Praha - Víte, jak se váš hlas v eurovolbách promítne do běžné praxe v bruselském parlamentu? Evropské volby jsou pro našince v mnohém specifické a jednou z „jemných nástrah“ je kampaň, tradičně vedená skrze domácí stranickou příslušnost. Ve skutečnosti jsou politické značky českých kandidátů jakýmsi mezistupněm - reálnou europarlamentní silou se totiž stávají nadnárodní frakce, seskupující se ihned po volbách. Nikoliv příslušnost k mateřské straně, ale právě členství v příslušné frakci dává poslancům možnost společně prosadit své názory. Nabídka sedmi aktuálních frakcí zasahuje od nacionálních euroskeptiků až ke sdružení komunistických stran.
Komu dáváme hlas: jménům, stranám - ale především frakcím
Důležitost členství v europarlamentním „klubu“ dokládají už pouhá čísla. Ze 751 členů vystupuje aktuálně pouhých 33 europoslanců jako nezařazených. Dvě největší frakce, jakkoliv politicky rozdílné, naopak dávají dohromady polovinu celého parlamentu. Právě systém sdružování v nadnárodních skupinách umožňuje, aby byl europarlament akceschopný a nepředstavoval rozdrobený sbor mnoha různých zájmů.
Nejsilnější silou v bruselském sboru disponuje Skupina Evropské lidové strany (EPP). Je ze všech současných nejstarší a sdružuje celkem 265 europoslanců, včetně dvou českých za KDU-ČSL. Také současní kandidáti českých lidovců v případě zvolení posílí právě tuto frakci. V silovém žebříčku jednotlivých frakcí přitom evropští lidovci dlouho kryli záda socialistům, nejpočetnější jsou trvale od voleb v roce 1999. Jejich sílu dokládá i zastoupení v Evropské komisi, kde tvoří nejsilnější tábor. K lidovecké frakci se mimo jiné hlásí i šéf Komise Jose Manuel Barosso či předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Lidovecká frakce sdružuje křesťansko-konzervativní voliče a „centristické“ voliče. Zájem o vstup do této frakce projevila aktuálně třeba TOP 09.
Dlouho se čelnému postavení v rámci europarlamentu těšila Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D). V současnosti druhá nejsilnější frakce se 196 poslanci se netají ambicí výrazně posílit. Právě této frakci patřil i post předsedy europarlamentu v podobě Martina Schulze, kterému kryje záda také 7 českých europoslanců za ČSSD. Mimo německé SPD sdružují evropští socialisté třeba Labouristickou stranu Británie či francouzské a španělské socialisty. Jejich zaměření je jasné: důraz na hlubší integraci, sociální jistoty nebo zaměstnanost.
ROZLOŽENÍ SIL JEDNOTLIVÝCH FRAKCÍ NABÍZÍ TAKÉ INFOGRAFIKA
Zatím bez české přítomnosti naopak funguje Aliance liberálů a demokratů (ALDE). Předseda Guy Verhofstadt se ale netají zájmem spolupracovat s hnutím ANO. Jako třetí nejsilnější frakce liberálové často vyvažují názorové spory socialistů a lidovců. V současnosti má 83 poslanců a patří mezi novější politické síly v Bruselu – vznikla teprve před deseti lety sloučením Evropské federace liberálních, demokratických a reformních stran (ELDR) s Evropskou demokratickou stranou. Role „jazýčku na vahách“ se projevuje i v programu. ALDE prosazuje individuální svobodu ve spojení se sociální solidaritou, snahu o jednotný hlas Evropy a zároveň kulturní i společenskou rozmanitost.
Evropský parlament
Do barev multikulturního přístupu a ochrany životního prostředí barví křesla v Evropském parlamentu Skupina Zelených-Evropské svobodné aliance (Zelení/EFA). Frakce o síle 57 poslanců působí v Bruselu už od roku 1984. Zelení patří ke skupině obhájců integrace, upozorňují ale na mezery v ekologických otázkách. Podle pozorovatelů mají přitom zřejmě nejsemknutější kampaň napříč členskými státy. V současnosti nemá žádného českého zástupce, otevřeně se k ní však hlásí česká Strana zelených.
Znatelnou českou stopu, a to přímo v europarlamentu, májí naopak Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Jejich přístup se dá charakterizovat jako eurorealistický – netají se zájmem zachovat suverenitu národních států a zmírnit jejich byrokratické zatížení, s Evropskou unií ale naplno počítají jako prostorem volného obchodu a svobodného podnikání. Frakce vznikla v roce 2009 s výraznou úlohou ODS jako spoluzakladatele. Mezi 57 reformisty jich působí aktuálně 9. Občanští demokraté spolupracují například s britskými konzervativci nebo polskou stranou Právo a spravedlnosti.
Evropské volby: účast, frakce i harmonogram pohledem Studia 6 (zdroj: ČT24)
Ke kritickým hlasům, i když z opačných pozic, náleží Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL). Český volič si ji spojuje zejména s KSČM a aktuálně čtyřmi českými zástupci. Právě komunistické strany tvoří jádro frakce s celkem 35 poslanci. Sjednocená levice na rozdíl od socialistů odmítá výraznější federalizaci, taktéž ale upozorňuje na sociální otázky a zájmy chudých. Klade důraz na kvalitu pracovních míst, sociální práva a vzdělávání či boj proti jakýmkoli formám diskriminace.
Menší počet poslanců - nahrazován o to silnější rétorikou – charakterizuje sedmou frakci s názvem Skupina Evropy svobody a demokracie (EFD). Sdružuje nacionální a euroskeptické strany, které jsou k evropské integraci výrazně kritické a mnohdy prosazují vystoupení svých států z Unie. Mezi 31 poslanci tvoří výraznou sílu britská Strana nezávisloti Velké Británie (UKIP), která podle očekávání v současných volbách posílí.
Velmi důležité jsou také počty europoslanců za každou zemi, stanovené dle počtu obyvatel. Česká republika s 21 křesly (při posledních volbách 22) náleží ke středně silným státům vedle Portugalska, Švédska, Belgie, Nizozemska, Maďarska nebo Řecka. Několikanásobně ji v počtech předčí Německo s téměř stovkou vyhrazených míst, následované Francií (74), Británií a Itálií (shodně 73). Naopak nejmenším počtem šesti europoslanců disponuje například Kypr.