Brusel - Jen střízlivě si většina zemí připomíná desáté výročí milníku, kdy Evropská unie udělala největší skok a rozrostla se z 15 členů na 25. Pak přibývali další - pod heslem Větší Evropa je silnější. A i když Evropská komise líčí výsledky rozšíření jen v růžových barvách, v Bruselu málokdo popře, že přineslo i problémy, a mluví se o únavě z rozšiřování.
Deset let pod vlajkou EU se slaví jen střízlivě
Deset let pod společnou evropskou vlajkou (zdroj: ČT24)
„Pokud máte čtyři lidi v místnosti, tak stojí trochu úsilí, aby se dohodli. Když jich máte 25, 26, 28 nebo 30, tak potom najít důležitou shodu, která bude fungovat, je velmi složité,“ říká Andy Carling, redaktor bruselského týdeníku New Europe.
Unijní heslo je Jednota v rozmanitosti. Ve skutečnosti má Evropa zařazeno několik rychlostí – a někdo pokukuje i po zpátečce. Rozdělení na starou a novou Evropu stále platí, k tomu se přidalo rozlišení na problémový jih a hospodářsky fungující sever. Elitní klub pak tvoří státy, které platí společnou měnou. Účet Unii vystaví všichni Evropané koncem měsíce ve volbách do europarlamentu. Nejvíc je trápí nezaměstnanost a imigrace, v mnoha zemích jsou tak protievropské strany na vzestupu.
„Rozšíření udělalo z EU největší jednotný trh na světě. Zvýšilo obchod mezi členskými státy a přineslo nová pracovní místa, investice a větší růst,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Brusel přitom výročí největšího rozšíření v dějinách nijak neslavil - nechal to na jednotlivých členských zemích.
Podle průzkumů se většina obyvatel cítí jako občané Evropské unie - konkrétně 59 procent. Nejvíc jsou to Lucemburčané (85 procent) a hned za nimi Němci (75 procent). Za občany EU se považuje 70 procent Slováků a 55 procent Čechů. Mezi ty národy, co se s touto identitou neztotožňují, jsou krizí postižení Řekové a euroskeptičtí Britové, kteří touží po vypsání referenda o setrvání v EU. O vztahu k Bruselu hodně vypovídá i otázka, jestli to dnešní děti budou mít v Evropě těžší, nebo jednodušší. Kvůli dopadům ekonomické krize, která paradoxně postihla víc staré členské státy než ty nové, je 56 procent Evropanů přesvědčeno, že jejich děti na tom budou hůř. Nejvíc si to myslí Řekové, ale taky 62 procent Němců a 56 procent Čechů. Mezi těch několik optimistů, kteří budoucnost nevidí tak černě, se kromě Bulharů řadí i Chorvati, kteří do Unie vstoupili teprve loni.
Cítíte se jako evropští občané?
GALERIE
zdroj: ČT24
„Podle Slováků jsou největší výhody členství v Unii zavedení eura a volný pohyb přes hranice. Většina z nich je ráda, že do EU patří, přitom o fungování bruselských institucí téměř nic nevědí a nezajímají se o ně,“ konstatuje bratislavský zpravodaj ČT David Miřejovský. Polsko už tradičně patří k největším evropským optimistům a 10 let od vstupu do Unie slaví pozitivně. Příloha nejčtenějšího deníku Gazeta Wyborcza mluví jednoznačně: bylo to nejlepší desetiletí v novodobé polské historii. Evropské investice jsou v Polsku nepřehlédnutelné - ve velkém se staví nové silnice, celá infrastruktura. „Hrubý domácí produkt země se od vstupu do Unie zdvojnásobil. Lidé to vnímají. Víc než dvě třetiny Poláků tvrdí, že se jim členství v Unii vyplácí,“ říká varšavský zpravodaj ČT Josef Pazderka.