Berlín – Rusko podle německé kancléřky Angely Merkelové nevyužívá svého vlivu na separatisty na východě Ukrajiny, aby pomohlo zastavit tamní násilnosti. „Dnes ráno jsem mluvila s Vladimirem Putinem a dala mu jasně najevo, že Ukrajina podnikla celou řadu kroků, aby prosadila závěry dohody z Ženevy. Na druhé straně mi chybí ruské připojení se k ženevskému procesu,“ řekla Merkelová před jednáním s polským premiérem Donaldem Tuskem. Vzhledem k neochotě Moskvy přispět k řešení situace je podle kancléřky třeba začít připravovat rozšíření protiruských sankcí, na přísnějších sankcích se shodl i americký prezident Barack Obama s představiteli zemí skupiny G7. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ale především musí skončit „nasazení ukrajinské armády a ozbrojených radikálů“.
Merkelová: Rusko se nesnaží uklidnit situaci na Ukrajině
„Jsem pevně přesvědčena, že Rusko má možnost separatisty na Ukrajině přimět k mírové diskuzi o ústavních změnách na Ukrajině. Dosud se ale neobjevily signály, že by tak činilo,“ doplnila Merkelová. Vzhledem k ruské neochotě by podle kancléřky země Evropské unie a skupiny G7 měly začít jednat o dalších sankcích proti Moskvě. „Co nejdříve se kvůli tomu sejdou ministři zahraničí Evropské unie,“ podotkla Merkelová. Zároveň ale zdůraznila, že je třeba pokračovat ve snaze o diplomatické řešení situace na Ukrajině a v přípravě ukrajinských prezidentských voleb, které se mají konat v květnu.
Ukrajinská krize dnes
- Výbuch granátu u kontrolního stanoviště ukrajinských sil u Oděsy zranil sedm lidí.
- Na letišti u Kramatorska po útoku proruských separatistů explodoval vojenský vrtulník, nikdo nebyl zraněn.
- Ukrajinský premiér obvinil Rusko, že chce vyvolat třetí světovou válku. USA kritizovaly Rusko, že se nijak nesnaží situaci na Ukrajině mírnit.
- Ruští vojáci se podle Kyjeva během svých manévrů dostali do kilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic.
- Kyjev odmítl tvrzení, že z obav před zásahem ruské armády zastavil operace proti proruským separatistům.
- Povstalci ze Slavjanska během noci dobyli zpět všechna kontrolní stanoviště.
- Ruská migrační služba oznámila, že mezi Ukrajinou a Krymem vznikne státní hranice.
Tusk zdůraznil, že Evropa nesmí být vůči agresivní ruské politice bezradná. EU podle něj v minulosti vždy byla solidární s lidmi, jejichž svoboda byla ohrožena. Podle polského premiéra nesmí unie tyto své hodnoty na Ukrajině obětovat. „Evropa nesmí zůstat bezradná vůči násilí, vůči agresivní politice, kterou nyní vidíme na východě,“ řekl Tusk. Vyzval také k přehodnocení vztahů s Ruskem. „Neumím si představit, že by Evropa mohla zastávat pozici, kdy bude udržovat zdání, že se nic neděje,“ dodal.
Šéf ruské diplomacie Lavrov podle agentury Reuters dnes německému kolegovi Franku-Walteru Steinmeierovi řekl, že na Ukrajině je nutné zastavit veškeré násilí, ale „především nasazení (ukrajinské) armády a ozbrojených radikálních nacionalistů na jihovýchodě Ukrajiny“.
Tusk a Merkelová se shodli na potřebě energetické unie
V souvislosti se změnou postoje EU vůči Rusku prosazuje Tusk zejména vytvoření energetické unie, která by snížila závislost evropských zemí na dovozu ruského plynu. „Největší současnou výzvou je bezpečná Evropa. A jedním z prvků, které bezpečnost zaručí, je energetická nezávislost,“ prohlásil Tusk.
Podle návrhu polského premiéra by měla EU společně nakupovat plyn od zahraničních dodavatelů, což zlepší její vyjednávací pozici a zároveň jí to umožní zajistit si zdroj této suroviny i mimo Rusko. Tusk také předpokládá, že by v případě výpadku dodávek plynu do jedné z evropských zemí její zásobování zajistili ostatní členové EU. „I v této oblasti se musí projevit rčení jeden za všechny, všichni za jednoho,“ řekl polský premiér.
Merkelová vyjádřila Tuskově návrhu podporu. Podle ní je ale třeba vyřešit detaily toho, jak by energetická unie na každodenní bázi fungovala. Kancléřka podotkla, že kromě společných nákupů od dodavatelů mimo EU by bylo také třeba plně dokončit vnitřní energetický trh unie a zlepšit infrastrukturu pro tok plynu.
USA a EU připravují nové sankce vůči Rusku, vpadne-li na Ukrajinu
Spojené státy a Evropa připravují půdu pro rozšíření sankcí, které postihnou různé sektory ruské ekonomiky, pokud Moskva vojensky zasáhne na východě Ukrajiny, řekl americký prezident Barack Obama. O možných sankcích šéf Bílého domu dnes hovořil při telefonické konferenci s vedoucími představiteli Británie, Francie, Německa a Itálie. Šéfové států skupiny G7 se shodli, že Rusko v souladu se závazky, které na sebe vzalo minulý týden v Ženevě, musí „přispět ke zmírnění napětí tím, že přestane s provokativními prohlášeními a se zastrašovacími manévry“.
„Evropská unie není schopna jednotně zareagovat na situaci na Ukrajině,“ řekl bývalý ministr zahraničí a spravedlnosti Cyril Svoboda (KDU-ČSL) s tím, že Evropská unie musí definovat novou zahraniční politiku směrem na východ.
Rusko opakovaně prohlásilo, že si vyhrazuje právo v sousední zemi – tedy na Ukrajině – zakročit v případě ohrožení tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Jako jednu z možností nastínilo i vyslání svých jednotek jako „mírových sil OSN“.
Kyjev varuje: Rusko chce vyvolat třetí světovou
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko, že chce vyvolat třetí světovou válku a ovládnout Ukrajinu vojensky a politicky. Výbuch granátu u kontrolního stanoviště ukrajinských sil u Oděsy na jihu země si dnes ráno vyžádal sedm zraněných, na letišti u Kramatorska na východě Ukrajiny zase údajně po ostřelování stroje proruskými separatisty vybuchl vojenský vrtulník. (Více zde)
Svět Vladimíra Putina
Ruský prezident Vladimir Putin patří k nejvlivnějším, ale i nejzáhadnějším postavám současnosti. Jeho skutečné úmysly jsou pro Západ často nečitelné. Naposledy si šéf Kremlu řekl o pozornost svými slovy na adresu internetu.
- „Internet vznikl jako zvláštní projekt CIA. A takto se rozvíjí i v současnosti.“
Slova pronesená v Petrohradu okamžitě vyvolala obavy z toho, že Putin chce ruský internet ovládnout podobně, jako ovládl ruská média. A podobně jako již mnohokrát v minulosti nastolila otázku, kam až je ruský prezident ochotný zajít ve snaze dále upevnit svou moc, ale i napravit historii.
- „Rozpad Sovětského svazu byl hlavní geopolitickou katastrofou 20. století.“
Putin se tuto – pro něj – katastrofu snažil zvrátit. Zaměřil se na obnovu hospodářství i snahu o zvýšení sebevědomí. Z vývozu surovin učinil páteř ekonomiky i zbraň.
Vztah Putina se Západem prošel několika fázemi. Počáteční ostražitost vystřídala spolupráce ve válce proti teroru. Nakonec ale převládly rozdílné zájmy. Moskva s nelibostí pozorovala rozšiřování NATO, Západ zase ruské nároky na Kavkaz či Ukrajinu.
Modernizoval armádu a potlačoval odpor. Ať už v Čečensku, či doma. Podle některých názorů je Putin pragmatik a pouze hraje roli, jakou od něj Rusové očekávají. Putin nicméně vždy dovedně využíval slabosti Západu. „Putin vyvíjí nátlak a snaží se uhodnout, jaká bude reakce,“ myslí si americký novinář a analytik Fareed Zakaria.