Praha – V minulých dnech zaujala vědce zpráva o potenciálně obyvatelné planetě nazvané Kepler-186f, pojmenované podle družice Kepler americké vesmírné agentury NASA, která ji objevila. Nachází se v jiné sluneční soustavě, od té naší je vzdálena zhruba 490 světelných let. Podle geofyzika Gunthera Kletetschky z Akademie věd ČR, který v minulosti pracoval pro NASA, se dá předpokládat, že by na planetě byla voda spíše zmrzlá, silný vulkanismus by ale mohl produkovat dostatečnou atmosféru. Díky skleníkovému efektu by pak mohla voda tát.
Ledové asteroidy by mohly zásobovat vodou planetu podobnou Zemi
GALERIE
videogallery_436801
„Navíc tato oblast je pravděpodobně dotována takzvanými ledovými asteroidy, což by byl přísun vody, jako tomu bylo v případě Marsu a Země v minulosti,“ dodal odborník pro ČT. Planeta má zhruba jen o deset procent větší průměr než Země a astronomové ji označují jako planetu v obyvatelné zóně. Jde tedy o panující podmínky, které umožňují výskyt vody v kapalném stavu.
Za další důležitý faktor považuje Gunther Kletetschka skutečnost, že planeta obíhá kolem zářící hvězdy. Tento červený trpaslík má v porovnání se Sluncem rozměry i hmotnost poloviční a méně svítí. „Proto planeta může být asi o dvě třetiny blíž, než je Země ke Slunci,“ zmiňuje vědec. Klíčová by také byla existence magnetického pole, které by těleso chránilo před radiací a také strháváním atmosféry, která je pro kapalnou vodu zásadní.
Astronom pražské Štefánikovy hvězdárny Stanislav Poddaný: "Blíží se start dalekohledu Jamese Webba, který by u téhle planety mohl detekovat atmosféru, pokud tam je, a mohli bychom zjistit i nějaké její složení… Lze na dálku objevit nějaké stopy prvků v atmosféře, které by mohly napovědět, jestli tam nějaký život existuje."
Stále se můžeme pohybovat ale jen v oblasti dohadů, protože jediné, co můžeme zjistit, je pouze její existence a rozměry. „Tahle velikost je tedy ta správná, aby tu mohl existovat život jako na Zemi. Otázka je, je-li tam kyslík a zda tam bakterie začaly produkovat takové plyny a v takové míře, aby tam vznikla habitabilní zóna,“ přibližuje Gunther Kletetschka.
Podle institutu SETI bylo dosud objeveno zhruba 1 800 planet v obyvatelných zónách. Jsou ale vesměs mnohem větší než Země, a není tak možné jednoznačně určit, zda jde o planety s pevným povrchem, nebo o plynné obry. Podle modelů vzniku planet by přitom planety s průměrem menším než je 1,5násobek průměru Země neměly být schopné vytvářet hustý plynný obal z vodíku a helia, jako je tomu v naší sluneční soustavě u Jupitera nebo Saturnu. Gunther Kletetschka připomněl, že před lety vznikla takzvaná Drakeho rovnice, podle které vychází velmi vysoké číslo pro existenci možného života a civilizací ve Vesmíru. „Teoreticky se zdá, že vesmír je živý a všude jsou v něm nějaké bytosti, pravděpodobně i inteligentní. Jen o tom zatím nemáme žádnou zprávu,“ podotýká expert.