Jaceňuk v Bruselu: Rusko nám ukradlo miliardy kubíků plynu

Brusel - Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že Ruská federace jeho zemi při anexi Krymského poloostrova „ukradla“ přes dvě miliardy kubických metrů plynu, vrty na pevnině i na moři a celé ropné společnosti. Po jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem také uvedl, že nový ukrajinský prezident, který vzejde z květnových voleb, by měl na první cestu jet do Bruselu a podepsat tam zbytek asociační dohody s EU.

Ukrajinská krize – hlavní události dne:

  • Luhanský „lidový gubernátor“ Valerij Bolotov se stal terčem atentátu. Jeho zranění je podle lékařů lehké.
  • V léčce nastražené separatisty u Kramatorska zahynulo podle úřadů šest ukrajinských vojáků.
  • Ruská plynárenská společnost Gazprom požaduje za červnové dodávky zemního plynu 1,66 miliardy dolarů (33 miliard Kč) jako platbu předem.
  • Zástupci Evropské komise a kyjevské vlády v Bruselu podepsali několik dohod a memorand umožňujících přístup Ukrajiny k penězům z EU.
  • Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin v reakci na americké sankce, uvalené po anexi Krymu, oznámil, že Rusko neprodlouží využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2020, jak požadovaly Spojené státy.

„Rusko anektovalo Krym. Rusko zabavilo ukrajinský majetek za desítky nebo stovky miliard dolarů včetně státem vlastněných ropných a plynárenských společností,“ zdůraznil v Bruselu ukrajinský premiér. Jaceňuk. „Ukradli přes dvě miliardy kubických metrů ukrajinského plynu, ukradli naše těžní pole, ukradli naše společnosti, ukradli naše vrty na pevnině i na moři. Uvidíme se s Ruskem u soudu,“ upozornil.

Kyjev je podle něj přesto připraven zaplatit ruskému Gazpromu své nedoplatky za odebraný zemní plyn. Ruská strana ale musí uznat dříve domluvenou a nyní Ruskem odmítanou cenu 268,5 dolaru za 1000 metrů krychlových.

„Ukrajina je nedoplatky připravena zaplatit, pokud Rusko bude hrát podle pravidel ohledně ceny, kterou po Ukrajině žádá. To je důležité a dohoda by měla být do konce května,“ podpořil ukrajinského premiéra předseda Evropské komise Barroso.

Podle něj pokračují přípravy na další jednání zástupců Ruska, Ukrajiny a Evropské komise o obchodování se zemním plynem. „Věřím, že není v ničím zájmu prohlubovat problémy v oblasti energetiky a používat energetiku jako politický nástroj,“ poznamenal Barroso. Pokud chce být Rusko vnímáno jako věrohodný dodavatel, bylo by pro něj nevýhodné hrát s energetikou politické hry, dodal.

Gazprom oznámil, že Ukrajina má za červnové dodávky zemního plynu zaplatit předem 1,66 miliardy dolarů (33 miliard Kč). Státem ovládaný ruský podnik již v pondělí potvrdil, že dodávky suroviny na Ukrajinu zastaví, pokud nedostane za červnový plyn zaplaceno předem. Celkový dluh Kyjeva za dodaný plyn nyní činí 3,51 miliardy USD (69,5 miliardy Kč). Ukrajina však platby předem za současnou cenu odmítá.

Video Brífink Jaceňuka a Barrosa po jednání v Bruselu
video

Brífink Jaceňuka a Barrosa po jednání v Bruselu

Brífink Jaceňuka a Barrosa po jednání v Bruselu

TK 13.5. 15:35

Horizont ČT24: Drží Kreml Evropu v ekonomickém šachu?

Události: Ukrajinští vojáci padli u Kramatorsku do léčky

První úkol pro nového prezidenta? Podpis asociační dohody

Jaceňuk vidí jako prvotní úkol pro nového ukrajinského prezidenta podpis zbytku asociační dohody. Také Barroso zdůraznil, že dosud chybějící části asociační dohody je EU připravena a odhodlána podepsat co nejdříve po prezidentských volbách na Ukrajině. Jaceňuk už na jaře s lídry unijních zemí podepsal politickou část dohody (čtěte ZDE).

Zástupci Evropské komise a kyjevské vlády dnes v Bruselu podepsali několik dohod a memorand umožňujících přístup Ukrajiny k penězům z EU. Kromě střednědobé půjčky z programu makrofinanční pomoci ve výši jedné miliardy eur (asi 27 miliard Kč) to bylo také 365 milionů eur (skoro deset miliard Kč) na podporu práce státních institucí a rozvoje občanské společnosti. Evropská makrofinanční pomoc je vázána na dohodu Kyjeva s Mezinárodním měnovým fondem.

Unie dnešním jednáním s kyjevskou vládou demonstrovala především trvající hospodářskou a politickou podporu Ukrajině a jejím reformám. „Ukrajina se může nyní i v budoucnosti na Evropskou unii spolehnout,“ prohlásil dnes Barroso. Celkově Unie nejrůznějším způsobem, například jednostranným uvolněním cel, pomáhá Ukrajině částkou zhruba 11 miliard eur (asi 297 miliard Kč).