Berlín – Předchůdce německé automobilky Audi využíval za druhé světové války tisíce vězňů z koncentračních táborů. Nacistická SS nechala kvůli nucené práci pro Auto Union postavit nebo rozšířit sedm koncentračních táborů, uvádí studie, kterou zveřejnil památník obětem koncentračního tábora Flossenbürg.
Pro předchůdce Audi pracovali nuceně nasazení i vězni z koncentráků
Auto Union byla druhá největší automobilka nacistického Německa. Už dříve historici potvrdili, že pro ni za války pracovaly tisíce nuceně nasazených, nová studie ale ukazuje, že jejich počty byly výrazně vyšší, než se myslelo. Podle studie využívala Auto Union ve svých závodech ve Zwickau a v Saské Kamenici na 16 500 nuceně nasazených. Kromě toho SS pro potřeby automobilky zřídila nebo rozšířila sedm koncentračních táborů, v nichž pro Auto Union muselo pracovat na 3700 vězňů, z toho zhruba čtvrtina byli Židé. Jedním z těchto zařízení byl koncentrační tábor v Litoměřicích.
Pomník obětem koncentračního tábora ve Flossenbürgu
Koncentrační tábor v Litoměřicích byl zřízen na jaře roku 1944 a organizačně spadal pod koncentrační tábor Flossenbürg. Původně byl plánován pro 5000 vězňů, zadržováno zde ale bylo mnohem víc lidí a podle pamětníků byly tamní podmínky katastrofální. „Vedení Auto Union mělo bezpochyby morální odpovědnost za podmínky v Litoměřicích, kde bylo umístěno 18 000 vězňů a 4500 z nich zde zemřelo,“ uvádí studie, podle níž se dokonce počítalo s ještě rozsáhlejším zapojením vězňů z koncentračních táborů do výroby.
„Případ Audi ukazuje, že téma nucených prací je stále velmi aktuální,“ reagoval na zveřejněné informace ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek. „Je dobře, že tato nová studie vnáší světlo do další temné kapitoly nucené práce a odkrývá rozsah bezpráví a lidského utrpení,“ uvedl v tiskovém prohlášení.
Vypracování studie zadala samotná společnost Audi, která přiznává, že rozsah zapojení vězňů do výroby automobilů byla větší, než tušila, a vyjádřila nad tím hluboké politování. Je připravena dosud žijící vězně odškodnit. Berlínský historik Wolfgang Benz vypracování dokumentu přivítal. „Raději pozdě, než vůbec,“ prohlásil. Studie historika Martina Kukowského a profesora historie Rudolfa Blocha o práci pro Auto Union v době války je v prodeji od pondělí.
Společnost Auto Union vznikla v roce 1932 sloučením tří menších automobilek a zpočátku se zaměřovala na výrobu závodních a luxusních aut. Později rozšířila výrobu o letecké motory a za války vyráběla i motory pro německé tanky Tiger a Panther.