Média v Česku jsou svobodnější než v USA, Británii, Francii či Rakousku

New York – Skandinávie, Benelux a Švýcarsko jsou tradičně v čele žebříčku států s nejsvobodnějšími médii na světě, nejhůře naopak dopadla Severní Korea. K tomuto závěru dospěla ve své zprávě americká nevládní organizace Freedom House, podle níž se svoboda tisku ve světě loni ocitla na nejhorší úrovni za poslední desetiletí. Česká republika na 27. místě dopadla v hodnocení lépe než třeba Rakousko, Francie, Británie, Austrálie, Slovensko, Polsko či USA. Jen jeden ze sedmi lidí na světě žije v zemi se svobodnými médii, konstatuje zpráva.

Sestavený žebříček států je rozdělen na tři kategorie: na země s médii svobodnými (1. až 63. místo), částečně svobodnými (64. až 131.) a nesvobodnými (132. až 197. místo). Do druhé kategorie spadla z evropských států Itálie, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko, kromě Slovinska všechny státy bývalé Jugoslávie, Albánie a Moldavsko, v kategorii nesvobodných je Rusko, Turecko, Ukrajina a Bělorusko, které skončilo na 193. místě ze 197 hodnocených států a oblastí.

Největší míru svobody si média užívají v Nizozemsku, Norsku a Švédsku, které na žebříčku FH zaujaly první pozici. Mezi premianty patří i Belgie s Finskem na čtvrté příčce a Dánsko, Island, Lucembursko se Švýcarskem, kterým připadlo šesté místo. Před sedmadvacátým Českem skončily z unijních států ještě Estonsko s Irskem (15. místo), Německo (18. místo) a Portugalsko (22. místo). Česká republika v rámci evropského hodnocení zaujala 18. příčku, ze zemí EU je jedenáctá.

Ve srovnání s loňskou zprávou se pozice Česka nezměnila, nyní však Praha získala o jeden klasifikační bod více, nově jich má 20. První trojice mediálně nejsvobodnějších zemí má bodů o polovinu méně, nejhorší KLDR naopak 97. Teoreticky nejlepší hodnocení by byla nula, což by znamenalo totální svobodu médií, nejhorším číslem by byla stovka.

Podle institutu Freedom House takřka polovina světové populace obývá „nesvobodné“ regiony, kde novináři čelí přísným zákonům, obtížnému přístupu k informacím, politickému ovlivňování, pronásledování či vraždám. Situace se zhoršuje například v Rusku, Číně a Egyptě. Výtku si vysloužily i Ukrajina, Turecko či východní Afrika nebo USA. Ve Spojených státech se podle FH novináři potýkají zejména s tím, že jim vláda brání v přístupu k informacím s odkazem na bezpečnost státu.

Nelichotivý vývoj v podobě úpadku svobody tisku ve světě vysvětluje Freedom House mimo jiné potlačením nadějí na svobodný přístup k informacím, které přineslo takzvané arabské jaro. Během revolučního procesu se sice některé arabské země zbavily autoritativních vládců, nové režimy však uvolnění nepřinesly. To platí například pro Egypt či Libyi. 

Vydáno pod