Praha/Kyjev – Situace na Ukrajině se nijak výrazně nemění a jsme stále v téže fázi jako před měsícem a půl – bez ohledu na veškeré diplomatické manévry v Moskvě, Ženevě nebo ve Washingtonu. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce to prohlásil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. „Nadále jsme oběťmi faktů, namísto toho, abychom je vytvářeli. A myslím, že se to týká do této chvíle všech aktérů,“ zdůraznil.
Na Ukrajině fakta nevytváříme, ale jsme jejich obětí
Společně s bývalým ministrem obrany a bývalým ministrem zahraničí Alexandrem Vondrou se v diskusním pořadu shodli, že současný svět je stále v zajetí reaktivních politik. Zatímco podle Vondry byla politika Západu v 90. létech akční, od krize v roce 2008 USA a Evropa prakticky jen reagují. Rusko naopak nedělá reaktivní politiku, a pokud ano, pak v rámci nějakého plánu, kde velmi šikovně a dobře využívá jakýkoliv prostor, který se pro jeho aktivitu uvolní, soudí Vondra a připomněl, že Vladimir Putin už na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 několika politikům řekl, že Ukrajina žádný stát není. Postup Ruska vůči Ukrajině je podle Vondry naplnění dlouhodobého ruského snu vrátit se k jižnímu moři, což Západ svou slabostí docela dobře umožňuje.
Hynek Kmoníček v Otázkách Václava Moravce:
„Jasné vyhraničené komiksové dobro a zlo na Ukrajině nenajdete. Musíme vidět nejen ony ruské operace na východě země, ale také ty banderovské vlajky na Majdanu. (…) Já se snažím nepodléhat propagandě ukrajinské ani ruské strany a dávat si vždycky asi dvacet otázek - vesměs velmi technických, jakmile vidím jakýkoliv titulek.“
Pokud jde o protiruské sankce Západu, jsou podle Vondry Moskvě spíš pro smích. Exministr se domnívá, že mnohem účinnější jsou odstrašující prostředky. Přimlouvá se proto za posílení NATO a zvýšení výdajů na obranu. Kmoníček naopak soudí, že sankce účinné jsou - už nyní podle jeho slov bolí ruský bankovní sektor a omezují Moskvě možnosti do budoucna. Rusko se podle něj například bude muset pro Západ znovu definovat.
Ukrajinská krize očima H. Kmoníčka a A. Vondry (zdroj: ČT24)
Zatímco premiér Bohuslav Sobotka si slibuje uklidnění na Ukrajině od prezidentských voleb, které se mají konat koncem května, Vondra si v tomto ohledu nedělá příliš velké iluze. Poukázal na to, že všechny dosavadní ukrajinské volby potvrdily, že Ukrajina je vnitřně rozdělenou zemí. „To, co se tam teď děje, mě nenaplňuje samozřejmě nějakým optimismem, že ty volby by to jednoduchým způsobem jako mávnutím kouzelného proutku měly vyřešit,“ prohlásil. Podle Kmoníčka je naopak zvolení nového prezidenta nezbytným prvním krokem, jak v zemi nastartovat demokratický vývoj. Z ruského pohledu je totiž dodnes ukrajinským prezidentem svržený Viktor Janukovyč v Rostově na Donu a jediným způsobem, jak z toho vykličkovat, je uspořádat právě prezidentské volby. Důležitější jsou podle Kmoníčka ale volby parlamentní, jimž musí navíc předcházet referendum o decentralizaci Ukrajiny a příslušná úprava ústavy.
K tvrzení, že útoky proruských separatistů na jihovýchodě Ukrajiny mají situaci destabilizovat, aby ruská strana mohla volby znevěrohodnit a jejich výsledek následně zpochybnit, Kmoníček uvedl, že horší variantou by bylo, pokud by se volby vůbec nekonaly, nebo pokud by ruská vojska situaci vyřešila „ochrannou akcí“ a obsadila území, na němž by se konat měly.
GALERIE
Hynek Kmoníček v OVM zdroj: ČT24
Oba účastníci diskuse se shodli v tom, že sílu Ruska nelze podceňovat a že Putinova politika je mimo jiné vedena snahou prezentovat Rusko jako velmoc. Vondra v této souvislosti citoval bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, která o Rusku mluví jako o „Bangladéši s jadernými hlavicemi“. Exministr připustil, že Ukrajina je ve velmi vážné krizi a že bez Ruska tento problém nelze vyřešit. Je ale v našem zájmu dělat všechno pro to, aby Ukrajina jako samostatný stát svou existenci obhájila, řekl. Podle Kmoníčka Ukrajina přežije, pokud bude finlandizována, čemuž by Západ měl ve vlastním zájmu pomoci.