečnostní politiku.

„Ruská strana zdůraznila, že protesty v Doněcku, Charkově, Luhansku, Slavjansku a dalších městech na jihovýchodě Ukrajiny jsou výsledkem neochoty a neschopnosti kyjevských úřadů vzít v úvahu zájmy ruské a ruskojazyčné populace,“ uvedl Kreml v prohlášení k telefonátu. „Prezident Putin vyzval Baracka Obamu, aby využil maximum možností v tom, aby Spojené státy zabránily použití síly a krveprolití,“ dodal tiskový dokument.

Obama naopak apeloval na Putina, aby Rusko stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic, čímž by pomohlo snížit napětí na ukrajinském východě. Také řekl, že Washington je hluboce znepokojen podporou, kterou Moskva poskytuje proruským separatistům na Ukrajině. Rovněž Putina varoval před dalšími sankcemi, kterým bude muset Rusko v případě jeho dalších akcí na Ukrajině čelit.

„Prezident (Obama) jasně sdělil, že diplomatická cesta je otevřená a že ji upřednostňujeme, ale ruské akce tomu neodpovídají a ani tomu nenapomáhají,“ citoval Reuters jistého amerického představitele, který telefonát mezi Obamou a Putinem okomentoval. Obama podle zmíněného zdroje dodal, že Kyjev učinil „skutečné nabídky“ k přesunutí moci do regionů.

Na Ukrajině panuje dlouhodobě napjatá situace. Po několika měsících protivládních protestů utekl v únoru ze země sesazený prezident Viktor Janukovyč. V regionech s velkým podílem ruskojazyčného obyvatelstva poté začal sílit odpor proti nové vládě. V březnu Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, v současnosti se separatisté na jihovýchodě Ukrajiny snaží docílit toho, aby i tato oblast byla připojena k Rusku. Moskva v posledních měsících zvýšila vojenskou přítomnost v oblasti.

Lavrov pochválil Čínu za zdrženlivost

Čína komentuje dramatický vývoj na východní Ukrajině zdrženlivě a vyzývá znepřátelené strany k řešení sporů politickým jednáním. Peking nicméně několikrát opakoval, že má zájem na zachování územní celistvosti Ukrajiny. Při debatě o rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruský zábor Krymu se Čína v březnu zdržela hlasování. Moskva čínskému vedení za jeho postoj poděkovala.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov při této příležitosti označil použití síly při řešení vnitropolitického konfliktu na Ukrajině za nepřijatelné. Lavrov tvrdě kritizoval kroky ukrajinské vlády, jejichž cílem je odzbrojit proruské radikály na východě země a uvolnit okupované objekty. Prohlásil, že Moskva je kategoricky proti posilování armády a bezpečnostních složek ve východoukrajinských regionech, protože takový krok „porušuje mezinárodní normy“.

Ministři obrany EU: Musíme brát bezpečnost vážně a nešetřit na ní

Situací na Ukrajině se zabývali ministři obrany členských zemí EU. Evropské země podle zástupce šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové musí začít brát vážně svou bezpečnost a obrannou politiku. "Musíme přijmout fakt, že obrana není od pánaboha, není to
luxus. Potřebuje odhodlání a investice," upozornil evropský diplomat. Unijní země se shodly také na vyšší potřebě obranné spolupráce se Severoatlantickou aliancí jak při operačním nasazení, tak při tvorbě vojenských schopností.
  
Evropské země NATO by měly vydávat ze svých rozpočtů na obranu částku odpovídající dvěma procentům hrubého domácího produktu. Ale nedělají to. Například český obranný rozpočet je přibližně o polovinu nižší. Český ministr obrany Martin Stropnický si ovšem myslí, že teď není správná chvíle odkládat otázku obranných výdajů. Ministra financí Andreje Babiše prý už o navýšení rozpočtu na obranu požádal.

Martin Stropnický, ministr obrany ČR

„Určité posílení ochrany vzdušného prostoru už probíhá. Kdyby došlo k posunu ruských jednotek, tak by se tento aspekt patrně ještě posiloval. Rozhodně se – ani teoreticky – neuvažuje o nějaké vojenské akci na území Ukrajiny. Myslím si, že ruský prezident to provokování dost přehání.“

Rasmussen: Rusko musí přestat destabilizovat situaci na Ukrajině

Ještě před jednáním ministrů prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, že by Moskva měla přestat destabilizovat situaci na Ukrajině a dát jasně najevo, že násilné činy proruských separatistů na východě země nepodporuje. Fakticky tak odmítl slova ruského prezidenta, který v telefonickém rozhovoru s Obamou označil informace o ruském podílu na dění na Ukrajině za spekulace založené na nepřesných informacích. „Samozřejmě že naše informace jsou spolehlivé a myslím, že ruské chování a činy mluví samy za sebe,“ prohlásil Rasmussen.